Černá kronika policie

Bývalý taxikář z Vyškova mi povyprávěl svůj postřeh ze zaměstnání ohledně policie. Řekl mi, že někteří místní policisté vozili problémové osoby až do Dědic za Kozinu, kde jim dávali penderekama co proto, ale nazpátek je už nechávali jít pěšky. Pokud si vandráci na policisty postěžovali, tak následovala opakovaná obušková procedura a problémové osoby svoje stížnosti raději vzdaly. Třeba o Kroměříži mi zase vyprávěli středoškolští studenti a rybáři, jak policisté vozili otravné pankáče z autobusového nádraží za město na rybník jménem Bagrák a tam jim dávali pendrekovou terapii. 

 

Za pět slov pětset korun

 

Víťa Krupka mi povyprávěl svoji historku o tom, jak si večer s kamarádem zazpívali písničku, za kterou dostali od strážníků pokutu. Na vyškovském náměstí si dvojice lehce podnapilých chlápků zazpívala text písně: "Za vojáčka si mně brali." Když začali zpívat první sloku: "Za vojáčka si mňa vzali," tak za tento pěvecký výkon k nim přijeli strážníci a dali jim pokutu ve výši 500 korun. V současné demokracii to vypovídá o výši trestu, když člověk za pouhých pět slov dostane pět stovek korun pokuty.

 

Připomíná mí to scénku z filmu "Obsluhoval jsem anglického krále," kde milicionáři přišli Janu Dítěti oznámit, že Národní výbor zabírá jeho hotel a veškerá jeho majetková práva přecházejí na lid s tím, že všechny milionáře už zavřeli do vězení. Jan Dítě odcházející milicionáře upozornil: "Počkejte, já jsem taky milionář. Podívejte se kolik mám na knížce. Celkem 15 milionů." Milicionáři mu odpověděli: "Tak to dostanete 15 let." 

 

Samozřejmě to berme tak, že opět jedna paní povídala. Dvojici podnapilých mužů pokutoval údajně strážník, který měl v minulosti určitou spojitost s městem Olomouc. Vznikla tak k jeho osobě i určitá zábavná legenda. Údajně se jeho nadřízení drželi za hlavu, když se dozvěděli, že onen jejich podřízený si zapomněl rozepnout kalhoty, protože si vzal do ruky pendrek na místo svého penisu a začal tak močit do vlasních kalhot. 

 

Oprava rotundy

 

To jiná historka je ale doopravdy pravdivá. Když opravovali stavební dělníci rotundu u zámku vedle vyškovského pivovaru, tak kvůli popelářskému vozu museli jen dočasně přeparkovat pracovní auto. Proto jej zaparkovali na místo, kde ale čáry zakazovaly parkování. To ale probíhalo jen chvíli, tedy do doby než popeláři vyvezli kontejnery a z místa odjeli. V tom ale přišel za dělníky příslušník městské policie a za tento přestupek jim udělil pokutu. 

 

Když ale dělníci začali říkat, že auto na zákaz přeprarkovali jen dočasně kvůli popelářům a že navíc pracují na památce, kterou vlastní město Vyškov, tak jim strážník řekl, že on ale za to jejich pokutování ve skutečnosti nemůže. S cílem pokutovat stavební dělínky pracující pro město jej totiž poslal jeho velitel. Když jsem osobně mluvil s některými příslušníky státní policie o této historce, tak mi jen sdělili, že velitele městské policie nemohou ani vystát. Se jim všem ani osobně moc nedivím.

 

Víte, že nemám kalhotky?

 

Státní policista ve službě zastavil pohlednou ženu v kabrioletu, která překročila rychlost a spáchala tedy silniční přestupek. Když se této ženy policista dotazoval na to, zda-li si je vědomá svého přestupku, tak jej žena začala svádět dotazem: "A víte vůbec, že nemám kalhotky?" Bylo to právě ono období, kdy policisté na uniformách nenosili kamery jako v současné době. Samozřejmě ženina minisukně vyzývající policistu k erekci a policistova chuť zničit ženu svým čurákem se neobešla bez odezvy, takže ženě nabídl pořádný road trip a aspoň ji pořádně v autě povozil na svém ocásku. 

