

Sbírám povídky, historky a různé erotické pohádky nebo básničky a říkanky po vzoru našich literátů jako byla Božena Němcová (Národní báchorky a pověsti) nebo Karel Jaromír Erben (Prostonárodní české písně a říkadla), které pak zveřejním. Svoje náměty zasílejte s předmětem Povídky / Básně na email ferris@seznam.cz
Dokonáno
Až ti jednou proti zvyku
zvadne ocas u pytlíku,
nebude chtít živou mocí
státi ve dne ani v noci,
plivni na něj každé ráno
a řekni: „Dokonáno!“
Zaobal ho bez okolků
do černého kus podolku,
černé roucho ať ho halí,
by ho mouchy neposraly;
vždyť on konal služby věrné
na zrzavé, blond i černé,
ve mladí svém mnoho zkusil,
nejednou se v díře dusil,
býval kdysi pružný krásný,
jen se na něj kundy třásly.
Teď svou starou hlavu kloní,
protože je hovno do ní.
Byl jsi na něj kdysi hrdý,
teď se za něj stydíš všudy.
Po smrti mu postav pomník:
vyser se, zaraz tam kolík,
namoč si prst v prdeli,
napiš nápis veselý:
„Dřímej sladce v tomto hrobě,
budiž věčný pokoj tobě,
navěky tu budiž psáno,
že tvé dílo dokonáno.
Náhrobní nápis
Zde leží dívka, kvítek bílý,
ocasy se s ní potěšily,
všem mužům velké ku radosti
dával mrdat do sytosti.
Voják i švec i třebas kníže,
kdo chtěl, byl každý v její díře,
ať velký nebo malý floutek,
strčil si do ní ten svůj proutek.
Cítila mnohdy náhle v sobě
s ocasem ba i kulky obě,
probděla s mrdem mnoho nocí,
uměla si vždy vypomoci.
Píča teď její bude hníti...
Tak světlo věčné ať jií svítí...!
Výše uvedené básně a pochází z knihy „Červenání aneb sprostonárodní říkadla, básně a balady s ilustracemi od Petra Urbana.
Sháním báseň „Rybářská romance“ (úrvyek – Rybář jenž se Hugo volal, až po pytel ho tam schoval). Tuto báseň jsem kdysi získal na základní škole a nemohu ji nikde dohledat.
Než bys hochu
Než bych hochu, upadnout měl v náruč kurvy,
raději sti ten blbej ocas zavčas urvi,
holky říkaj, že jsou panny
a maj chlupy u prdele ušoupány.
Každej člověk s kulturou na kundu sere,
protože si z ní vůbec nic nevybere,
pořád se v tom piplá, piplá,
a pak chytne syfilis či tripla.
Z toho mějte naučení, milí páni,
kunda že je ku chcaní a ne k mrdání,
komu ještě stojí franta,
vyhledej si k mrdu prdel buzeranta.
S myšlenkou tou ať se nyní každý sbratří,
český čurák do prdele české patří
podle tradice po našemu
podle hesla Palackého „svoji k svému.“
Výše uvedená báseň pochází z knihy „Kdo to čte, je prase“ od Ivana Wernische, které uspořádal z Kryptadií (slovo pochází z řečtiny a znamená skryté nebo tajné věci) Karla Jaroslava Obrátila, příspěvků ke studiu pohlavního života našeho lidu.
Anonym
Když vítr hodně fouká,
tma je jak v prdeli,
ráda bych si šoustla
na měkké posteli.
Dejte sem honem klíče
od mého pokoje,
bych nemusela šoustat
za vraty ve stoje.
Já už nejsem děvče
a nežiju slušně,
neb jsem já ho měla
jednou ve svý kušně.
Též si lehnu na zem
a mrdám jak blázen.
Anonym
Když jsem já šel v půl noci
tou židovskou ulicí,
v jednom domě u okna
stála krásná blondýnka.
Na okénko ťukala,
na hulána volala:
„Pojď, huláne, pojď jen blíž,
snad se kundy nebojíš?“
„Jak bych já se kundy bál,
když jsem na ni často hrál!“
„Pojď, huláne, pojď jen dál,
vždyť je tady pan kaprál.
Dej sem na dlaň pět šupů,
dám ti sáhnout do chlupů.“
Pět šestáků jsem jí dal,
dobře jsem si zamrdal.
Sirius Vokno
Balada o šišce
Večer před svatým Janem
Mrdala slečna s pánem
Prcajíce na mechu
Činili tak neplechu
Den se krátil, den se stmíval
V lese kňučel medvěd mýval
Přes pole zní klekání
„Překrásný čas k mrdání,“
Vece slečna špulíc kundu
Na břiše si drží bundu
Prdelí je v jehličí
„Ať si pinďour zacvičí,“
Opáčil pán celý v znoji
„Eště že mi čurák stojí“
Rosa padá v lesní mlází
Pytel se u kundy hází
Blíží se už hodina
Kdy poteče mrdina
Koule pálí, kunda žíhá
Slečnu tíží páne tíha
Čurák dál si cestu razí
Div že pochvu neprorazí
A že není v prdeli
„Zase příští neděli,“
Řekla slečna „šoustala bych.“
„Ovšem,“ řek on, „ale tebich
Pod prdel ti přinesu.
