Upřímnou soustrast je knihou od autora Guillaume Bailly, která je souborem krátkých vyprávění zaměstnance pohřebního ústavu ve Francii. Historky pocházejí ze skutečných událostí v autorově každodenní praxi, ať už při organizování či vykonávání smutečních obřadů. Během pohřbů se může stát spousta nepředvídatelných věcí.
Historka s názvem „Cena trapnosti“ popisuje nejtrapnější úmrtí muže, k jehož mrtvole zavolala pohřební službu policie: „Zemřel na infarkt na svém gauči, oblečen do upnutého korzetu a podvazkového pásu. Seděl na obrovském realistickém dildu, jehož obal byl na konferenčním stolku hned vedle načaté vazelíny. Evidentně spolu měli dost intimní vztah.“
Příběh s názvem „Úplný bordel“ je o nebožtíkovy, který dostal na swingers party infarkt. „A co mladá krásná vdova? Mladší z funebráků se rozhodl, že ji najde. Neodvážil se jít sám, a proto požádal zkušeného Henryho. Mladá žena zmizela v davu toho chlípného doupěte. Nikomu ti dva nikdy neřekli, co všechno tam viděli, ale jejich pohled na lidskou rasu se navždy změnil. Vdovu totiž našli v přítomnosti několika údů, pardon, mužů.“
Pornoherečka se utopila při natáčení
Při natáčení „bukkake“ scény se herečce, která účinkovala v tomhle specifickém subžánru filmů pro dospělé, podařilo utopit ve spermatu. Hlavní vinu na téhle tragédii nese nejspíš režisér, který si myslel, že herečka jen přehrává a kazí scéu. Až po chvíli přišel stáb na to, že se pornoherečka ve skutečnosti dusila.
Z detailů podle informací iprima vyplývá, že při této scéně bylo okolo 23leté dívky zhruba 30 mužů, jejichž úkolem bylo ejakulovat herečce na obličej a do pusy. Obzvlášť na tom posledním pak režisér tohoto snímku trval. Podle všeho herečka po nějaké chvíli zkolabovala na zem. Jeden z herců se ji snažil poskytnout první pomoc a vypumpovat sperma ven. Bylo však příliš pozdě.
Nevysvětlitelné záhady světa
Podle knihy Nevysvětlitelné záhady světa od Ruperta Matthewse má spousta duchařských historek velmi prosté vysvětlení. Například v jednom domě v anglickém Bathu se říkalo, že tu straší, protože v místnostech byla slyšet hra na klavír. Ale pak se ukázalo, že záhadná hudba pochází z jednoho domu v sousedství. Přenášelo ji vodovodní potrubí, které měly oba domy společné!
V květnu roku 2007 kolumbijská televizní stanice RCN odvysílala pořad o duchovi, který se údajně zjevoval ve městě Cucuta v severovýchodní Kolumbii. Šlo o zjevení dvanáctileté dívky, která byla o třicet let dříve zavražděna v místním parku. V pořadu promluvilo i několik očitých svědků, ale objevily se v něm i záběry strašidelné bílé postavy, která se v noci v parku procházela.
O rok později kolumbijský webový portáltrikinhuelas.com odhalil pravdu. Duch byl jen podvodem, který vytvořili sami televizní reportéři. Rozhovory se svědky byly sehrané a duch, který se v pořadu objevil, byl projekcí fotografie jedné dívky, pořízené na místní slavnosti v roce 2005.
Historky o paranormálnu
Doma v paneláku občas slyším ťapkat po podlaze malé dítě. A jednou jsem periferně viděl nad dveřmi na futrech něco jako malou postavu, která se prudce rozpohybovala a zmizela ve zdi. Ale dokud to po mě nic nechce a nijak mě to neobtěžuje, tak mi to tam nevadí.
