COŽE?! POLITICKÝ
Literatura > Vícedílné
COŽE?! POLITICKÝ HOROR?!!!
(Perspektiva)
Táta něžně zaťukal mamince na rameno.
"Můžu, mámo?", uchopil umaštěnou vařečku
a olízl ji.
"To víš, táto, že můžeš -"
Usmál se.
"Dobrá! Velice dobrá - všichni si moc
pochutnáme", pohlédl k nohám na pejska
i kočičku, kteří odevzdaně panáčkovali, jako
nějací dobře vycvičení andílci.
Maminka se uklidnila.
Sehnula se a dokonale vylízanou vařečkou
poplácala hovádka po hlavičkách.
Ťuk, ťuk - a zase ťuk!
Silný vítr za okenicemi hučel, a chvíli to
vypadalo, že i hlasitě naříká.
Ťuk, ťuk - a bác!
Rámy okna zapraskaly.
Batolátko vyprsklo a jemně zachrochtalo.
Procitlo, zafrnělo a rozespale se, k údivu
všech, vyhrabalo mezi ohrnuté polštářky.
Bác - a zase, nadmíru mohutně, třísk!
Chlapeček se posadil a nemotorně si
opřel záda o pelest postýlky.
Prstíky se rozkmitaly o zaslzená očička.
Otřásl se nad zcela novým objevem.
"Ty náš drobounký, to sou věci -", pohladil
tatínek batole po rašící čupřině a vydal
se k okenici.
"Neříkej mu, drobounký!", vykřikla věštecky
maminka, "bude to přeci chlap, jako hora !"
"Tak promiň, mámo, ale jak mu teda budeme
říkat? Že?", nenechal se zaskočit otec.
Kuchyňka chaloupky se náhle ponořila do
jakéhosi nečekaného průvanu.
Závěsy na oknech se rozevlály, židličky
kolem stolu poskočily, s kavkou v klícce
to mrštilo na zadní haloukovitou stěnu.
A přímo uprostřed místnosti náhle vyrostla
podivná, příšerně drancující hmota.
Byla takřka bez tvarů.
Kolem ní se vlnil - a přechodně i mizel,
duhový kotouč svítivých barviček.
Něco, jako měnivě se rozkládající duha.
Pojednou se na tomto zrůdném objevu
začaly rodit známky okolního prozření.
"Vrrr a brrr!", ozvalo se rázně prostorem
místnosti.
S novorozencem to mile trhlo, maminka
se kousla do jazyka a tatík se bojovně
rozkročil.
"Co je to, probůh?!", zašišlala vyděšená
žena.
Tatínek se probral z bojové strnulosti.
"Mámo, co já vím?", po chvilce přemýšlivého
ticha se dramaticky odhodlal:
"Je to sen! Sen - o nic jiného nejde, je to
přeci určitě jen sen! Jen taková hloupoučká
představa našeho maličkéko chlapiska -"
"Co to žvaníte, chudobci?", třesklo místností
jasně srozumitelnou řečí.
"Co to - co to bylo?!", zadupal do dřevěné
podlahy táta, až ze skříně upadl ručně
upravovaný samorost jakéhosi světce.
"Co by to bylo, chudobci?!", zazněl tajemně
echovaný baryton.
"Přijel přece cirkus."
Maminka zatřepala hlavou a nakasala
si hruď.
Situace se pomaloučku začala vracet
k původně slavnostním okamžikům.
"Ale nám se narodil syneček. Jako řípa!"
"Víme -", odpověděl záhadný hlas.
"Ovšem přijel k vám také cirkus!"
(pokračování)
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
Kai- 0 bodů
- 0 komentářů
- 0 hodnocení
- 28. června 2023, 09:51
- 168 zobrazení
- 0 oblíbené
-
