Literatura | Poezie

Prachobyčejné lidství
Z podkůže si vytahuju žíly snad už jich nebude potřeba včera, myslím, ještě žily dnes jsou jen podivné provazce plné prachu ale prach moc dobře neteče člověče NADECHNI SE ZNOVA! dnes...
Prachobyčejné lidství
Vsechno_je_cesta
Křič, ať sousedi slyší, že ještě neumíráme
Líně balíme si do cigarety výčitky svědomí ležíme vedle sebe, já a ty naše podvědomí po sobě prahnou stále více těla ozdobená konturami rozvášněných polostínů tulí se jak k plamínku...
Křič, ať sousedi slyší, že ještě neumíráme
AkasAkim
Selfíčko
I malá, ustrašená holka v depresích znenadání proměnit se může v opravdickou hrdinku, je to přece tak snadné, stalo se to již mnohokrát a stávat se tak bude donekonečna, vždyť stačí,...
Selfíčko
AkasAkim
Nespasíš bližního svého
Postrádám nebojácnost smyslnosti, opravdovost hloubky srdce, v jediný den žíti se mi chce, i propadnout se temnotě věčnosti, samoty objetí není heboučké, stesk krade si mysl do područí,...
Nespasíš bližního svého
AkasAkim
Tak ještě jedna
Jsem tady s ní a už chci pryč srdce tak jaksi okoralé jak z rána rychle chladně chtíč když se oblíkám ospale a nechává mě netečným v těch tmavých očích trocha vody s tím citem dávno...
Tak ještě jedna
Vsechno_je_cesta
Prozatím nesouvislá
Jak nemám stát se paranoidním na Světě nehostinně absurdním? Touze a chtíči blahořečím co Satanáš, když vidím, jak potutelně se usmíváš, v očích tisíce jisker hvězdy by ti našly,...
Prozatím nesouvislá
AkasAkim
O procházkách po pouštích
V jeden moment je tak živo až se zdá tělo malé a hned zas prázdno prázdno Atacamy tam všichni sami a přesto se musí jít mlžný opar obzoru snad skrývá hory lesy tůně konec té dusivé pustoty...
O procházkách po pouštích
Vsechno_je_cesta
Hlas léta
Bezstarostné dny a frenetické noci pocit že nic krásnější než žití není rozloučení v osamění civím do pouště prasklin stropu sto plus jedna kdyby jak chybí mi Tvůj hlas Buď mou zas!...
Hlas léta
Vsechno_je_cesta
Plavuň
plá plavuň plá plavuň plavým plamenem plá jak krmím kamna kamenem plá plá plá plavým plavuň plamenem plá ...
Plavuň
hloupy_ivan
Pár zlomků věčnosti
Do skály oči vypoulené krystaly prorostlé a kostra prostoupená. (všemu samozřejmě předchází smrt ačkoli známe četné výjimky) Zcepeníš v kalu zcela na dně proud bahna obrátí tvůj krunýř...
Pár zlomků věčnosti
hloupy_ivan
Poděkování
Štěstí tvé a radost toť moje poslání, dar přímo nebeský, boží požehnání, pod Slunce září s potěchou pokušením se nebráním, večer tiše a pokorně tvoje okřídlené jméno vyslovím,...
Poděkování
AkasAkim
V Y S L A N E C
V Y S L A N E C "Kudy tudy cestička... Ta kouzelná hvězdička vlétá si z nebíčka -" Kam spěcháte svižná divo s tou hlavou při stáži ? Kam chvátáte milý ďobku s tou lebkou pod fáži?!...
V Y S L A N E C
Kai
Páska na očích (kávou voní políbení)
Doba je nelibá, múza mě nelíbá, v hlavě jenom pusto a prázdno, s nejistotou probouzím se ráno, večer stele mi duchnu zmatky nadívanou, štědře k obědu hostí mne strach s obavou, smutek dušičku...
Páska na očích (kávou voní políbení)
AkasAkim
Alespoň ne hned
Mezi řádky přečetl jsem si vzkaz nevyřčený, byl o tvých pocitech plných nejistoty a možná i strachu podívat se mi do očí, teď víš, že nejsem dokonalý, naprosto zbytečně utápíš se v lítosti,...
Alespoň ne hned
AkasAkim
Spisovatelka
V rukách hýčká slova svá, prsty je hladí a laská, s lehkým, přesto přímo čarovným úsměvem na tváři, očka v brýlích štěstím září, má toho tolik co říci, srdce plné citů a emocí,...