Já se s duchem setkal a vím, že paranormální jevy existují. Mám natočeno na video postavu, jak vchází do místnosti. Točeno v nejvyšším patře baráku a přicházelo to z balkóna. Postava v kápi, která je jasně vidět. Píšu jasně, takže žádné oční klamy to nejsou. Mám i video. Takže věřím
Můj kolega, dnes už je také tam nahoře nám kdysi dávno vyprávěl příhodu za kterou se byl ochotný i poprat. Ležel prý jako kluk na gauči vedle své babičky a díval se na zeď před sebou. Na zdi se z ničeho nic začal kývat obraz. Prý docela dost na to, aby to byl třeba průvan. Chtěl na to upozornit babičku, a když se k ní otočil, zjistil že je mrtvá. Vyprávěl to tak, že jsme mu to věřili.
Nikdy neříkej nikdy. U nás na vesnici se v bytě oběsil otec, který měl dva syny. Po deseti letech se na stejném místě oběsil jeho starší syn a za dalších 10 let syn mladší a také na stejném místě. Co na to říci? Raději nic a mlčet.
Vampýrská bible
Kniha Nosferatu umožní čtenářům hluboký průhled do světa vampyrismu, tajemna a černé magie. Autor zde nepředkládá pouze historická fakta a životopisy známých osobností, ale i příběhy z tajemných krajin vampýrů a vlkodlaků dochucené notnou dávkou záhadnosti a hrůzy. Kniha odkrývá dávné praktiky rituálu magie a okultismu a řadí k sobě množství záhadných faktů, vedoucích často k šokujícím závěrům, z nichž některé jsou zveřejněny vůbec poprvé.
Z kořenů vampyrismu: Upíři si obvykle vyhlédnou svou oběť, které se pak dvoří se všemi znaky milostné vášně a záhadné romantiky. Touží po sympatii a lásce nejen své oběti ale i mezi sebou samými. Teprve v lásce naleznou dokonalou rozoš. Upíři jsou démoni sexu a zvrácené erotiky s jemnou příchutí sadismu.
Dějinami upírů se zabýval archeolog, etnograf a novinář Anthony Masters ve své pětisetstránkové studii The natural history of the vampire. Jedná se o fascinující a komplexní přehled upírské mytologie. Svazek obsahuje množství děsivých anekdot z mnoha zemí a podrobně popisuje skutečného a mytologického upíra.
Jen pro doplnění je vhodné se zmínit o upířích hrobech v Čelakovicích, kde byl v roce 1966 proveden archeologický výzkum, během kterého se podařilo zdokumentovat celkem 11 hrobových jam s kosterními pozůstatky dospělých jedinců, jejichž odkrytí hrobů ukázalo, že se nejedná o normální řadové pohřebiště, ale že jde o pohřby s projevy vampyrismu. Tedy, že se jedná o největší objevené upíří pohřebiště na světě a navíc jen kousek od Prahy.
Mafiáni oddlužují za protihodnotu nemovitosti
V roce 2016 jsem jako novinář na jižní Moravě zaznamenal případ, který se týká oddlužení nemovitostí. Vlastník bytu 4+1 s předzahrádkou a garáží mohl svoji nemovitost okamžitě prodat za 1 milion 300 tisíc korun nebo jej nabízet za tržní cenu 1 milion 800 tisíc korun.
Na místo toho vlastník domu využil nevýhodnou možnosti oddlužení. Svoji nemovitost prodal za 700 tisíc, aby mohl okamžitě oddlužit vlastní exekuci v hodnotě 200 tisíc. Je sice v pořádku, že se mu podařilo oddlužit, ale horší je, že již nemá vlastní střechu nad hlavou.
Podle podepsané smlouvy zůstalo v úschovně 200 tisíc korun, když již bývalý majitel splní (nesplnitelné) podmínky vystěhování, které jsou rozepsány na 14 stranách. Z toho vyplývá, že za dům nejspíš na místo 700 tisíc korun dostane jenom 500 tisíc korun (oddlužení bylo 200 tisíc korun).
Z této situace tedy jednoznačně vyplývá, že za dům dostane pouze 500 tisíc korun, což znamená, že bývalý majitel domu prodělal 600 tisíc až 1 milion 100 tisíc korun. Nezbylo mu nic jiného, než si pronajmout domek za 10 tisíc korun měsíčně s náklady 5 tisíc korun za energie.
