dvojkadvacet
vojta vacek31 let, Praha 4 (Praha)
literát
jsem vlastníkem klubka, jehož niť spřádám do svých myšlenek.
Díla
Texty na motivy vaporwave... Moře zprůhlednilo a proťal je skleněný hrot Na pobřeží zavoněl ozon Kdosi jej polapil máchnutím sáčku jehož vlnění bylo mořská hladina ... V podvečer kočičích zornic srdce prosvítá...Texty na motivy vaporwave
dvojkadvacet
dvojkadvacet
...Sbírám šrouby vylité do vany Z mastné baterie prýští smradlavá voda z nedalekého brčálníku Co chvíli z vodovodu vybloptne sasanka nebo vodní had a ošklivě mě poraní Poté zas s ďábelským......
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Cesta po dvouZáří stále stejně sytě, do dužiny dne, jenž dal nám vykvést, Jenž vrátil barvy našim tvářím, očím jako smaragdům, jazykům jako secesním krajkám jimiž láska promlouvá, Jenž ulehl...Cesta po dvou
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Šnekooký mužOdstoupil od okna když paprsek vybělil jeho rozmočené oči, než co jiného zpod víček vytekl slizký slintající nok, Po práci si vždy zapálil vonnou svíci, věřil, že vykouří všechny...Šnekooký muž
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Ten čas, který zapadáO říčce co celá černá vpila národ do ječného zrna Po dně olej, ryby leklé je vidět, jak břehy lochtá jedovatá pěna, A mlha se plíží se zavřenými oky mlha se plíží a pláče říční...Ten čas, který zapadá
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Předvánoční aktZní jako by Obalili Aifelku Milionem zvonků Stěží látka Lehčí než vzduch Běží Hraje na schovku S vlastními rty A rtěnka ve skříni Chladná - Sněží ...Předvánoční akt
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Světlo pod hladinou (setmění)Příběh hladiny, jenž háčkuje tvůj odraz, příběh rozčeřen, v mozaiku bez příčiny, mozaiku jež proklál chlad, a namodralá tma, sladký čas, jak narozeniny, Nářek lesních můz, jež...Světlo pod hladinou (setmění)
dvojkadvacet
dvojkadvacet
cestaPára vycházející z lůna květů trnky zapomenout na strasti časů uplynulých dává, S krosnami na zádech a vínem kulaté chuti vyrážíme na cestu po kamenném mostě, Po prašné cestě vyrovnané...cesta
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Počátek mé nedůvěry v dobro Každý den u lesa hajného vídám, se psem postávajícího hledaje jeleny a zajíce na snížení stavu. Všichni co jich znám též vídají onoho hajného a také psa vídají, říkají...Počátek mé nedůvěry v dobro
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Myšlenka.. Krása, jako životní cesta, křivolaká a špinavá, okouzlující ve své neuspořádanosti a sametové falši, tak jako liší se strom od stromu, člověk od člověka, či hladina od hladiny,...Myšlenka..
