jsi pozemšťan ?
tak si říkáš ?
a co tu hledáš ?
černozem ?
na marsu ji nenajdeš !
Vážení,
jako pracovníci sektoru ochrany životního prostředí se na Vás obracíme s výzvou a žádostí o pozastavení účinnosti Stavebního zákona.
Týká se poznatků, které vyplývají z naší práce a ze společenské i mezinárodní debaty.
Jde o ochranu půdy jako takové.
V ČR mizí denně cca 25 ha zemědělské půdy. Nikdo neeviduje úbytky ostatní půdy, která také poskytuje klimatické a ostatní služby.
Role půdy zemědělské i ostatní je zásadní pro regulaci klimatu, tak jak se vyvíjelo v posledním geologickém období a až dosud bylo neuvěřitelně stabilní.
Půda se i všemi biotopy na všech kontinentech vznikala evolucí. Obsahuje tisíce druhů – viry, bakterie, archea, protozoa, bezobratlé, obratlovce, bezcévné i cévnaté rostliny. Jejich provázanost a biodiverzita jsou fascinující.
Stále se vyvíjejí a jejich studium zdaleka není ukončeno. Každý metr čtverečný vybetonované půdy znamená její vyřazení s vodní i biologické kapacitance.
Celková suma plochy pak přispívá k výpadku regulace klimatu. Současně s tímto výpadkem jde i ztráta funkce půdy jako jediného environmentálního štěpitele metanu.
(kromě fyzikálních a chemických procesů ve stratosféře)
Dále pak je půda prakticky vyřazena ze schopnosti vázat uhlík. V tom neseme i mezinárodní odpovědnost. Zákony regulující životní prostředí máme, zákon o půdě máme, zákon o ochraně zemědělské půdě máme, máme i stavební zákon. Je potřeba se zasadit o jejich dodržování. Současná praxe vypadá jako právní marasmus.
Všude, ve městech i mimo ně musíme bránit úbytku půdy.
Stavební úřady nechť mají, zejména v menších obcích, dostatečný rozpočet na to, aby na vlastní náklady mohly neprodleně zahájit odstraňování nezákonně započatých staveb. Za současného stavu řeší tyto situace policie a než dojde k právnímu rozhodnutí, je stavba dokončena. Porušování stavebního zákona má velké důsledky pro klima, což není na první pohled vidět.
Tento stav právního marasmu je často inspirací pro další obcházení zákona. Nejsou to jen emise skleníkových plynů, co nám škodí a o kterých se možná i záměrně tolik mluví, aby se zapomnělo na půdu.
Tento stav planety nám připomíná stav organismu, která je postupně stahován z kůže.
Povrch planety není jenom její kůže, ale jsou to i její plíce.
Josef Matoušek Zdeněk Fiedler
Tolik na úvod.
OCEŇOVÁNÍ EKOLOGICKÉ HODNOTY PŮDY
prof. Ing. Josef Říha, DrSc.
Stavební fakulta ČVUT Praha
Následující stať glosuje závěry několikaleté výzkumné práce širokého kolektivu pracovníků, které byly prezentovány v závěrečných výzkumných zprávách [1], [2], [3]. Úplné znění metodiky “Hodnocení pozemků a půdy prostřednictvím užitné hodnoty biotopu” je uvedeno v [4]. V této práci jsou podrobně popsány jednotlivé kroky formalizovaného řešení. Zájemce o hlubší studium teoretických souvislostí odkazujeme na citované výzkumné zprávy a archiv MŽP ČR.
Půda se jako složka životního prostředí vyznačuje multifunkčními vlastnostmi. V souboru těchto vlastností se uznávají její funkce produkční a mimoprodukční, ekologické i mimoekologické. Význam půdy pro člověka byl opakovaně zdůrazněn v mnoha mezinárodních dokumentech, např. v Evropské chartě o půdě (1972). Z uvedených důvodů je třeba půdu racionálně chránit kvantitativně i kvalitativně. Určujícím axiomem je skutečnost, že půda je základní, omezený a neobnovitelný zdroj produkce potravin a přírodního bohatství každé země.
Předpokládá se, že půda jako nositel a stanoviště biotopu (ekosystému) představuje veřejný smíšený statek. Nadměrná exploatace, uzurpace a devastace způsobuje celospolečenský impakt a negativní ekologický externí efekt. I přes své specifické vlastnosti půda v tržním hospodářství podléhá působení tržních sil, tj. vlivu nabídky a poptávky. Musí být proto státem a jeho legislativními normami, případně i ekonomickými opatřeními trvale chráněna před zničením a znehodnocováním. Trh půdy musí být proto do určité míry regulován státem.
Cílem uplatnění hodnotícího systému je účinná ochrana půdy. Systém umožňuje komplexně oceňovat společenskou (environmentální) hodnotu půdy na pozadí veškerých multifunkčních vlastností. Návrh na vytvoření kodifikačního systému “EKO-HODNOTA PŮDY” umožňuje jednoduchý způsob oceňování změny biotopu včetně druhu a funkce půdy z hlediska její společensky (tzn. ekologicky i ekonomicky) užitné hodnoty a na podkladě bodového hodnocení. Spočívá ve výpočtu vícerozměrné veličiny užitné hodnoty biotopu [Kč/m2] pro časový horizont před a po realizaci záměru. Ocenění současného stavu představuje nulovou variantu a referenční úroveň hodnocení impaktu. Kodifikační systém “EKO-HODNOTA PŮDY” využívá možnosti existující a disponibilní celoplošné databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek BPEJ v ČR. Tyto hodnoty se
standardně používají jednak pro určování úřední ceny půdy, jednak pro zařazení do tříd ochrany zemědělské půdy. Způsob určování monetární hodnoty ekologického bodu je shodný s modelem Spolkové země Hessensko z roku 1992, který slouží pro vyměřování poplatků při zásazích do přírody a krajiny. Finanční ekvivalent v domácí měně pro klíčový
index úspěšnosti rekultivace [Kč/bod] je třeba závazně stanovit na základě dalšího šetření.