Problematika nutné obrany s použitím střelné zbraně
Nejvyšší soud ve své judikatuře došel v konkrétním případě k závěru, kdy v jednání obránce nespatřil zcela zjevnou nepřiměřenost obrany, tedy ani vybočení z nutné obrany. Jednalo se o kauzu, kdy útočník z větší vzdálenosti opakovaně házel kameny na napadeného, (podotýkám, že velkými kameny, a to s takovou razancí, že napadanému tento útok mohl způsobit i závažná zranění).
Dotyčný v nutné obraně použil střelné zbraně, jakožto jediného účinného prostředku, proti tomuto útoku. V této situaci, pokud předchází varovné výstřely, které jsou neúčinné a následně obránce vystřelí ve směru k útočiníkovi, kterého střela smrtelně zasáhne, Nejvyšší soud se tedy přiklonil na stranu obránce, kdy shledal jeho jednání za oprávněné a v mezích nutné obrany. (Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. 3 Tdo 840/2006. Wolters Kluwer ČR).
Trestněprávní ustanovení nutné obrany nalezneme v ustanovení § 29 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, podle kterého je nutná obrana (činem jinak trestným), kterým někdo odvrací přímo hrozící či trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem a byla-li obrana zjevně nepřiměřená způsobu útoku, o nutnou obranu se jednat nebude.
Předchůdci Orwella
Román Železná pata, který napsal Jack London představuje klasické dílo americké utopické literatury, jímž se inspiroval George Orwell při psaní svého „1948.“ „Železná pata“ (1907) zachycuje formou zápisů ženy amerického revolucionáře, publikovaných pomyslně kolem roku 2600, obraz sociálních otřesů v USA na začátku 20. století. Ústřední postavou je Arnošt Everhard, vůdce povstání proti oligarchii monopolistických korporací – Železné patě.
Web magaknihy.cz dále v popisu knihy pokračuje: Proti oligarchii s jejími žoldáky staví London masu zaměstnanců, neschopnou organizovaného boje. Revolucionáře líčí jako anarchisty z řad intelektuálů, kteří se po zradě odborářských vůdců stahují do podzemí a omezují se na individuální teroristické akce.
„...šíroké vrstvy obvyvatelstva (žily) v přesvědčení, že prostřednictvím voleb vládne státu lid. Ve skutečnosti však byla země ovládána tzv. politickými mašinami. Zpočátku vyžadovali vůdci těchto mašin, aby jim kapitalističtí páni platili těžké peníze za to, že budou prosaszovat zákony výhodné pro kapitalisty. Avšak zanedlouho přišli kapitalisté na to, že je přijde levněji, mají-li vlastní politické mašiny a vydržují-li si vlastní vůdce takových mašin.“
Gilbert Keith Chesterton napsal knižní soubor obsahující dvě osobité románové fantazie se společensko-kritickým zabarvením. První z nich se jmenuje Napoleon z Notting Hillu a odehrává se na sklonku 20. století, kdy anglický král z rozmaru přikáže obnovit v londýnských čtvrtích středověké poměry. Druhá z nich je Létající hospoda, která těží z groteskní situace, kdy britský parlament v rámci smiřovací politiky s Tureckem vydá zákon o zrušení hospod a hostinců.
Kontrakulturní revolta
Podle Bourdieuho stát a vyšší privilegované vrstvy pomocí vzdělávacích institucí usměrňují tvorbu kultury v moderní společnosti. Ano, právě podle knihy „Kup si svou revoltu“ od Josepha Heatha a Andrewa Pottera tedy kontrakulturní rebelové (hippies, punk a hiphop) svou revoltu pociťovali jako silnou hrozbu pro kapitalismus. Jenomže systém reaguje jinak než odporem nebo zákazem.
Systém si nejdříve přivalstní jejich symboly, poté vyprázdní jejich revoluční obsah a nakonec je zpět prodá masám jako zboží. Konzumní kapitalismus takto dokázal proměnit veškeré revolty v bezzubý a vyčpělý mainstream.
