JEN PRO POZVANÉ! (druhá část)
Literatura > Povídka
JEN PRO POZVANÉ!
(Druhá část)
Jak se kolona černých limuzin zlehka blížila,
mohutná brána se pomaloučku začala,
s naolejovaným pobrukováním, jakoby rozepínat.
Z domku za ní se ovšem už stačilo seřadit
několik strážných.
U nohou některých bouřlivě poskakovaly
s vyceněnými zubysky, které se třepetily,
jako notně přerostlé perly - vztekle chrochtající
američtí pitbulteriéři, nebo umírněně, s blesky
v očích, vyčkávající němečtí vlčáci.
Auta je všechny zanechala jejich osudu, načež
předchozí alej stromořadí vystřídala rázem pietně
sestavená alej sochořadí.
Po pravé straně se náladově střídaly spíše busty -
například Boženy Němcové, Laurela a Hardyho
či Aničky z Píliny - zatímco mezi takto mnohými
se majestátně vyjímaly téměř monumentální sochy
Jana Žižky, Klementa Gottwalda, Karla Hynka Máchy,
pana Winstona Churchilla - i s jeho prohlášením,
vytesaným do mramoru " Aby se člověk zlepšil,
musí se změnit" - nebo také slavní filozofové Platón,
Sokratés či například Immanuel Kant či Friedrich
Nietzsche.
Mezi touto všestrannou partičkou bylo ke zhlédnutí,
na samém konci sochořadí, také terakotové sousoší
Beatles nebo kamenná forma skupinky Kiss při lovu
bažantů.
Inu, majitel tohoto panství byl dozajista, svým dílem,
opravdový umělec.
Na samém konci estakády se na vrcholu kopce tyčilo
jeho zámecké sídlo. A to v ryze postkoloniálním
stylu.
Exotika, tvrdá výjimečnost, strohá malebnost
či dokonce dokonalá funkčnost - a hlavně
neskrývaná stabilita.
Přivítání hostů se neobešlo místy i ke kapičkám
slz, které byly umně maskovány pod tmavými,
rozměrnými brýlemi.
Za zády pána domu se na rozlehlé terase rázem
objevily tlupy načechraných servírek, na pódium
vyskotačili herci a herečky.
Cirkusoví mágové roztančili povedené loutky
a rozkmitali různobarevné koule, z našpulených úst
jim vylétaly ohnivé plameny - prostě svižná legrace,
jako v nějakém panoptiku.
Šampaňské se v proudech roztékalo do sklenic,
humři a selátka zlátla na automatických grilech -
prostě čas utíkal, jako vypuštěný z hladového
řetězu.
Přidaly se dokonce i hostesky, které hostily některé
návštěvníky v odlehlých prostorách rezidence.
Až pojednou?!
Udeřila půlnoc.
Nebe nad haciendou rozzářil ohromný ohňostroj
a bodové reflektory zprudka osvítily, zatím tiše
vyčkávající kolotoč.
"Vážené dámy a ctění pánové, nastupovat!", ozval
se vlídný hlas z reproduktorové soustavy.
Hosté zanechali rozmarů a rozběhli se nevázaně
ke vkusně pomalovanému velestroji.
Naskákali do pryčen, pevně se připoutali -
všude se ozýval křepčivý smích zdařile dojatých
návštěvníků.
Mašinka se rozjela.
Po páté otáčce to nad hlavami motajících se
rozmařilců zaskřípalo, párkrát vrzlo, ozval se lámavý
praskot, a nakonec to i několikrát bouchlo - inu, únava
materiálu je přece jen ďábelská věc - sedátka s hosty
se rozlétla všemi směry.
Někteří hned popadali, pár se jich na chvíli udrželo
v přímém letu. A jiní dokonce vylétli vzhůru.
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Body od neregistrovaných
Autor
Kai- 4.4 bodů
- 3 komentářů
- 2 hodnocení
- 1 hodnocení neregistrovanými
- 06. listopadu 2025, 17:27
- 266 zobrazení
- 0 oblíbené
-