dvojkadvacet
dvojkadvacet
PohádkámLéto umlklo v dásních růženínů a chudé zvěsti kolují, v záhybech změti z baldachýnu pohádek jež dny znavují, Potajmu změní dráhy rytů pak obrazy noci darují, přízraky v trámech...Pohádkám
dvojkadvacet
dvojkadvacet
V bodě spojitostiNěkdy málo, někdy dosti krčí se a nedýchá, pozdě honit bycha v prázdném bodě spojitosti, Jsme otroci lásky zlosti, sněhem brodit se a lhát, být již hotov pro návrat v prázdném bodě...V bodě spojitosti
dvojkadvacet
dvojkadvacet
V té mohutné tměV té mohutné tmě vidím jen odštěpky kosmu, zhořklé jedem a plačící nad jitrem plamenů, koho dusí a kdo má masku? hustější než-li mrtvá hmota prastarých fatraonů, dohánějící lidstvo...V té mohutné tmě
dvojkadvacet
dvojkadvacet
V kostkyVytahuji z popelníku ono hlučné fluidum deliria, chlubící se pohledem a dřímající klubko karet, povídá ať zahrajem hru v kostky, až padnou tři srdcové sedmy, prohraji své oči, až padnou...V kostky
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Rumové pralinkyHněv blonďatých krasavic se vstřebá do koule plné cukrovin visící na oslavě předsedy třídy, žrouta všech odměn a antivegetariánského monstra, do něž bijí ochlastové ocelovou tyčí...Rumové pralinky
dvojkadvacet
dvojkadvacet
VrbaKlokani lemují ulici, tak kde jsou stromy, třeba si vyviklají zrak a zbyde jen vlákno z bource morušového, třeba se všichni utopí ve stínu staré vrby a poté spadnou z jejích větví dolů...Vrba
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Tolik vitaminůZ nebe prší mražený květák a kol mne protéká řeka z pórkového pyré, noc je lahodná a zdravá, rajčatová jadérka kolem poletují jako světlušky a paprikové slupky proudí z vodovodního...Tolik vitaminů
dvojkadvacet
dvojkadvacet
BřehyNebezký odraz mihotá se v tichu, pouze jeho střepy dorážejí na břeh, v jejich flirtu skryto je víc než jen úsměv, hladina drtí jeho ostré rysy a propůjčuje mu oblou tvář, Bouře již přešla,...Břehy
dvojkadvacet
dvojkadvacet
ZrnkoZa branami z větru stavěných posloucháš svůj dech v tichém bezvětří, jen šumění moře a ty sama, coby zrnko zlatého písku. ...Zrnko
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Místo mého vznikuJak rád představil bych světu čtvrť kde vyrůstal jsem, její vrnění když mrouská se s nocí, skřípění kolejí mísící se s vůní čerstvého chleba z pekárny a sladkou vzpomínkou na ranné...Místo mého vzniku
dvojkadvacet
dvojkadvacet
OdejdouJá jdu asi brečet z okna, lituješ? Já nelituju, buďte silnější kluci, jako ginko nebo radši oblak páry z parní mašiny, projede světem jako myšlenka na ranní rosu. A peří z protrženého...Odejdou
dvojkadvacet
dvojkadvacet
VIZE uno 1.Táhnoucí se od úplňku k novu Atomový strom Spirála klučičí prázdnoty Impérium stovky holubů Střecha plná moru Nitroglicerin Euforie Bubny nad útesem Zdivo z pampelišek Říci slovo proti...VIZE uno 1.
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Hudba staveníOd nás dál, rovně přes ulici, mračna hnědého prachu torzo bílé budovi zahalují, tam tvrdá kapela v pracovním mundůru cihlu za cihlou pokládá jako notu za notou do nového alba, vstříc...Hudba stavení
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Bludiště ozvěnJe to bludiště ozvěn, voláš sladká slova ale chladný vítr je vysuší do rozmazané melodie prázdného prostoru, Na jazyku máš trpkou příchuť odcizení a zrak ti kalí černý závěs tmy,...Bludiště ozvěn
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Noční městoVřískejte do prázdna, Váš hlas se vám vrátí, z ozvěny se cihla stane a z ní poté vystavte veliká města, Z oken o půlnoci světélka září mi, okolo ulic žár jejich skotačí, svítí...Noční město
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Odraz nad ránemKrev prosakuje ze spár mezi dlaždicemi a vykresluje na podlaze kobercové vzory, Smáčej si v něm chlupy, zvíře drasticky chrčící, chuť krve ti rozleptá bránici a vyrve mandle z krku. Pohoršení...Odraz nad ránem
dvojkadvacet
dvojkadvacet
PřáníHledám v harampádí těch věčných přání, která svět malovala by pro každého jinak, dle volání individuální touhy, místa a pocitů, přál bych si býti pilířem u karlova mostu, zelení...Přání
dvojkadvacet
