unfair
Barbora Sladkovská33 let, Praha 5 (Praha)
fotograf, model/ka, literát
"občas když si dám, trochu přemítám, co vlastně komu patří, hlavně každej sobě sám"
Díla
Moc nocinoc omotává se mi konečky prstů kolem temnou se netají zeď šeď smutné černé smutná šeď ze zdi mrkají dvě okna skelná stejná...Moc noci
unfair
unfair
Planoucí vílyplanoucí víly v košilích z flanelu v alternaci bordelu nemají co na práci a tak si krátí chvíli tím, že tvoří umění...Planoucí víly
unfair
unfair
Jsem jen řezemjsem jen řezem zejícím kráterem jizvou jizev žiletek mých rán neznámý pán postával narohu jen s hvězdami a sám ( hnán svými...Jsem jen řezem
unfair
unfair
Jen my dvaskryt kdesi v poli posypal solí všechny mé rány nad lány obilí nad lány růží jen my dva opilí na kost a kůži (a pak mi netvrďte, že láska...Jen my dva
unfair
unfair
Prokletí básnicije úplně marný tvořit a doufat v ocenění protože není protože rozednění protože pění když se vaří tváří v tvář záři...Prokletí básnici
unfair
unfair
Velká vodamíjení podloubí stesku včera z večera opadala omítka z rohů mých domů a k tomu všemu jsem v šeru potkal Magdalenu jen tak tam stála (a vlála...Velká voda
unfair
unfair
Motýliv očích máš ticho všiml jsem si včera z večera mlčela na rohu všiml jsem si taky že uletěli motýli pahýly vzpomínek koleje, vlaky zázraky...Motýli
unfair
unfair
Křečkřeč chvíle ticha břicha panovníků u rovníku slunce zapadá podzimní nálada upadá uvadá růže spálená kůže plameny prameny hnusu,...Křeč
unfair
unfair
Úsvit je noci hanave hvězdách odvěků psáno každičké bolavé ráno znavená, zklamaná životem krčíš se na šňůře za plotem a drápky zatínáš...Úsvit je noci hana
unfair
unfair
Mozaikakaždý cíl je další promarněný začátek souprava nablýskaných mašlí, stužek, pozlátek a chodci jako slepci na podstavci civí...Mozaika
unfair
unfair
Díry mamičiny zástěryosudy zející v trhlině kohouti na dvoře ty a já v plynové komoře moře otazníků mizejících kdesi u rovníku z deníku listy špinavé...Díry mamičiny zástěry
unfair
unfair
Perutěv očích jas a v ústech dým svět teď čeká člověka lože stlané z kopretin cesta dlouhá, daleká pak na rudém obzoru kde nikdy nenajdou tě svět...Perutě
unfair
unfair
Bublám do tmyvšechna noční dobrodružství v jedný mýdlový bublině ..rozplývaj se.. do prázdna bubnujou kapky okapy i kocoviny mých ránBublám do tmy
unfair
unfair
Velký úklidrozeta rozkvetla roztávám v poryvu větru ohýbám obralte jeden po druhém praskot zaprášených prostorů dlouho nikdo neuklízelVelký úklid
unfair
unfair
Ze džbánu kyselýpodlouhlý průčelí projdem si pozpátku na menší obrátku dva čistý průstřely oči se zastřely v špinavym kabátku naposled spatřily lásku...Ze džbánu kyselý
unfair
unfair
Za svitu lunykrálovno pekel tisíce světel okraje spásy česal jí vlasy za luny svitu v měsíčním třpytu poprvé skočila hlava se točila z oblosti boků nestálost...Za svitu luny
unfair
unfair
Pozdrav od kopretinybouře včera večer brečel naposled opředen pohádkou myslel, že láska snad si ho získá za zdí a oprátkou přes oči páska z hlavy střep spřed si oprátku...Pozdrav od kopretiny
unfair
unfair
Krvavé sklizněposledně obešel se bez milosti, přízně doufal, že řízne hluboko (krvavé sklizně) přítmí chodců polyká záře mých věží umlčí...Krvavé sklizně
unfair
unfair
Pozděbřečet po bitvě já vím bolí bolí to v šeru, k večeru myslela jsem že andělé neumírají doufala, že křídla k oblakům a ještě...Pozdě
unfair
unfair
Procitnutípřichází s rozedněním použít zahodit zapomenout je jednodušší tak mě bodni !...Procitnutí
unfair
unfair
Podzimní sonetPodzimem bloudím, oslepen září, barvou tvých očí byl jsem si jist, měla jsi vždy nejmíň tisíce tváří, pomlky v úsměvech, sta prázdných...Podzimní sonet
unfair
unfair
Nevím dála šupinu a hodně bolavejch kroků k dalšímu bloku k pár oknům v přízemí psí štěkot uzemní mě ještě bolí kouře plný...Nevím dál
unfair
unfair
Nadějea znova a znova a pořád dokola se točím, když hlavou narážím na schody pozadu tolik studený se zabodávaj krápníky soucitu do hlavy udazop tolik...Naděje
unfair
unfair
Prostě životžít dohromady v ohrádce na skládce za plotem na doživotí se sápat kolem dokola a napříč životem bloudit hledat a nenacházet radši se nevzbudit...Prostě život
unfair
unfair
?všechny naše probdělý noci se sčítaj a znásobujou všema těma hodinama, kdy jsme spolu zase nemluvili jedinkrát sáhnout si na dno ..cítíš...?
