Pro správné zobrazení a funkčnost musíte mít povolený JavaScript. Jak Javascript povolit?
Zde je návod
hypatia
Kateřina Tichá
41 let,
Brno-město (Jihomoravský kraj)
literát
(Nejen) smutné hry se slovy...
Instagram
Zobrazení děl
40 252
Přidaných děl
26
Sleduji
7
Sledující
7
HA Bodů
241
Galerie děl
Složky
Komentáře
Oblíbené
Díla
Čas vystydnul
V lednu jablka na stromech posmutní a marné je jim čekat na jaro Jako nevěstám ve snách mizí jeřabiny pod sněhem To je doba krajiny, kdy není čas Jen v opravdové...
Čas vystydnul
hypatia
Letmá úzkost
Čekají, spěchají vyhřezlé tváře bez boha vidí až na konec zato nejsou teď Za městem už nejsou vidět ačkoli je přináším hluboko ve mně...
Letmá úzkost
hypatia
Zimní
Už zase zdvihám slova a černí havrani jsou na střechách Každý podzim přinesou mi smutek poslové pekla - nebo já? Zas se v parku stíny prodloužily...
Zimní
hypatia
Krev a míza
Starý řezník Starým nožem Víc to bolí Kolik už jich zabil Žere je dál Stále tlustší Ale jde do parku Každý den A v převleku Řeže...
Krev a míza
hypatia
Nedělní ztracení
V habrovém mlází bloudila jsem Bíle ztichlé bylo A hladovělo po listí A nemohla jsem věřit jedinému směru Každé zachroupání větví...
Nedělní ztracení
hypatia
Pohlednice z pátku
Na brněnském náměstí vyhřezla městu střeva a ani Skácel nezašije tu ránu - stáli jsme tam zase spolu, vínem přihřívané vystydlé...
Pohlednice z pátku
hypatia
Vy
Proč přišel jste tak blízko a nazval velikými jmény naši skutečnost? Ta láska neměla své milování Že byl jste příliš muž,...
Vy
hypatia
Pálavskými vrchy
Rozostří se vždycky stesky a slunce obdaruje tu cestu stokrát proplakanou Abych do krajin potom až minulých položila stín svůj A tys mohl jíti stranou Pole tvá...
Pálavskými vrchy
hypatia
U smíření
Jak budit čas co usíná hned zrána jen o smrti si nechá zdát? Prosit boha o nebytí (?) to s otazníkem řek by jenom neanděl a možná naše...
U smíření
hypatia
Pocta Zdeňku Kožmínovi
Ztichlý kabinet dusil se poezií Holanových let a hleděl do neznáma Pole podzimní a má vešla se v ten svět laskavých uší, úst...
Pocta Zdeňku Kožmínovi
hypatia
variace na váchalovské téma
Trojitý odraz nahého dekoltu Prsa svůdně vypjata, každá kůstka něžnosti zakryta sametem mladé kůžičky A po vrcholu pravého ňadra stéká černá...
variace na váchalovské téma
hypatia
Také láska
Odletím ti na oblohu, abys mi nemohl říkat, jak jsem krásná. Zabiju velké zvíře a pak o tom namaluju obraz. Na sprostých kolenou roznesu tvé drobné...
Také láska
hypatia
za oknem
Město - les domů voda mezi tabulemi skla stéká - kapky stesku tvoje slzy třískne popelnice čisi kroky a tlumená slova nedají moc naděje (jestli vůbec ňáká...
za oknem
hypatia
Noční a černá
Krása skládá ústa na mé tělo Tělo bez prsů A ohlodané Že brečelo V noci s někým? S kýmže? Jo otec! A to co se nepovedlo! Padám do kanálu...
Noční a černá
hypatia
Zase smutky...
Teď už to všechno vím Že s tebou mi uteklo nadějné čekání na něco krásného Letní rybníky, vůně borovic a krásná slova...
Zase smutky...
hypatia
v parku
Zase jsi smutný jako poslední zbytky dávno spadlého listí A tvé oči pláčou jako holé stromy nad svýma sirotkama Někdo tvé smutky...
v parku
hypatia
Bolet se
Zítra si uvědomím že výměnou za klid mám strach Kal ze zbytků tebe se vždycky zvedne když už zapomínám Nikdy ztratilo smysl a mělo jej odedávna...
Bolet se
hypatia
Věčně
Časujeme náš příběh ale minulé navždy nalhává a budoucí jen by něco rádo Jako když kosa vykousává věčnou trávu za domem...
Věčně
hypatia
Posmrtně
V čase kdy bude dnes a nejsou zítra zemřela jsem ti v náručí až do náhod promyslel jsi moji smrt Protože bylo mi úzko u každé zdi vodil jsi mě po snách?...
Posmrtně
hypatia
Přiznávám borovice
Krajinou povědomě neznámou Silnici protínají stíny stromů jako přízraky mých selhání Ano, přiznávám borovice Tělo žhne když...
Přiznávám borovice
hypatia
Po letech
Jen pro ty břízy svítalo U loučení protože smích jsme už našli a pro slova by nebylo slyšet Topoli za zdí šuměly rekvium Návraty kvůli...
Po letech
hypatia
Svatba pod kostelem
Před naším kostelem osmnáct je stromů chrání kamenné svědky před mými žalobami Ztepilí za každé prosby Jen ve dne vrhají stinná...
Svatba pod kostelem
hypatia
Tobě sobě
Jsou ve mně zahrady a širé háje Jsou ve mně ledny a teplé máje Ve mně je úsvit střepin a snů Je ve mně domov lásky a tvůj
Tobě sobě
hypatia
Probuzení
Pod kovem svázanými víčky dne Zdá se mi o děsu a zrůdách Červenozelené krvavé zvíře boří všechny mosty A ty vezmeš sirku...
Probuzení
hypatia
Usíná se
Šla chůzí obnaženého lýtka s hrstkou slziček obecných a přece kliná jako sesečené pole Nefritová liško! Nefritová liško...
Usíná se
hypatia
Přes zdi
Nám umírat je do neznáma do krajin setmělých kde znějí všechna odedávna a netaje tam sníh Ze zahrady naší chcem přesto jednou vykročit...
Přes zdi
hypatia