Myšlenky veřejné II.

15.3.2024


Když má člověk naložíno vzpomínek

už hodně prožil

přivírám oči

šeptám do známých písní

mnu ruce a skrývám se v davu

jen rychle prohučet městem do cílové destinace

kéž bych nebyla spatřena nikým

jarní deštík mne zas dohání svými dávnými okamžiky

a nasycenou vůní

bylo toho tolik, ani se tam nepoznávám

směji se i slzím

tak tohle je život

tohle je

 

A kdyby jsme se potkaly?

řekla bych ti něco jako, že jsem měla představu..

a jak to v těch filmech bývá... že mě dojdeš jako princ zachránit před "svatbou"

anebo zastavit na letišti.... haha :-D ... to je bláhové co?

připadá vám všem

tak tohle je život..

docela obyčejný a trudný

a nám všem připadá ho žít

představami se ukájet

 

někdy čekat

někdy raději nepřemýšlet

někdy jen být

a čekat

někdy se někam podívat

někdy a s někým

a čekat

někdy si ani nevzpomenout

někdy se nakrknout

někdy se dojmout

a čekat