R O Z H O V O R
(závěr)
Návratová sekce se třemi už předem dávno
na Zemi vybranými astronauty, vcelku bez
jakýchkoliv komplikací, pohodlně přistála.
Modul se zastavil v předepsaném obdélníku
téměř na konci ranveje.
Statisíce trpělivě vyčkávajících obdivovatelů
v uctivé vzdálenosti od letecké základny,
za několika ochrannými ploty, nadšeně propuklo
v nebetyčné nadšení.
Nad hlavami některých se objevily různě veliké
transparenty s vyzývavými doporučeními: JSTE
NAŠE JEDNIČKY!, nebo BUDETE NÁM, CHLAPCI,
VLÁDNOUT?
Do mohutného mávání třepetalkami se ozýval
potlesk snad miliónů rukou.
Modul - vzhledem k přísným bezpečnostním
opatřením - po symbolickém, kratičkém stání
na přistávací ploše, aby mohly davy své vesmírné
cestovatele alespoň z velké dálky téměř do sytosti
symbolicky přivítat, bylo těleso připraveno k dalším
důležitým, vpravdě až pedantsky nekompromisním
postupům.
K neobvyklému letadlu přijelo několik odtahových
vozíků - všechny byly nastříkány svítivě žlutou,
ale každé mělo na straně různé číslo, aby bylo
patrné, ke které části tělesa se má připojit.
Jednička se zastavila přímo před přídí opáleně
začouzeného velikána.
Technické přijímací skupiny byly pochopitelně
připraveny, tak netrvalo dlouho, a za návratovou
sekcí se pozvolna zasunula mohutná stěna
hangáru.
Právě včas!
Zvedl se typicky místně náladový větřík, který si
za ochranným valem a několikerým plotem, začal
roztomile pohrávat se slavnostní výzdobou, s vlajkami
všech možných světových uskupení, s občerstvením
na provizorně postavených pultech kolem prodejních
kamiónů či stánků, v uctivé vzdálenosti od přistávací
plochy armádního komplexu.
Televizní štáby poněkud rozpačitě vzhlížely k mírně
potrhané obloze.
V nadšeně slavnostní atmosféře začaly zvolna
přicházet blahopřejné zprávy téměř z celého světa.
A čas zvolna dál poplyne.
Že ano, vážení?"