Po obloze verzatilkou čmárám

Vše zdánlivé podstatné

vězí v nitru lidské duše.

Lidská duše je vesmírem,

vesmírem nekonečným,

temnotou prostoupeným,

je planoucí tmou ze které

po hříchu mrštné jazýčky

vystrkují střípky dobroty,

zrcadélka lásky, empatií,

mezilidského porozumění,

vzájemné pospolitosti i

všeobecné soudržnosti.

Lidská duše je nekonečným vesmírem.

Lidská duše je totiž tou jedinou cenností,

kterou člověk má hledí-li smrti do očí.