ZÁVĚŤ

Ve fragmentované a bohatě občanské české společnosti je důležité pro každého nacházet jistotu ve svém okolí.
Pro děti ve škole, pro rodinu doma, pro žurnalisty v redakci. Říká současná filosofka Alice Koubová. Je to snazší, když se můžete opřít o konkrétní lidí, než o abstraktní principy.

Leč, sama připouští, že pokud se předem vzdáme destruktivní síle
( útlaku, nespravedlnosti, zlodejine, lži, šovinismu, korupci, autokracii..), je to druh kolaborace s tou silou.
Zdůrazňujeme to slovo:
předem.

Někdy, totiž, není jiná cesta, než že se sami ocitnete proti tomu okolí, na které spolehate, ale ono je právě tou destruktivní silou ( magistrátní mafie, zdravotnické, sociální, univerzitní a právní imafie - většinou meritokraricke).

Pak vám ale nezbyde, než se opřít o ty tzv. " abstraktní" principy.

Jsou abstraktní jen v uvozovkách.
Stojí na nich prameny práva a soužití.

Odtud pochází performativní filosofie.
To je Ladislav Hejdánek, který píše úvod do filosofie jako dopisy z vězení pro svou dceru. Dozorci a cenzoři tomu nerozumí a tak to pustí ven.
To je Jan Patočka, který přednáší a píše v mezičase mezi výslechy.

O koho a co se opírají ?
Musí to ustát.

+

​Machľas dži opijas?
...... máte už dopito?

Nejlepší floristika, kterou znám.
Studovala estetiku a filosofii
u profesora Petříčka.

Seděli jsme s kávou na malém náměstí.
V Jilské.
Půvabná.
Dopil jsem kávu.

" Jako na zavolání", říkám městským službám,
abych mohl vyhodit kelímek.
"Ale prosím" říká mladý Rom, vyrve koš ze stojanu
a nakloní, abych ho mohl vyhodit.

" Mladá dáma má také dopito ?" , ptá se starší řidič.
" Ne ještě, moc děkuji ".
Odjeli.

Za chvíli začne seminář.
Profesor Worms přednáší o tom, jaký vliv a souvislost má individuální zkušenost ztráty
existenciálního pilíře na znovuoživení člověka.
Jakým způsobem se vzpomínky na tuto ztrátu
odráží nebo podílejí na upadku či naopak udržení demokracie.
Já jsem nestudoval u Petříčka, ale u Hogenove,
což nejlepší floristika ví. Hogenová nikdy nic
neztratila. Petříček ano.
Jakým způsobem se tyto životopisy podílely a podílejí na úpadku nebo udržení demokracie už
oba asi víme.

" Myslím, že každá nepoctivost, krádež, obelháni nepoškozuje jen toho, na kterém je páchaná.
Poškozuje nás všechny, kteří to neděláme....."

Víc už neřekla, protože dopila kávu a ten starší Rom, který řídil auto městských služeb znovu
přijel, aby mohla vyhodit kelímek.