UČIT SE, UČIT SE!
(baladino)
Cyklon tropický
se jako předtím
na krátko
vždycky
od houštin
odplazil
Mžikem nastal
ten pravý čas
kdy oddaným
honcům
přiblížil se leče
hodokvas
Kladivo, nůžky
lepidlo či pušky
Nadrcená slída -
tak počal lov
bez zbytečných
slov
v pralese Mieda
Skvostná to bída
když přemokle trhané
pavučiny
se s paznechtky slonů
smotaně páří
a všude kol
se svévolně zemina
zas voňavě paří
Obludně drásavě
se paří
Lovci tancují -
a v prvotním
šumivém startu
se lesknou -
jak vznětlivě záři
Výlevy nadšení
vášní či žádostí
vzrůstají od kostí
Snoubivě se tulí
Povětřím hlas předáka
burácí
s rykem se vznáší:
"Kdo konečně
zachromí
úděsnou Bleskušku
než vysaje ji
stáří."
Lovčí první
zacílil pušku
naladil mušku -
za ním
pak tasivší nimrodi
i ti nejzadnější zadní -
chopili se
všelikých svých zbraní
v podivném kroužku
útoky
své si popíchli
Leč odrachotil
prohlučněný čas
Ba, někteří z nich
se při honbě postřelili
některým rány
tělíčka začernily
někteří se zmateně
do humusu přilepili -
do srdcí dalších
se i teplé nůžky
zabořily
A přelétavá Bleskuška
ohnivé vlásky do země
bořila a bořila
ba i ploutvičky si do křídel
nalodila:
"Pravda, pravda -
živoustiči milí
příliš jste se
od Úsvitu
neučili!"