Jde to Dobré Wow!

Sbírám povídky a básničky

Literatura > Erotické / Jiné / Poezie

Sbírám povídky, historky a různé erotické pohádky nebo básničky a říkanky po vzoru našich literátů jako byla Božena Němcová (Národní báchorky a pověsti) nebo Karel Jaromír Erben (Prostonárodní české písně a říkadla), které pak zveřejním. Svoje náměty zasílejte s předmětem Povídky / Básně na email ferris@seznam.cz

 

Dokonáno

 

Až ti jednou proti zvyku

zvadne ocas u pytlíku,

nebude chtít živou mocí

státi ve dne ani v noci,

 

plivni na něj každé ráno

a řekni: „Dokonáno!“

Zaobal ho bez okolků

do černého kus podolku,

 

černé roucho ať ho halí,

by ho mouchy neposraly;

vždyť on konal služby věrné

na zrzavé, blond i černé,

 

ve mladí svém mnoho zkusil,

nejednou se v díře dusil,

býval kdysi pružný krásný,

jen se na něj kundy třásly.

 

Teď svou starou hlavu kloní,

protože je hovno do ní.

Byl jsi na něj kdysi hrdý,

teď se za něj stydíš všudy.

 

Po smrti mu postav pomník:

vyser se, zaraz tam kolík,

namoč si prst v prdeli,

napiš nápis veselý:

 

Dřímej sladce v tomto hrobě,

budiž věčný pokoj tobě,

navěky tu budiž psáno,

že tvé dílo dokonáno.

 

Náhrobní nápis

 

Zde leží dívka, kvítek bílý,

ocasy se s ní potěšily,

všem mužům velké ku radosti

dával mrdat do sytosti.

 

Voják i švec i třebas kníže,

kdo chtěl, byl každý v její díře,

ať velký nebo malý floutek,

strčil si do ní ten svůj proutek.

 

Cítila mnohdy náhle v sobě

s ocasem ba i kulky obě,

probděla s mrdem mnoho nocí,

uměla si vždy vypomoci.

 

Píča teď její bude hníti...

Tak světlo věčné ať jií svítí...!

 

Výše uvedené básně a pochází z knihy „Červenání aneb sprostonárodní říkadla, básně a balady s ilustracemi od Petra Urbana.

 

Sháním báseň „Rybářská romance“ (úrvyek – Rybář jenž se Hugo volal, až po pytel ho tam schoval). Tuto báseň jsem kdysi získal na základní škole a nemohu ji nikde dohledat.

 

Než bys hochu

 

Než bych hochu, upadnout měl v náruč kurvy,

raději sti ten blbej ocas zavčas urvi,

holky říkaj, že jsou panny

a maj chlupy u prdele ušoupány.

 

Každej člověk s kulturou na kundu sere,

protože si z ní vůbec nic nevybere,

pořád se v tom piplá, piplá,

a pak chytne syfilis či tripla.

 

Z toho mějte naučení, milí páni,

kunda že je ku chcaní a ne k mrdání,

komu ještě stojí franta,

vyhledej si k mrdu prdel buzeranta.

 

S myšlenkou tou ať se nyní každý sbratří,

český čurák do prdele české patří

podle tradice po našemu

podle hesla Palackého „svoji k svému.“

 

Výše uvedená báseň pochází z knihy „Kdo to čte, je prase“ od Ivana Wernische, které uspořádal z Kryptadií (slovo pochází z řečtiny a znamená skryté nebo tajné věci) Karla Jaroslava Obrátila, příspěvků ke studiu pohlavního života našeho lidu.

 

Anonym

 

Když vítr hodně fouká,

tma je jak v prdeli,

ráda bych si šoustla

na měkké posteli.

 

Dejte sem honem klíče

od mého pokoje,

bych nemusela šoustat

za vraty ve stoje.

 

Já už nejsem děvče

a nežiju slušně,

neb jsem já ho měla

jednou ve svý kušně.

Též si lehnu na zem

a mrdám jak blázen.

 

Anonym

 

Když jsem já šel v půl noci

tou židovskou ulicí,

v jednom domě u okna

stála krásná blondýnka.

Na okénko ťukala,

na hulána volala:

Pojď, huláne, pojď jen blíž,

snad se kundy nebojíš?“

Jak bych já se kundy bál,

když jsem na ni často hrál!“

Pojď, huláne, pojď jen dál,

vždyť je tady pan kaprál.

Dej sem na dlaň pět šupů,

dám ti sáhnout do chlupů.“

Pět šestáků jsem jí dal,

dobře jsem si zamrdal.

 

Sirius Vokno

 

Balada o šišce

 

Večer před svatým Janem

Mrdala slečna s pánem

Prcajíce na mechu

Činili tak neplechu

Den se krátil, den se stmíval

V lese kňučel medvěd mýval

Přes pole zní klekání

Překrásný čas k mrdání,“

Vece slečna špulíc kundu

Na břiše si drží bundu

Prdelí je v jehličí

Ať si pinďour zacvičí,“

Opáčil pán celý v znoji

Eště že mi čurák stojí“

Rosa padá v lesní mlází

Pytel se u kundy hází

Blíží se už hodina

Kdy poteče mrdina

Koule pálí, kunda žíhá

Slečnu tíží páne tíha

Čurák dál si cestu razí

Div že pochvu neprorazí

A že není v prdeli

Zase příští neděli,“

Řekla slečna „šoustala bych.“

Ovšem,“ řek on, „ale tebich

Pod prdel ti přinesu.

