I STALO SE...
Literatura > Povídka
I STALO SE...
Zatřepetala hlavou a sklonila se
k různobarevnému chomáči svršků.
Jak cupaninu, trucovitě v řece vymáchaného
prádla, zvedala z podlážky, začaly z ní postupně
vypadávat okousané zbytky od večeře - a navíc,
stále ještě vońavým sádlem namatlané úlomky
chleba z dnešního rána.
Otočila se, v domnění, že nachytá svoji
rázovitou matinku ve vítězném opojení z úspěchu
promyšlené akce.
Ale - zase marná věc!
Stařenka stále v poklidu pochrupovala, téměř
omotaná kolem sálajících kamen.
"Áách, jo -", povzdechla si.
Utřela si kapičky pěny od úst a zapátrala
po umístění, tak říkajíc, hlavy rodiny.
Tatíkovi, který tupě vyhlížel do dvorku za oknem
do chaloupky nějaké povzbudivější informace,
došla v tu chvíli opět trpělivost.
Láskyplně vztekle se poškrábal na vousy
obrostlé bradě a odevzdaně zvedl z hliněné
podlahy pumpičku, kterou se již několik dnů
chystal uvést k přiměřené funkčnosti.
Párkrát s ní zacvičil, dokud z jejího nitra
dostatečně nevyfoukl, olejem zcelené,
jakoby zakulacené kamínky usazeného,
lesknoucího se prachu.
Kdyby ovšem jen tušil, jakého prozření
se dopusti!
Trubku si zastrčil za letitý, kožený opasek.
"Pravdu máš, mámo!"
Vstal, a téměř vyčerpaně vyrazil ke dveřím
komůrky.
"Nafrcám kolo -", nadechl se, " - a vyjedeme
s bráťou - ", ozvalo se zabušení na vrata.
"Přesně v čas! To je on, zlato! Už vyjedeme -"
Otevřel dubové dveřnice.
Když se dostatečně poplácali s příbuzným
po hřbetech, otočil se na ženu, aby dokončil
sdělení.
" A potém enem došlapeme dolů na rozcestí
u řeky, že? Sakra -", zamyslel se, " ak tu
voděnku naša vrchnost šmachluje, že?
No, huž vím! Přece Svitauva, že!? A pak,
až ke kustolu na Husovický jarmark, že?"
"Došlapat?", z ůst starostlivé ženy vytryskl
silný náznak, jistě oprávněných obav.
"A pročpak, pro Svatýho Jána, nebudete
trsat koňmo!? Bylo by to přeci bezpečnější!",
rozhodla se trvat na svém nápadu.
"Pročpak!? Ty se ptáš, poklade!?"
"Abyste přeci ušetřili, že táto -", rázně sama
ukončila hrozící ranní rozmíšku.
Ogaři vytáhli ze stáje oprýskané dvojkolo.
Jak pedálovali a pedálovali, rychlost sjezdu
ze strmé úvratě nabývala na eleganci.
Pár desítek metrů před křížením cest dole
pod kopcem jim pochopitelně vyklouzl
z chatrného ozubení řetěz.
Ovšem, právě v tom okamžiku se jim
na této křižovatce dostal do cesty povoz,
poctivě naložený nákladem z blízkého
kamenolomu.
(pokračování)
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Body od neregistrovaných
Autor
Kai- 0.4 bodů
- 0 komentářů
- 0 hodnocení
- 1 hodnocení neregistrovanými
- 15. listopadu 2023, 17:14
- 171 zobrazení
- 0 oblíbené
-