Myšlenka kontrakultury je založena na omylu. Kontrakultura je pseudorevoltou – souborem dramatických gest, která nepřinášejí žádný politický či ekonomický pokrok a odsouvají na vedlejší kolej úkol budovat spravedlivější společnost.
Kyselinovej test LSD
Kamarád mi vyprávěl o svém tripu, když si ujížděl na LSD, tak viděl strom, na kterém byly na místo plodů hlavy obyvatelstva Otrokovic, které s ním komunikovaly. Byl z toho stavu plný radostné euforie. Jiný můj známý vyprávěl, že na místo travnatého porostu viděl panoramata stavebnice lego a nerozeznal den a noc. Spolužáci měli psychedelický zážitek, když si pod vlivem LSD házeli s medvídkem, tak za jeho siluetou ve vzduchu se objevovala barevná čára. Jedna taková místní celebrita z Ivanovic na Hané pod vlivem lysohlávek začala pojídat hlínu a nahlas u toho křičela: „Nutela, nutela, nutela.“
Podle článku Filipa Jánského z časopisu Playboy je psylobicin obsažený v lysohlávkách podle některých studií účinný při léčbě dlouhodobě depresivních onkologických pacientů. Experti předpokládají, že se jedná o užívání pěti až deseti procent plné dávky psychedelika, většinou LSD nebo psilocybinu. Například při kontrolované léčbě v klinickém prostředí by pacient vážící 80 kilogramů dostal 20 miligramů psilocybinu pro plnohodnotný psychedelický zážitek, zatímco při mikrodávkování by si vzal pouze jednu pětinu až jednu dvacetinu plné dávky.
Tom Wolfe napsal literaturu faktu spojenou s uměním nazývanou „Kyselinovej test,“ což je pohodová kniha o pohodových lidech. Veselí Šprýmaři (Merry Pranksters) se vydvají v pomalovaném autobusu na cestu po USA. Kolem sebe šíří pozdvižení, barvy, humor, hlasitou hudbu a hlavně LSD. Ken Kesey, Neal Cassady a další jako předzvěst nastupující hip generace. Je to v podstatě základní kniha a kronika vpádu LSD do Ameriky.
„...Owsley si otevřel svou první továrnu na kyselinu na Virginia Street v Berkeley. Ohromně prosperoval, ale pak na něj 21. února 1965 přišli policajti. Nicméně se mu podařilo uniknout vězení, protože až do října 1966 nebyl v Kalifornii žádný zákon zakazující výrobu, požívání nebo přechovávání LSD. Přesunul svou továrnu do Los Angeles, pojmenoval sám sebe Baer Research Group (Baerův výzkumný tým) a zaplatil 20 000 dolarů chemičce Cycle Chemical Corporation za 500 gramů monohydrátu kyseliny lysergové, základního materiálu potřebného k výrobě LSD, který mohl konvertovat na 1,5 milionu dávek za cenu 1 až 2 dolarů.“
Podle časopisu Legalizace se Aldous Huxley v legendární eseji Brány vnímání (The Doors of Perception) pokusil jako první uznávaný spisovatel v dějninách srozumitelně převést na papír svou psychedelickou zkušenost, kterou prožil v roce 1953. Tehdy poprvé v životě ochutnal v poušti Nového Mexika meskalin a na vlastní kůži zažil onen mystický stav mysli, kdy dojde k potlačení ega a těžko uchopitelné změně vnímání okolního světa. Tento literární počin se stal velmi oblíbeným a často citovaným čtivem pro svou vytříbenou formu a netradiční obsah.
Meskalin je psychoaktivní droga ze skupiny alkaloidů, která se vyskytuje napr. v rostlině peyotl či v kaktusu San Pedro. Aldous Huxley ve své eseji Brány vnímání popisuje jak mladého anglického psychiatra Humphryho Osmonda zarazila blízká podobnost v chemickém složení meskalinu a andrenalinu. Další výzkum pak ukázal, že kyselina lysergová, extrémně účinný halucinogen derivovaný z námelu, je svou stavbou oběma látkám rovněž příbuzná. Adlous Huxley tvrdí, že látka meskalin není na rozdíl od ostatních drog návyková.
