Pro správné zobrazení a funkčnost musíte mít povolený JavaScript. Jak Javascript povolit?
Zde je návod
Fairiella
Kateřina Z.
36 let,
Trutnov (Královehradecký kraj)
literát
Instagram
Zobrazení děl
42 997
Přidaných děl
29
Sleduji
2
Sledující
3
HA Bodů
217
Galerie děl
Komentáře
Díla
Nespavost
Nemůže usnout, vrací pohled stropu a vlkům je to málo, výt k jeho pobledlým hvězdám. Záda přikovaná k prostěradlu jako na pranýř mu otiskují...
Nespavost
Fairiella
Skřetí válečná
R: Namísto krále nám panuje had učí nás - pomocí žhavého železa - mordovat nevinné, loupit a lhát. A hnus v nás na světlo pomalu...
Skřetí válečná
Fairiella
Po jaru zima
Když odnikud zavoníš rozmáčenými loukami a otiskneš kopyta do měkké půdy, snažím se stopovat v zrcadlech mokřadů - až za promrzlý obzor....
Po jaru zima
Fairiella
Bez názvu
Když vyždímaný večer usnul s čelem na stole a vosk z dohořívající svíčky mu začal stékat do vlasů, my, zabalení do něhy, naslouchali tlukotu...
Bez názvu
Fairiella
Zlodějka
Noci nabídla pootevřené rty, asi k sametovému polibku, když v dlani hřála svou kořist, zapomenutá světly lamp, sama okradená. Jemu jen myšlenku, jen kmitnutí...
Zlodějka
Fairiella
Prosincová
Pomalé dozvuky z minula dotepaly za obzor – dnes ani zítra už nezazáří. Nezapomeneš? Noc, nad níž stála Večernice, hořící světla...
Prosincová
Fairiella
Hlídači myšlenek
Co mu asi přinesou? Snad pachuť nesouhlasu nebo stíny na talíři místo večeře? Uprostřed cely hořel modrý oheň. Silueta postavy osvícená tak, že vypadala,...
Hlídači myšlenek
Fairiella
Půlnoční hlídač
Obliny slz, jež tečou pro mne , občas se v dešti ztrácejí. Půlnoční hlídač sbírá drobné. Dnes v noci vrátí se s nadějí...
Půlnoční hlídač
Fairiella
O velkém městě
I. o velkém městě Tmu prošívají světla lamp klidnou a chladnou jehlou náměstí tichnou a lesklá zraky chodců se ukládají k sípavému...
O velkém městě
Fairiella
Zimu nepřekřičíš
Když ti zima na ústa položí svou chladnou bílou dlaň, zavři oči. Zavři srdce před příkořími cizích kroků do tmy. Obejmi lhostejnou nevidomost jako dítě...
Zimu nepřekřičíš
Fairiella
Řekami kamení
Řekami kamení brodí se podzimní smutnění Brodí se, brodí pro píseň řekami kamení pomalu odchází dávný sen uléhá...
Řekami kamení
Fairiella
Kytary
Když ti jejich tóny zazněly v očích zasnil jsi se nad křišťálovým vrněním v kostech rty ti někdo smočil v lávě a elektricky toužebně mě teď...
Kytary
Fairiella
Dva
Zavinuli se do sebe jako šelmy milovali se hebce o sebe křesali těly a upřeně se pozorovali čekali kdo to řekne první ...
Dva
Fairiella
Pár hematitů
Srdce jí vystydlo, přestala čekat na toho, co od ní odešel kdysi. Přestala pro něho před křížem klekat, od věcí zuřivě odhánět krysy. Oči měl jako...
Pár hematitů
Fairiella
Věštba
Už teď máš, maličký, samotu pod víčky. Tvůj dech je klidný, vždyť času máš dost. Ze spánku zatínáš bolestně pěstičky....
Věštba
Fairiella
Zraněným
Takové šrámy se nikdy nezacelí. Zkaleným světlem začal procházet bolavý stín – že prý jsou osamělí, kterým se z tíhy...
Zraněným
Fairiella
Dvakrát o podzimu
I. Samota se loudává s plátěnou taškou jablek po parcích a po šátku na hlavě jí stéká podzim. II. Cestu už hladí rezavé...
Dvakrát o podzimu
Fairiella
Poslední podzim
Žízní pokroucené kořeny zapraskaly pod tíhou vody. Vděčně uhnily. A starý strom se poklonil smrti: vítr mu rozpřáhl náruč větví. Dodaleka...
Poslední podzim
Fairiella
Slyšíš?
Slyšíš? Švy nebe se zatahují od východu. A konipásek mi naráží do okna, dokud nepochopí. Třesu se prokřehlá steskem, na sklonku...
Slyšíš?
Fairiella
Za skleněnou stěnou
Tam za skleněnou stěnou tvůj obraz skomírá a duší třese zima a srdcem nevíra Tam za skleněnou stěnou se matně leskne čas však přesto choď dál...
Za skleněnou stěnou
Fairiella
Prázdnota
prázdnota mi tuhle zkameněla v dlani znáš ten okamžik? výmluvně těžká oblázkovitě zaoblená vždycky se večer vykutálí a tlačí...
Prázdnota
Fairiella
Volavky
Na nahé hladině volavky kreslí stíny slunce zjizvené mraky je velké smutné víc než kdy jindy se v něm zračí liják kruhy na vodě kruhy...
Volavky
Fairiella
Dívka Podzim
Oharky citů za očima, touha jí v dlaních už jen dýmá v pečeném jablku ještě horký žal, z podkroví naposled vítr zaskuhral. Chrastící...
Dívka Podzim
Fairiella
Na kolečkách
Sednu si na houpačku západ východ slunce slunce a budu nás pozorovat jak vláčíme dřevěné kačenky a někteří náklaďáčky plné...
Na kolečkách
Fairiella
Přívěsek na provázku
Kolem krku v lahvičce nosím přesýpající se samotu a kráčím proti okolním stínům lahvička tluče do prsou a hřeje slunce se nadechlo vlahého...
Přívěsek na provázku
Fairiella
Rozpočitadlo
Počítá stíny. Noc už bledne, choulí se zimou pod deku. A ve tmě, kterou neprohlédneš, prázdnota kypí v člověku. Počítám stíny....
Rozpočitadlo
Fairiella
Někdy voní deštěm
Samota prý někdy voní deštěm, když ji ledový vítr přinese zkřehlou v náručí – a ona ti pak uzamkne dlaně asi na deset západů. Jako...
Někdy voní deštěm
Fairiella
Hořké mandle
Vůně cyankáli po pokoji - stojíme na koberci mandlí a žízeň drolí rty při polibku, semknuté v odmítání osamocení. Ticho nám...
Hořké mandle
Fairiella
Stín
Nadýchala jsem se už tmy téměř k bezvědomí, když mi zezadu na rameno zaklepal stín. Nebo snad přišel ze mě? Škublo to mnou, jako když se zatahá...
Stín
Fairiella