unfair
unfair
Měl jsem tě tolikrát(měl jsem tě tolikrát tak pojď slzy polykat všechny lži rozžvýkat) uvnitř mě zbyla jen dravá touha v noci jsi byla hebká a pouhá kouzelná víla...Měl jsem tě tolikrát
unfair
unfair
Ozubený koladokola a kolem pozpátku se točí kolotoč vzpomínek a malinkatejch bolístek naruby převrácenejch životů těch druhých hnijící jablka a tlející...Ozubený kola
unfair
unfair
Ahoj ránoahoj ráno možná že jsi poslední tak dříve než se rozední všechno předem dáno lidi neví dál a víš co bych si nejvíc...Ahoj ráno
unfair
unfair
Kolik jich zbývá ?tak kolik ? kolikrát ještě zakopneme vstaneme a zase nebudeme vědět kolik je ještě tajemství uvnitř nás a všude kolem kolik jich je schovaných krčících...Kolik jich zbývá ?
unfair
unfair
Otvíráš očido tmy do rozednění u kterého doufáš že bude lepší než to včera, znova, dokola se brodíš v blátě v slzách, v hrachu na kterém...Otvíráš oči
unfair
unfair
Dvojsmysleohřej se u mého plamene chci tě rozpálit do běla studovat tvé rysy rukopisy polibků vadnoucí okvětní plátky růží všech našich niterních...Dvojsmysle
unfair
unfair
Ahoj mlhobála jsem se že nepřijdeš mlho neozval se nenapsal je mi smutno mlho schovej mě dřív než přijde ráno a první sluneční paprsky rozeženou tvoje křídla...Ahoj mlho
unfair
unfair
(není)jistěže dáme si večerní depresi stejně tak cizí jsi dáme si do nosu ze zlatých podnosů na cizí adresu pošlu pár dopisů hrst trapných...(není)
unfair
unfair
Zůstáváš dlužníkemkaždé ráno píšu seznam toho co sis tu zapomněl sešlapaná rohožka špinavej talíř obtisk rtů na sklence od vína sedm cigaretovejch špačků...Zůstáváš dlužníkem
unfair
unfair
Díky láskoA až růže uvadne, tak už se nebudeš ptát jak voněla, protože to se prostě nedělá. Perutě labutí klesají k zemi a já je sbírám jednu po druhé...Díky lásko
unfair
unfair
Is it inside ?oči okna - do duše přivíráš schován za záclonou ticha se krčíš polykáš ten pocit skrze dlouhý řasy neuvidíš...Is it inside ?
unfair
unfair
Poslední vzpomínkavracím se vzpomínám polykám slzy tak to řekni! protože poslední vzpomínka je bolest...Poslední vzpomínka
unfair
unfair
Povídejvyřvi mi díru do těla ať poznám bolest poprvé a naposled se ptám kde jsem já kde jsi ty když nejvíc když nejvíc prahnu když vysychám tak pojď...Povídej
unfair
unfair
Někdy..hvězdy vyhasly někde uvnitř nás jen ticho - po pěšině vrací se ti.. zas procitáš a tápeš zbytky tmy odbíjí hodiny ručičky dokola se točí...Někdy..
unfair
unfair