Formální označení “eko-” v názvu znamená binární vyjádření užitné hodnoty v kategorii ekologické i ekonomické. Hodnocení pozemků prostřednictvím biotopu a zároveň dvojnásobné i různorodé uplatnění jednotek BPEJ naznačuje respekt kodifikačního systému na biodiverzitu a ekologickou stabilitu na pozadí ekonomie životního prostředí.
Kodifikační systém “EKO-HODNOTA PŮDY” představuje anticipovaný a surdický model pro účinnou společenskou ochranu všeužitečných vlastností půdy. Je to legitimní a objektivní metoda pro posuzování navrhované změny druhu pozemku a pro nezbytné vydání souhlasu orgánu ochrany půdy podle zákona o ochraně půdy. Umožňuje respektovat diferencovaný režim ochrany půdy podle míry veřejného zájmu a provedené kategorizace půd. Jde o pomocný pracovní nástroj ve prospěch státní správy.
Společensky (environmentálně) užitná hodnota půdy (biotopu) je v kontextu kodifikačního systému chápána jako komplexní užitná hodnota ve smyslu axiomatické teorie kardinálního užitku MUT (Multiatribute Utility Theory), která implicitně zohledňuje výrobní a nevýrobní, ekologické i mimoekologické funkce půdy v biosféře. Společensky užitnou hodnotu půdy je třeba chránit podle míry veřejného zájmu.
Zdrojovou informační databázi tvoří tabulka “Základní ceny zemědělských pozemků”, uvedená jako Příloha č.16 k vyhlášce MF ČR č. 279/97 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). Z této tabulky lze vyhledat pro určitou jednotku BPEJ veličinu PC.
Tuto hodnotu HB1 pokládáme za referenční hodnotu (zvolený poměřovací etalon), pomocí které lze stanovit hodnoty koeficientů KB, vyjadřující užitnou hodnotu pro kterýkoliv libovolný biotop, vč. druhu a funkce půdy.
Pro konkrétní podmínky je třeba zavést soustavu korekčních násobných koeficientů užitku KK ve smyslu potřeby dalšího zhodnocení, tj. KK >1 (viz např. funkce historického, archeologického či paleontologického archivu půdy), nebo naopak znehodnocení, tj. KK < 1 (např. různého druhu poškození) půdy.
Předpokládá se, že půda jako nositel a stanoviště biotopu (ekosystému) představuje veřejný smíšený statek. Nadměrná exploatace, uzurpace a devastace
způsobuje celospolečenský impakt a negativní ekologický externí efekt. Výhody, které subjekt získává nevyrovnaným využitím veřejného statku (viz heslo “udržitelné využívání”), musí být odčerpány vyrovnávacím poplatkem. Jeho výše (monetární hodnota) pokrývá náklady na vyrovnávací opatření a na náhradní opatření plánovaného zásahu do přírodního prostředí. Podrobný popis uvedených pomocných nástrojů je v citované literatuře.
Klíčovým číselným údajem pro peněžní hodnocení je
index úspěšnosti rekultivace IRE (REI - Rekultivierungserfolgsindex).
Index uvádí, jakých prostředků je třeba použít, aby se v rekultivaci dosáhlo určitého úspěchu. Jeho kvantifikace je možná výhradně na základě rozsáhlého sběru dat (monitoringu) dříve realizovaných rekultivačních opatření (vyhodnocení co největší množiny reprezentativních akcí). Podléhá dynamickému vývoji (systémová zpětná vazba k dřívějším časovým horizontům), určuje se na centrální úrovni řízení a z právního hlediska jde o anticipovaný expertní posudek.
Index IRE se vypočítává ze sumy bodových hodnot uskutečněných náhradních opatření, vydělené částkou finančních nákladů, které na ně byly vynaloženy. Zjišťuje se na úrovni ministerstva a jeho výše se pravidelně aktualizuje (předepisuje). Směrnice se používá pro záměry (projekty) posuzované a schvalované podle zákona o stavebním řádu a územním plánování, a které představují zásah do přírody a krajiny (vyměření vyrovnávacího či kompenzačního poplatku). Je zdůrazněno, že Směrnice [7] nemá žádnou vypovídací schopnost pro to, zda je nějaký zásah způsobilý pro povolení; naopak tuto způsobilost předpokládá. Pro aplikaci metodiky je požadována přesná inventarizace a popis ploch, kterých se zásah výslovně týká, a na kterých dochází ke změně. Tabulkové hodnoty biotopů je přípustné interpolovat. U velkých ploch nad 10 ha musí být odděleně prováděna bilance ploch podle definovaných dílčích ploch (mozaiková pestrost), nebo podle úseků liniové stavby.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud investor neuhradí kompen..
Autor