Spisovatelka
AkasAkim
Krysy a kuželky
„Pojď, koupíme si lahváče piva,“ řekl mi jednou Míla Leopoldů na škole v přírodě, byli jsme na výletě a měli jsme rozchod, ostatní děcka se rozprchla do hračkářství, nebo kam, „dobře,“...
Krysy a kuželky
AkasAkim
Božstvo
Veškeré rozkoše a touhy vesmíru vykoupím v nezkrotné polibky proměněné ve jménu požehnaného hříchu jimi ozdobím tvé božské, voňavé, čarokrásné, čistou nahotou ošperkované tělíčko....
Božstvo
AkasAkim
Semeniště smetišť
Bojíme se cizích citů a pocitů, protože se nevyznáme v těch vlastních, krajina našeho poznání je jeden velký a hluboký močál, propadáme se do bahnitých propastí vykořeněnosti, ztratili...
Semeniště smetišť
AkasAkim
Odpuštění
Vždycky toužila po mužném partnerovi, charisma z něho přímo sálalo, měl dar řeči a v hlavě to měl naprosto srovnané, navíc byl až uhrančivě pohledný, slzy mu vyhrkly z očí, když ji praštil...
Odpuštění
AkasAkim
Blíženci
Zády opřela se mi o hrudník, místností prolétávaly paprsky světýlek z puštěné televize, byl slyšet i zeslabený zvuk, políbil jsem ji na tvář a cosi zašeptal, zaculila se, má ruka zamířila...
Blíženci
AkasAkim
Nemrtvý
Běs dral se mu z úst silou evokující kulminaci živlů všech existujících světů, známých, neznámých, pozemských, nadpozemských, i těch, co vězí mezi nimi, chlad z jeho očí planoucí...
Nemrtvý
AkasAkim
Milovník
Až smrt usadí se mi na jazyku, budu myslet na tebe a na tebe a na tebe a na tebe a na tebe… ...
Milovník
AkasAkim
Drátovna
Moje hlavička nebohá podobna je činorodé drátovně, je plná drátů ze snů, představ, názorů, myšlenek a vizí, ale ty dráty jsou šíleně zamotané a svázané tak pevně, že snaha rozplést...
Drátovna
AkasAkim
Lambda
Dotkni se všeho a nehtem neboj se vykopat zrůdy, hrdlem polykej prach bezpráví VYRVANÝ z lidské podstaty, zlost do kávy vmíchej a pohoduj alespoň trochu, daruj zorničkám sny, v soumracích úšklebky...
Lambda
AkasAkim
Polotvar
Jak polotovar potřený kaviárem, jak Ježíš pomazaný močí, v dokazování nezávislosti nad osudem, kafráš do života lidí před sv. Václavem. O co běží, kde pravda vězí, na tom nezáleží,...
Polotvar
PsiNa
Dva kopečky vanilkové
Tělo tvé spoutám pevným provazem, vysvobodím tím duši svíranou, srdce v symbióze tlouct počnou, osvíceni ocitneme se za Rubikonem, siamská dvojčata svatým hříchem pokřtěná, po hvězdné...
Dva kopečky vanilkové
AkasAkim
Špitál, putyka, krchov
Jednou jsem byl ve špitále za tetkou, co to nedávala s chlastem, čekal jsem na ni ve společenské místnosti, stará telebedna „vytuněná“ set-top boxem a odrbaný gauč, tu se z jednoho pokoje...
Špitál, putyka, krchov
AkasAkim
S T Í N O V I N A
S T Í N O V I N A Jak hřejivé jsou stíny pod okapem mandelíny? Co to, probůh znamená ta věc bláznivá!? Kdo ví - hlásky si štěbetají jak čudlíci pitvy při okraji A kdo drásá tuto můru...
S T Í N O V I N A
Kai
Žerloci
Nároky si kladou úroky a zákroky oběti a žraločí děti se drží pevně matčiných prsů a pochybnosti slepí i med v jednu velkou cukrovou bombu. Jako kouzlem öbčas obživnou všichni mrtví...
Žerloci
PsiNa
Spánková paralýza
Hospoda je vlastně jediná místnost, kde nezívám, zato tam melu hrozný hovna, jsem totiž zvyklý pít až do dna, stejně mi moc lidí nerozumí, tak se tím nezabývám, občas mívám opileckou...
Spánková paralýza
AkasAkim
new © 2006 - 2020 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz & ryz.cz