v kostele cikánskim
Literatura > Poezie
srpnová louka
nás pozvala
ne snad ?
celá
botanika
zvuk strun
otevírá prostor
sjednáme pojištění
navštívíme lékárnu
zdravě nakoupíme
čarovný klobouk
nad ohněm
ZIGEUNERLIED
Ignác Mácha
Fröhlich durch die Tannenheine,
Fröhlich durch den düstern Wald
Irre ich im Mondenscheine,
Wenn des Uhu Ruf erschallt.
Und von grünbelaubten Zweigen
Seh ich Geister bleich und grau
Sich zu mir herniederneigen –
Spiegeln in des Waldbachsblau.
Jahre sind dahin geflossen,
Wandern muss ich sonder Rast,
Von den Menschen ausgestoszen,
Von den Brüdern selbst verhasst,
Auf mir unbekannten Wegen
Irre ich stets heimatlos,
Bis sie einmal niederlegen
Mich in Mutter Herthas Schosz.
CIKÁNSKÁ PÍSEŇ
Ignác Mácha
Jdu nějak
bloudím
lesem borovic.
Výr tu houknul
v tmu
pohrouženu pod měsíc.
Potok mezi keři
v záři nabídl mi
zrcadlo.
Nad kamenem
hledím v něj
a vidím
za ramenem
ducha noci :
hej ! Co tě to napadlo !
roky vody v potoce
proud
vyhnán
kroky nepohody mé
jdu
bez matky
a
bez otce
jdu
v cestě
neznámé
jak vojáci
jdou bez domova
bez rodin
vracen Zemi
v náruč
klín.
Яблоко
Евгений Дога - Табор уходит в небо
Андро вэрдас грундос нанэ,
Мен пирани шукар нанэ.
Лоли, пхабай прэчинава -
Хоп-хоп-хоп!-
Епаш тукэ, епаш мангэ -
Хоп-хоп-хоп!
Та-ра-ра-рай, ра-ра-ра-рай,
Хоп-хоп-хоп!
Епаш тукэ, епаш мангэ -
Хоп-хоп-хоп!
Андо вишма сирза джява
Чаво рэ содой ми тава
Лоли, пхабай прэчинава -
Хоп-хоп-хоп!-
Епаш тукэ, епаш мангэ -
Хоп-хоп-хоп!
Červené jablko
Eugen Doga – Cikáni jdou do nebe
Milému jsem řekla:
hochu !
Na krásu mou nehleď.
Ani trochu !
Co je štěstí ? Co je osud ?
hop hop hop
Nevíš dosud.
...Bůh to rozsud´ !
hop hop hop
není dna
v mém voze
.. není
jen
jablko v
rozednění
polovinu jabka tobě
hop hop hop
polovinu jabka sobě
hop hop hop
............. stáli jsme
v kostele cikánskim
zlýho ducha se báli
zaříkali a přeli
kolik je nebí
vzpomínali
jak se kradlo na krajích polí
brambor a slámy
devla amaro
těch staveb a silnic
kde naši kluci nechaj zdraví
pak ti naši kluci
co se flákaj a čorujou
boha neznají
drahý věci by kupovali
odmuk amenge amare bezecha
my už jsme zvyklí
na všechno
pak jsme vylezli
v kolíně na zálabí
na komín
počítali
kolik je nebí
a
pro koho jsou
Uondané banďasky máš na elektrické skříni.
Řízek nehledej.
Peníze jdou na teplé oblečení.
Pevné boty.
Nemůžu jíst rohlíky.
Zlámané lokty a koleno musí vydržet.
Pak ať chcípnu.
Vítejte, tady uděláte kariéru, povidá lékařka.
Těch podvodů na pojišťovně.
Sežerte si kariéru.
Táta by prorazil víko rakve.
Dal mi po hubě za takovou kariéru.
Ona létá na dovolenou do Pákistánu.
V televizi byla jak se stará hezky o miminka.
Kde je zádrhel ?
Hnsají mi třísky v dlaních.
Nebudu do toho šťourat.
Radši.
Řízek.
Nehledej.
...............................................
.................................
Každá doba má svůj vlastní fašismus.
Primo Levi
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
Ttragelaf- 0 bodů
- 1 komentářů
- 0 hodnocení
- 20. ledna 2025, 20:13
- 469 zobrazení
- 0 oblíbené
-
