KRYSA
Náš pán vedoucí, už dobrých deset let přezdívaný Krysa, si na primijmaci pohovory bere
arch vypracovaný metodickým vedením organizace:
Etický kodex zaměstnance.
" Ten kodex budeme zvlášť probírat a podrobně se mu věnovat.
Teď se vás zeptám. Jste ochoten, Zdeňku, informovat mě o všech a o každém, kdo nebude dělat svou práci dobře? Upozorňuji, že slova jako donášet, udávat, praskat a podobně nemám rád. "
Co to znamená nedělat práci dobře Krysa nevysvětluje.
" Donášení nebo udávání není můj styl. O kvalitě práce se přece bavíme asistenti mezi sebou. Tak se to přece řeší a pravda je sama viditelná "
" Dobře, jak myslíte "
Všichni jsou takto dotazování.
Jako v koncentráku.
Hned první týdny bylo jasné, kdo je kdo. Nežádoucích a neochotných spolupracovat po vzoru STB se Krysa začíná zbavovat.
Ale jak to udělat ?
"Řekněte, Zdeňku ,na pracovní schůzi nahlas všem:
Nehodim se do kolektivu, nehodim se na tuhle praci a proto odcházím."
Nikdo nehne brvou.
Jedni se bojí se o svá místa.
Druzí je mají jistá.
Podle pohovorů.
Krysa si neuvědomí, že jeho šikany nahrávají a snimaji kamery.
Že z vyhazovu bude vítězství.
Že jedna neohrožená poctivá kolegyně půjde sama odevzdat výpověď a mimochodem potká na schodišti pana ředitele.
" Dobrý den, mně tohle, pane řediteli, přijde jako vyložená manipulace a šikana"
Ředitel se bojí. Nevíme čeho.
Ale víme - sám sebe.
Své životní zbabělosti.
Člověk je to, co k sobě připoutá (Exupéry).
Pan vedoucí je asi s vámi nespokojen, říká.
Kolegyní je to jedno.
Je vynikající a skromná, najde si pozici důstojnější.
A co Krysa a jeho krysátka ?
To už není v naší moci.