Sirius Vokno – je pseudonymem dvojice Jiřího Voskovce (1905-1981) a Jana Wericha (1905-1980).
Poslední tři výše uvedené básně pocházejí z knihy „Ve sladké tísni klína: Erotika v české literatuře od počátku po dnešek“ od autorů Radim Kopáč, Josef Schwarz a Jakub Šofar.
Radek Hásek
Na louce
Na zelené louce,
vznal sem se holce.
Popletla mi hlavu,
Svalil jsem ji na trávu.
Ona se líbat nechala,
přitom krásně vzdychala.
Když sem z ní škubal šaty,
připadal jsem si svatý.
Do ráje jsme zašli,
spojení k sobě našli.
Spojeni jsme byli těly,
milování bylo skvělý.
Radek Hásek (1976, Teplice), básník žije v Teplicích. Knižně vydal: „matce (Grafobal Press, Ústí nad Labem 2004)
Homér
Nemáš-li dosud nevěstu,
výběr je dosti pestrý.
Neboj se proti incestu,
zmocni se svojí sestry.
Že bůh ti sestry nedopřál?
Možností je tu více.
Pročpak by ses neohrál
v posteli sestřenice.
Sestřenka že tě vodmítá –
no to je teda sketa!
Dozajistě tě přivítá
v ložnici tvoje teta.
Jestli jsi prase na entou
nebo tě všecky zklamou,
tak rozdej si to za plentou
rovnou se svojí mámou.
Už stejně peklu neujdeš,
už plápolá tam vatra.
Tak jestli trošku teplej seš,
přezízní ještě bratra.
Homér (pseudonym, 1964, Brno), básník, hudebník. Žije v Brně. Knižně vydal: Maruše (cypřiše), (Dauphin, Praha 2003).
Nesnásím pomalost
Nepárej se s tím hochu
nepárej
blůzičku mi rozpárej!
Až tam najdeš cecky
naflákej je všecky
Až tam najdeš kundičku
rozevři ji trošičku
Poté na ty cecky
stříkni trochu necky
hlavně hochu nelelkuj
Čas běží jako mašina
ty se loudáš
a to je kravina
Poslední tři výše uvedené básně pochází z knihy „Jezdec na delfíně: Antologie české erotické literatury 1990 – 2005“ od autorů Radim Kopáč a Jan Nejedlý.
Hra na lásku
Pane pojďte,
budeme si hrát.
Pane pojďte,
dokud Vám bude stát.
Budem se milovat,
drsně i něžně.
Chci se k Vám přimazlit
a ne jenom zběžně.
Toužím Vás polaskat,
rukou i ústy.
Už nejsem nevinná,
seru na půsty.
Láká mě splynutí,
duše i těla.
Horečně vzplanutí,
já oddám se Vám zcela.
Lásky umění
s Vámi mě svádí.
Hrou se nic nemění!
Tak pojď, dokud jsme mladí...
Sabbie Moravcová, https://www.peoplelovepeople.com/ladyvincente
Naše malé vzrušení
Když venku svítilo sluníčko,
Já šahnul jsem ti pod tričko
Když se noc pomalu blížila,
ty ses ke mně plížila
Když začal svítit měsíček
já strčil ti tam malíček.
Ty si mírně zavzdychala
a hlasitě polykala
Pak se začala strašně chvět
řeklas mi chci to hned.
Ty ses na mě usmála,
a nohy mi roztáhla
Já ani trochu neváhal
a kundu jsem ti rozpáral
Nakonec jsme se udělali
a do oušek si pošeptali
pak jsme lampičku zhasli
a oba pomalu usnuli
Teď už zase pomalu vychází sluníčko
a já ti opět šahám pod tričko.
Machr15, https://www.peoplelovepeople.com/machr15
Mysliveček
Já jsem malý mysliveček,
mám rád každý dáreček.
Když mi holka pusu dá,
hned se mi čurák zvedá.
Najednou se ztopoří,
dívka ke mně hovoří.
Chlapče ty jsi divokej,
tvůj pták je širokej.
Nevejde se do mí dírky,
já mám radči muže s knírky.
Martin Hrdlička, https://www.peoplelovepeople.com/mhrdli
Smyslná příroda
Tomuhle se říká láska
když mě řeka chladně laská
tam kde jenom žena může
osahávat tělo muže
Tomuhle se říká láska
když o boty bláto mlaská
Ty zvuky jsou příliš lidské
smyslné a erotické
Perla Hudson, https://www.peoplelovepeople.com/perlahudson