dvojkadvacet
VzpomínkyVzpomínám na ty chvíle, kdy seděli jsme na střeše od vysloužilého skladu pneumatik a vzývali rudé ďábly nad námi při západu slunce, Vzpomínám na ty chvíle, kdy déšť nám smočil těla...Vzpomínky
dvojkadvacet
dvojkadvacet
ZačátekSeděli tam, hledě si do očí, až on najednou ticho prolomil: "Máš strach?" "Z čeho?" "Nevim, z toho co bylo, co bude, prostě z celý týhle mizerný situace..." chvíle mlčení.. "Jo...jo.!" "Tak...Začátek
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Náš světNeptám se proč svého srdce když zahušťuji svou krev jíškou lásky. jsem šťastný jako bych snad vyhrál válku ač ještě ani nezačala, olíznu-li se, chutnám po lékořici jejíž barva je teplejší...Náš svět
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Mým přátelůmMým přátelům, jakožto i mým bratřím, zeleným loukám a srdcím z hrudi vyrvaným však stále tepajícím obzvlášť, Vám blahopřeji, a i sobě, za vaši touhu držet život uvnitř sebe, i přez...Mým přátelům
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Myšlenka na světloSplývaly zde všechny časy, mistři světa zdvihali kořeny stromů a tvořili z nich trojského koně, lví řev motal hlavu zamilovaným kočkám a dalekohledem šlo pohlédnout lidem do duše. Komíhají...Myšlenka na světlo
dvojkadvacet
dvojkadvacet
KaramelKaramelizující od trávového karamelu, karamelizují, neboť tráva karamelizuje karamel. neboť haluzuje, neboť karamel s trávou se, se haluzí, karamelová karamelka trávuje od haluzního karamelu....Karamel
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Kouříme! Kouřim proto, protože jsem ještě mladej a neumírám na to. Rád přispívám svým dýmem do šedavých mračných peřejí. Šlo by namítnout, že pokavad budu kouřit moc, naplní se atmosféra...Kouříme!
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Táži se větru Často větru táži se, kam odvál všechny chvíle, kdy dívat se já mohl jsem jen zkrz růžové brýle. Často větru táži se, kam odvál všechen čas, kam zanes všechny radosti, kam zavál...Táži se větru
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Hejbne se toJaro stárne a tvář se mu mění na letní, počítáme s teplem, kámoško, stárnem spolu s ním, ale mladší jsme stále víc a víc a víc! věříme věříme věříme dešti, jeho vůni a zvuku,...Hejbne se to
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Cesta mrtvých žabPo cestě, kde mrtvé žáby olizují asfalt vycházíme vstříc novému dni a couráme se domů, tváře zkamenělé traumaty a štěstím uplynulé noci. Cítíme ten kouř, který dávno již odplul...Cesta mrtvých žab
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Bouře Prohlédnuvše vzdušnou prázdnotu, v okovech z páry, udeřila coby blesk do drátů vysokého napětí. Rozptýlena do stovek jí podobných resuscitovala smrt okolního života. Za časů, kdy v ní hledali...Bouře
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Den a noc... Pokřtili nový den vínem, ti polétaví, tančíce nad rozbřeskem drtili horizont ve snaze ukrojit část noci. Počítali vteřiny a smáli se nočním ďáblům do očí. Již přichází rozbřesk...Den a noc...
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Kolemjdoucích Kolemjdoucích není nikdy dost má paní, těch marnotratně odhazujících svůj pohled do klobouku před Vaším srdcem. Zaujatě pronikají do Vašeho nadání, je jim tak vzdáleno, hledí jen na led,...Kolemjdoucích
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Dívka, jež nedokáže probudit své sny Ofotila své představy tužkou na papír a co nešlo ztvárnit, vylíčila v básních. Za deštivých nocí, cestou z flámu přeskakovala louže bez pomoci ač se dost motala, na dámu. Před výhledem...Dívka, jež nedokáže probudit své sny
dvojkadvacet
dvojkadvacet
V rozpacích Ach, stůňu v horečce nejistoty skláněje se nad marností svých činů, a hledím v oči číchsi synů, utopenými oky své vlastní samoty. Ach, darmo mluvit o strachu z Tvých tančících...V rozpacích
dvojkadvacet
dvojkadvacet
Svět za zrcadlem Stojím před zrcadlem a hledím na jeho vnitřní svět svýma uplakanýma očima. Hledím na svět, v němž kyselina platidel rozpouští lesy, duše a opravdové cítění. Který ve své nesnesitelné...Svět za zrcadlem
dvojkadvacet
dvojkadvacet