C O Ž E ? POLITICKÝ HOROR!

COŽE?! POLITICKÝ HOROR?

( z r o d )

Jakmile se hošík - tak zvaně člověčensky - narodil, právě

na tomto světě, uvědomil si, že určitě žije někde v neznámu.

Nenapadlo ho, v tento okamžik, nic pochmurnějšího, než začít

nad sebou mávat zarůžovělými pěstičkami, jejichž přítulnou

barvičku nabral během devítiměsíčního nicnedělání.

Po chvíli i cosi, ve skřípajícím křiku, pro lidské uši naprosto

nesrozumitelným, vyslalo rázný povel.

Hluk ustal.

Děťátko vyprsklo a roztomile si začalo matlat sliny kolem

tlamičky.

Několikrát si odvážně říhlo.

Jeho prořídlé, blonďaté chmýří se tiše sneslo na polštářky.

Ozvalo se mírné a bublavě nejasné pochrupování.

Zšeřelá vesnická komnata se účelně zlehka nořila

do klidu a míru.

Děťátko se v tu ránu přeneslo kamsi ještě blíž. Či mnohem

dál.

Že by se tak nějak zlehka mísil do světa vyvolených?

Mezitím se z chudobné místnůstky odklopýtali nejen

porodní bába - starostlivá jednonohá sousedka - tatínek,

který pospíchal vytáhnout z vody nedalekého kanálu

zašedle vábné ústřice i obětavě vyčerpaná, ale šťastná

maminka.

Jen co se za nimi zavřela vrátka, zaplavilo celý prostor

kouzelně podmanivé, blankytně lehké záření.

Ovšem drůbež na dvorku v ten okamžik naprosto

znehybněla. A nejen tam.

A nejen to!

Kůň v maštali se proměnil v žirafu.

Hlavou rozrazil střechu. Její dlouhý krk se vztyčil.

Mezi slechy se ji objevila směsice, ne podivných chmýří,

ale poctivé, krokotavé vlání.

Tento neobvyklý útvar se začal otáčet proti směru pohybu

hodinových ručiček.

Okolí podmanivě hnětl svistavě útulný zvuk.

Sílil a klesal, opět zesiloval - a opět mizel kdesi v níži.

Náhle, naprosto nečekaně, vše kolem docela utichlo.

Objevily se tři bytosti.

(pokračování)

Pro přidání komentáře se přihlaste.