 

Sirius Vokno – je pseudonymem dvojice Jiřího Voskovce (1905-1981) a Jana Wericha (1905-1980).

 

Poslední tři výše uvedené básně pocházejí z knihy „Ve sladké tísni klína: Erotika v české literatuře od počátku po dnešek“ od autorů Radim Kopáč, Josef Schwarz a Jakub Šofar.

 

Radek Hásek

 

Na louce

 

Na zelené louce,

vznal sem se holce.

Popletla mi hlavu,

Svalil jsem ji na trávu.

 

Ona se líbat nechala,

přitom krásně vzdychala.

Když sem z ní škubal šaty,

připadal jsem si svatý.

 

Do ráje jsme zašli,

spojení k sobě našli.

Spojeni jsme byli těly,

milování bylo skvělý.

 

Radek Hásek (1976, Teplice), básník žije v Teplicích. Knižně vydal: „matce (Grafobal Press, Ústí nad Labem 2004)

 

Homér

 

Nemáš-li dosud nevěstu,

výběr je dosti pestrý.

Neboj se proti incestu,

zmocni se svojí sestry.

 

Že bůh ti sestry nedopřál?

Možností je tu více.

Pročpak by ses neohrál

v posteli sestřenice.

 

Sestřenka že tě vodmítá –

no to je teda sketa!

Dozajistě tě přivítá

v ložnici tvoje teta.

 

Jestli jsi prase na entou

nebo tě všecky zklamou,

tak rozdej si to za plentou

rovnou se svojí mámou.

 

Už stejně peklu neujdeš,

už plápolá tam vatra.

Tak jestli trošku teplej seš,

přezízní ještě bratra.

 

Homér (pseudonym, 1964, Brno), básník, hudebník. Žije v Brně. Knižně vydal: Maruše (cypřiše), (Dauphin, Praha 2003).

 

Nesnásím pomalost

 

Nepárej se s tím hochu

nepárej

blůzičku mi rozpárej!

 

Až tam najdeš cecky

naflákej je všecky

 

Až tam najdeš kundičku

rozevři ji trošičku

 

Poté na ty cecky

stříkni trochu necky

 

hlavně hochu nelelkuj

Čas běží jako mašina

ty se loudáš

a to je kravina

 

Poslední tři výše uvedené básně pochází z knihy „Jezdec na delfíně: Antologie české erotické literatury 1990 – 2005“ od autorů Radim Kopáč a Jan Nejedlý.

 

Hra na lásku

 

Pane pojďte,

budeme si hrát.

Pane pojďte,

dokud Vám bude stát.

 

Budem se milovat,

drsně i něžně.

Chci se k Vám přimazlit

a ne jenom zběžně.

 

Toužím Vás polaskat,

rukou i ústy.

Už nejsem nevinná,

seru na půsty.

 

Láká mě splynutí,

duše i těla.

Horečně vzplanutí,

já oddám se Vám zcela.

 

Lásky umění

s Vámi mě svádí.

Hrou se nic nemění!

Tak pojď, dokud jsme mladí...

 

Sabbie Moravcová, https://www.peoplelovepeople.com/ladyvincente

 

Naše malé vzrušení

 

Když venku svítilo sluníčko,

Já šahnul jsem ti pod tričko

 

Když se noc pomalu blížila,

ty ses ke mně plížila

 

Když začal svítit měsíček

já strčil ti tam malíček.

 

Ty si mírně zavzdychala

a hlasitě polykala

 

Pak se začala strašně chvět

řeklas mi chci to hned.

 

Ty ses na mě usmála,

a nohy mi roztáhla

 

Já ani trochu neváhal

a kundu jsem ti rozpáral

 

Nakonec jsme se udělali

a do oušek si pošeptali

 

pak jsme lampičku zhasli

a oba pomalu usnuli

 

Teď už zase pomalu vychází sluníčko

a já ti opět šahám pod tričko.

 

Machr15, https://www.peoplelovepeople.com/machr15

 

Mysliveček

 

Já jsem malý mysliveček,

mám rád každý dáreček.

Když mi holka pusu dá,

hned se mi čurák zvedá.

 

Najednou se ztopoří,

dívka ke mně hovoří.

Chlapče ty jsi divokej,

tvůj pták je širokej.

 

Nevejde se do mí dírky,

já mám radči muže s knírky.

 

Martin Hrdlička, https://www.peoplelovepeople.com/mhrdli

 

Smyslná příroda

 

Tomuhle se říká láska

když mě řeka chladně laská

tam kde jenom žena může

osahávat tělo muže

 

Tomuhle se říká láska

když o boty bláto mlaská

Ty zvuky jsou příliš lidské

smyslné a erotické

 

Perla Hudson, https://www.peoplelovepeople.com/perlahudson

 

Pro přidání komentáře se přihlaste.
Kai
kvalita komentáře: 0 Kai 13. března 2024, 08:46
3 ...zajímavý námět...
HumanART
Body od neregistrovaných
  • FERRIS Autor
    FERRIS
  • 3.8 bodů
  • 1 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 2 hodnocení neregistrovanými
  • 03. března 2024, 20:49
  • 545 zobrazení
  • 0 oblíbené