Vždycky je lepší, když práce mluví sama za sebe, přesto je zde text objasňující přesah důležitý:
Spotřebnost, povrchnost, smrt, marnivost, destrukce, patos,
emo a horror. S těmito elementy jsem se snažil pracovat i v této praci. Snažil jsem se prvotně o
kontrast emocí s povrchností, spojení něčeho hlubokého a extrémního s mělkým a spotřebním. Fascinuje mě opakování jedné formy – sériovost a zároveň jemné odchylky a různorodost. V tom spatřuji paralelu v případě sourozenců a dvojčat. Použil jsem levné materiály i výrazové prostředky.
Chlapci za dávných galantních časů, aby zastřeli své nečisté úmysly, lákali dívky na sbírku broučků. To mi přijde klišácké a falešné až do nebe. Sbírka broučků je pro mě symbolem pokrytectví. Mám rád
horor a morbiditu, tak jsem si celou scénu představil zasazenou, jak se na
kýč sluší a patří, do prvorepublikového kulturního okruhu (superhrdinove se teprve rodili).