hloupy_ivan: chápu :)...pro mě je to hlavně relax, kdy celou dobu modeluju a sestavuju v 3D programu a z počátku si nejsem 100% jistý, jestli se to vůbec povede..když pak držím v ruce hotovej model, který má (v tomto případě) délku přes 60cm, tak je to pěknej pocit...tento model byl celkem snadný, nic složitého na tom není..nejhorší bylo vymyslet pojezdy, aby tam byly všechny detaily který tam maj bejt (hlavně brzdový systém)..sice to ve výsledku není moc vidět, ale já vim že tam je snad vše xD...z 90% modeluju ve vlaku při cestě do práce/z práce, v 10% po večerech, když zrovna neuspávám děcka...mezitim přemýšlim nad různým konstrukčním řešením, aby to šlo tisknout a fungovalo jak má...člověk musí počítat s vůlema pro sesazení a taky jak se jednotlivé díly budou spojovat...může se stát, že třeba kus se od podložky během tisku odlepí a díl je pak mírně zkroucený..je pak potřeba vymyslet takový spoj, aby to tolik nevadilo....jinak je to jeden z mála času, který mám pro sebe a kdy si můžu dělat něco svýho..doma se věnuju rodině, v práci pracuju :)...vybírám si modely, který mi něco říkaj...dá se tím i přivydělávat (možná by se nejeden člověk divil, kolik fanoušků Tatry kolem světa vlastnící 3D tiskárnu existuje), ať už prodejem dat pro 3D tisk nebo tisknutím a kompletací celého modelu...krom toho díky těm 3D modelům jsme byli pozváni do Kopřivnice do výrobny Tatra, seznámil jsem se s původním členem expedice Tatry kolem světa panem Synkem a taky s organizátory expedice Tatra kolem světa 2...taky se člověk hodně o těch strojích dozví....pokud jsem třeba o tatrovkách původně nevěděl vůbec nic, tak dnes poznám snad skoro všechny nákladní tatry, vím jak funguje jejich podvozek, atd..to samý platí pro lokomotivy...někdo vidí v tom vidí jenom vlak, auto...