 

Zatímco jeden policista se chystal k souloži, tak druhý měl tu smůlu, že obě osoby pouze hlídal. Žena byla samozřejmě připravená, takže si ani nemusela sundávat žádné oblečení. Jen co odhalila hluboký výstřih, policista se na ni vrhnul jako zvíře a zajel do její teplounké, vlhké a vyholené čičinky. Chytil ji za dlouhé vlasy, začal do ní hluboce pronikat a tvrdým přirážením dával najevo své vyšší postavení v mezích zákona. Ženská se samozřejmě prohnula jako luk, sténala a začala u toho vít jako vlci na měsíc. Byla z tohoto vzrušujícího okamžiku celá horká a mokrá, protože sex s policistou a navíc v uniformě nezažije jen tak kdejaká žena. 

 

Policista do řidičky zajel hluboko celou svojí délkou a začal do ní vjíždět rychleji a tvrději. Řidička auta si tak užívala policistovo přiřážení a řvala u toho jako zuřivá šelma. Pohyby obou osob byly tak prudké, že se při souloži celé auto třáslo do taktu. Celá hlava i tělo řidičky se pod jeho přírazy třásly. Řidičce auta stačilo tak málo a policistova práce v ní vyvolala silný orgasmus. Žena potom policistu douspokojovala orálním sexem a vynahradila tím tak svoji možnost úplatku. Myslím, že oba budou mít tuto formu úplatku v hlavě ještě hodně dlouho. 

 

Kočka Jane

 

Jedná se o zajímavou a krátkou povídku od Vítězslava Krupky, který měl v úmyslu mi nadiktovat své historky a zážitky ze života. Část života totiž prožil i jako člověk bez domova. Bohužel v poslední době neměl moc velkou vůli k jejich sepisování a svůj slib již ani nemohl dodržet, protože dne 17. 10. 2025 zemřel ve věku 58 let. R. I. P. Uvedu zde alespoň povídku, kterou na webu "Liter.cz" uvedl pod přezdívkou "Xarame" s názvem "Kočka Jane." Podle anotace zde jistá kočka zabrání střetu dvou protijedoucích vlaků. 

 

Vlak č. 348 vyjel přesně jak měl a to v 7:23. Cestující se bavili mez sebou převážně o počasí nebo spali. Vlak měl příjezd v 10:15. Zhruba po dvou hodinách klidné jízdy začala po vlaku běhat žena a křičela: "Zastavte! Zastavte!" Žena trpěla silnou schizofrenií. Vběhla až do prvního vagónu a poté až do kabiny strojvedoucího a opakovala svůj požadavek. Strojvedoucí se ženy zeptal proč má zastavit. Jede proti nám vlak. Strojvedoucí snížil rychlost vlaku na minimum a informoval středisko o vzniklé situaci. Středisko dalo hned informaci protijedoucímu vlaku, který objevilo na obrazovce v centrálním počítači. 

 

Náhle se oba vlaky objevily proti sobě 800 metrů a oba použily rychlobrzdu. Ozvalo se hrůzostrašné kvílení brzdících kol. Vlaky od sebe zastavily 50 metrů. Někteří cestující vylezli z vlaku a nechápavě kroutili hlavou. Šílená žena vylezla rovněž z vladku a křičela "To je ona!" A ukázala na černou kočku, která pobíhala kolem cestujících. "To ona mi řekla o tom druhém vlaku." Byla to kočka z blízké samoty. Strojvedoucí si vzal kočku do náruče a řekl: "No vidíš, zachránila jsi nás všechny." Cestující začali kočce tleskat... Kočka se jemnovala Jane.

 

Podobnou historku jsem zaznamenal v Brně, kde se jeden z bezdomovců na ulici Česká v Brně zmínil o tom, že mu řekl ptáček na stromě, že bude za chvíli pršet. A ono opravdu po chvilce ten den doopravdy zapršelo. Jinak Víťa Krupka měl i své oblíbené místo na keltském hradisku Černov u Vyškova na Moravě. Jednou na tomto místě Víťa málem umrznul kvůli obrovským teplotám pod nulou, závějím i nedostatku nashromážděného dřeva. Měl ale ten rok z pekla štěstí, protože pro něj přijela jedna z jeho kamarádek autem. Z tohoto místa jej tedy nakonec vyzvedla, poskytla mu koupel a na krátkou chvíli i možnost ubytování přímo u ní doma.