letecká bunda - Literatura - Ttragelaf

Doba postpravdivá
V květnu roku 1945, při procházení seznamů vězňů koncentračního tábora Terezín, našel pracovník Červeného kříže na papíře jméno
francouzského básníka. Robert Desnos.
Mezi vězni ho vyhledal. Navzdory poskytnuté péči básník za několik týdnů v Čechách umírá.
"Zdá se mi, že nyní žiju v zemi, kde vaně dvojí vítr", poznamenal si ještě v Paříži v době okupace.

Celá bohéma v hlavním městě byla znečištěná.
Podobná situaci na pražském Barrandově.
Picasso, Jean Marrais, Jean Cocteau a další významní umělci se pohybovali na tenkém ledě.
Otevřený názor by z nich páčil.
Byli tenkrát tři, kteří se od samého začátku otevřeně stavěli proti jakékoli spolupráci s okupanty:

Jean Paul Sartre
Simone de Beauvoir
Robert Desnos

I tenkrát byla doba postpravdivá.
Doba ideologií a politických hesel.
I tenkrát byla doba tekutá, postfakticka, postmoderní, postpravdivá.

Po první světové válce velkým myšlenkám
nikdo nevěřil.
Umělci byli přesvědčeni, že pravda není ve staletími omývalých idejích. Velké ideje jsou vinné za utrpení v zákopech.
Pravda musí být v dětské nevinnosti, tam, kde nejsou zkažené stetereotypy myšlení.
Pravda je v podvědomí. Ve volné asociaci obrazů.
Ty jsou přece nevinné.

Vzniká surrealismus. Breton, Apollinaire, Desnos.
Nezval píše:
"Básníci minulého času holdovali filosofii. Myšlenka. Její nenadálé odstupňování. Dedukce, indukce, rozvedení syžetu, závěr. Logika pojmů všacených do slavnostního hávu. Hú, jaká práce! - Plesnivé nevlídno pracoven. Myslitelé.Starý způsob tvoření, neorganický, podřizující se ideologii, syžetu a logice.
Jsem v neustálém kontaktu se svým trávením. Všecky smysly v chodu. 36 antén a instinkt věčně protékající. Všecky se slévají k jedinému bodu šachovnice. Souhrn chvění a jeho šipky - hle senzibilita.Nový způsob, organický a fyziologický růst z představ a jejich reprodukčních zákonů.Hle, to jste vy, jež mne vytváříte. Sluch, jímž jsem přiváděn k věčnému spánku. Neustálé hučení promenád. Tupé lomozy, jimiž jsem usmrcován. Je třeba pohlédnout vzhůru na letící aeroplán a uslyšet skřivánčí píseň. Stav citlivosti v deliriu.

Samozřejmě nic z toho původního předpokladu
nebyla pravda, jak zjistil Jaroslav Seifert a později i Picasso.

Krásné snové obrazy nedokázaly být pravdě o nic blíž, než pestré různobarevné zboží v dnešních supermarketech.

Simone de Beauvoir a J.P.Sartre
B: A co se tenkrát četlo?
S: Četl se Beckett, Ionesco, Grillet, Sarraute...
B: Zajímavé. Já jsem u vás v šuplíku našla něco jiného.
S: Tak vy...jste se mi dívala do šuplíku !

Nejde o to, jaká doba je, jaká jsou hesla, co máme v šuplíku.