Třetí (a nejspíš poslední) výběr GIF animací z mého
videa Vtiposcifný smysl evoluce (street/land-art–animace, stručně Wo-animace).
O videu: Během devíti dnů od rána do večera jsem časosběrně natočil experimentálně-uměleckou časosběrnou animaci (zahrnující streetart, landart,
kyberpunk, asambláže, samorostismus, optické iluze...), na kterou jsem se připravoval od 14.12.2012 do 7.6.2014 (s přestávkami), projektová složka nakonec vyrostla do velikosti cca 21,8GB a finální video je dlouhé cca „jen“ 10min.
1) Úvodní obrázek:
Jelikož
HumanArt nepodporuje animované miniatury a mají neobvyklý tvar, který mi dělá bordel na úvodní stránce, tak jsem jako úvodní obrázek zvolil toto před-wesmírodivné vozítko.
2) Živá díra:
Hrátka s Cimrmanovou filosofii externismu (opakem solipsismu). Hlavním aktérem tohoto záběru je totiž díra čili prázdno. To, že něco neexistuje, tak neznamená, že to ve světě nemůže být patrné. Je to pohyb nejbližšího okolí chybějícího obsahu.
3) Mezibytostní synapse:
Slova mohou být nástrojem nedorozumění, protože si pod nimi každý představí jiného Wittgensteinova brouka v krabičce. Ale když dojde k vzájemnému propojení dvou nervových soustav tak, aby myšlenkopocity mohly putovat z jedné bytosti do druhé, tak míra zkreslení radikálně klesá a přichází nové hlubší porozumění.
Tuto scénku jsem v minulosti přidal i jako
samostatné dílo podobně jako
poasamblážovanou ruku.
4) Promítnutí těla:
Někteří kvantoví fyzici předpokládají, že veškeré jevy, schopné našeho vnímání, jsou vyvolané prostřednictvím něčeho, co nejsme schopni vnímat. Když pozorujeme vlntici (částici v kvantové superpozici), tak je to jako pozorovat vlnění vody, ale nevidět vhozený kámen, který ho vyvolal. To souvisí s Platónovým podobenstvím o jeskyni, kde jsou otroci připoutáni ke zdi tak, aby viděli jen stíny, ne jejich zdroje. A v souvislosti s animací je zkrátka možné, že to, co považujeme za své tělo, je jen jeho stín a ve skutečnosti vypadá úplně jinak.