Jde to Dobré Wow!

je jí patnáct a prodává květiny na prvním nástupišti

Literatura > Poezie
 
Je jí patnáct, prodává květy na prvním nástupišti
Vítr od šachet je sladký od slunce a od jahod
Vlak tu zastaví jen chvíli, jede dál, zas příští...
Vojska míří na zpad, 
 míří na východ
 
Nikdo se tu nezdržuje
Nechce dívku nebere a nevnímá
Zrána stojí na peroně  uvažuje
Může tohle místo být jak duše, domov, květina...
 
Tou úvahou jde dál, zdá se jí
Hledí v kola vlaků jak se otáčí
Pro lásku a naději
Ta stanice, to prázdné letní panorama 
přece postačí
 
 
Nikdo neřekne příčinu, co je to za klam, co je to za past 
Proč nikdo nedá květiny na hrob  bratra
Ve tmě za bouře přišla matka, upí....hele.. rodí se vlast
 
Opilý puberťák z internátu se  probral,
a teď šátrá
 
Světlo  střídá tmu, formuje se čas
Čas je to,
co se s nimi děje, s ní a snámi
Světlo, tma a světlo
zas
 
Dívka stojí na peróně, zažehává paměť
Narodili se tu všichni, které zná
Když jde večer spát, vzpomíná těch, kteří odjeli
Teď už nezbyl nikdo
Usíná
 
 
SERHIJ ŽADAN, 2016
 
 
 
Їй п’ятнадцять і вона торгує квітами на вокзалі.
Кисень за шахтами солодкий від сонця та ягід.
Потяги завмирають на мить і рушають далі.
Військові їдуть на Схід, військові їдуть на Захід.
 
Ніхто не зупиняється в її місті.
Ніхто не хоче забрати її з собою.
Вона думає, стоячи зранку на своєму місці,
що навіть ця територія, виявляється, може бути бажаною і дорогою.
 
Що її, виявляється, не хочеться лишати надовго,
що за неї, виявляється, хочеться чіплятись зубами,
що для любові, виявляється, достатньо цього вокзалу старого
і літньої порожньої панорами.
 
Ніхто не пояснює їй, у чому причина.
Ніхто не приносить квіти на могилу її старшому брату.
Крізь сон чути, як у темряві формується батьківщина,
ніби хребет у підлітка з інтернату.
 
Формуються світло й темрява, складаючись разом.
Літнє сонце перетікає в зими.
Все, що діється нині з ними всіма, називається часом.
Головне розуміти, що все це діється саме з ними.
 
Формується її пам’ять, формується втіха.
В цьому місті народилися всі, кого вона знає.
Засинаючи, вона згадує кожного, хто звідси поїхав.
Коли згадувати немає кого, вона засинає.
 
Сергі́й Ві́кторович Жада́н, 2016
 
 
 
 
 
 
..........................................................
....................................AUTÍČKO
 
takové jsem míval
kolečka  od hlíny
péruje
 
necháme tu známosti
gama nože
 
vezmeme limonádu
za deset korun
a
pojedeme do pryč
 
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Ttragelaf
kvalita komentáře: 0 Ttragelaf • 17. srpna 2024, 10:11
Ruská invaze na jih a následně jihvýchod Ukrajiny byla z vojenského hleiska sice relativně skromná, zahrnovala však nejrafinovanější propagandistickou kampaň v dějinách válečnictví.
Propaganda probíhala na dvou úrovních: jednak jako přímočarý útok na fakta, popírající evidentní skutečnost války, jednak jako deklarace absolutní nevinnosti a popírání toho, že by Rusko mohlo nést zodpovědnost za cokoli zlého.
"Nemáme v úmyslu rachotit zbraněmi a vysílat vojso na Krym", řekl Putin.

Timothy Snyder, novinář a publicista, 2018




"To, co se děje na Ukrajině, to je typická občanská válka Ukrajinců.
A jestli vy tady chcete pracovat, tak uvidíte, my dva si budeme rozumět."

ing. Jiří Grunbauer, člen předsednictva Českého červeného kříže, 2015




"Já nevím, s jakými přáteli se stýkáte ve svém volném čase a komu tím chcete imponovat.
Tady se ale s pozitivním ohlasem nesetkáte "

MUDr. Hana Tkadlecová, primářka AVENIER, 2023.... následuje propuštění bez písemného udání důvodu




Ti, se kterými komunikujeme, máme-li mít domov, nejsou jen naši spříznění současní lidé.
Jsou to ti, kteří již zemřeli a jsou to ti, kteří se teprve narodí.

TEREZA MATĚJÍČKOVÁ
  • Ttragelaf Autor
    Ttragelaf
  • 0 bodů
  • 1 komentářů
  • 0 hodnocení
  • 17. srpna 2024, 09:27
  • 328 zobrazení
  • 0 oblíbené