Krátké příběhy z blázince
V Psychiatrické nemocnici v Kroměříži je mezi oddělením 18 a 20 cedule s nápisem „Místo vyhrazené pro křik.“ Víte, že když budete křičet 8 let, 7 měsíců a 6 dní, tak vytvoříte stejné množství energie, které je potřeba k ohřátí jednoho šálku kávy.
Pacient z oddělení se ptal jednoho strého pána: „Proč pijete tu vodu ze záchoda?“ Starý pán odpověděl: „Musím na tom zapracovat. Měním se v žábu.“ Na to zda vodu pil přímo ze záchodu nebo z nádržky jsem se už nevyptával.
Jeden z paranoidních pacientů začal vykládat: „Když nechceš, aby tě píchla vosa, tak se jí nesmíš dívat do očí.“ A chlapi z oddělení se ho ptali: „A neplatí to náhodou u psů?“ V tom paranoik úplně zmlknul a nic k tomu nedodával.
Na ošetřovatelnu začal klepat Jenda se slovy: „Dobrý večer, sestřičko.“ Sestra se začala vyptávat: „Co potřebujete, tak pozdě v noci?“ Jenda ze sebe vysypal: „Martin mě astrálně vydírá.“
Dívka s nožem v ruce
Seděla mi na klíně dívka a v tom najednou mi začala hladit přes kraťasy péro. Potom vytáhla nůž a řekla: „Když se ti nepostaví, tak tě podříznu.“ Na nic jsem tedy nečekal a stáhl jsem kraťasy do půli stehen. Sevřela mi teplou rukou klacek a maličko si s ním hrála. Holka déle nečekala a vyhrnula si sukni. Neměla pod ní nic a moje péro se tak ocitlo v její roztoužené pičce. Naplnil jsem ji dokonale, takže ona toho využila, takže okamžitě mi na něm začala jezdit a všelijak rajtovat.
Pevně se zapřela nohama a přitlačila mně k zemi a rychle přirážela. Cítil jsem horkost jejího rozkroku a slyšel mlaskání a pleskání jejich půlek o vlastní stehna. Holka se mi hlasitě svíjela na mém penisu a vlastníma rukama si tiskla kozy, na kterých se jí pod sportovním tričkem rýsovaly bradavky jako špunty od šampusu. Nebyl jsem znechucený, ale cítil jsem strach. Zajímavé však bylo, že mi erekce ani na okamžik nepovolila. Holka se potom udělala a celý podbřišek mi zmáčela svojí kundí šťávou. Děvče mi potom z klínu slezlo a urovnalo si sukni.
Literatura
1) BAILLY, Guillaume. Upřímnou soustrast. Kontrast, 2019. ISBN 978-80-7585-639-5.
2) MATTHEWS, Rupert. Nevysvětlené záhady světa. CooBoo, 2011. ISBN 978-80-7447-037-0.
3) ŠTĚPÁN, Petr. Kniha Nosferatu: vampýrská bible. 3. vydání. Praha: Adonai, 2008. ISBN 978-80-904010-0-6.
4) LONDON, Jack. Železná pata. 3. vydání. Grimmus, 2011. ISBN 978-80-87461-06-8
5) CHESTERTON, G. K. Napoleon z Notting Hillu ; Létající hospoda ; Návrat Dona Quijota. Přeložil Hana ŽANTOVSKÁ, přeložil Mirek ČEJKA. Praha: Euromedia Group - Odeon, 1985. Galerie klasiků.
6) HEATH, Joseph a Andrew POTTER. Kup si svou revoltu!. Praha: Rybka Publishers, 2012. ISBN 978-80-87067-12-3.
7) WOLFE, Tom. Kyselinovej test. Praha: Maťa, 1999. ISBN 80-86013-62-6.
8) HUXLEY, Aldous. Brány vnímání. Přeložil Milan PROCHÁZKA. Praha: Dharma Gaia&Maťa, 1996. ISBN 80-85905-28-0.