S P R Š K A
Literatura > Poezie
S P R Š K Y
(baladino)
Inu
tak to je?
Nebo to tak není?!
Nebo se plouží
zas bohulibé
osvícení?
Za hasičskou nádrží
pod příkrovem zeleně
v muchlání rybích
skřítků
i kelímků z plastů -
vždyť
na tomto povlaku
se při hladině
čas od času
vlnek osamění
v choutek rytmus
i mění
Tam v toužení
obcí domečků
za boubelatou cestičkou
po zatvrzeném náměstí
drsná na duchu
v nuzné chýši na kopci
živoucí v příšeří
chromá dívka byla
A přesto
až nečekaně
vlídná
v ní byla
síla
Za zamlženým
okénkem -
za igelitem z negližé
vichr silový
si pohrával zlověstně -
však rozechvělá
dívenka
cvakala zoubky
snad šťastně
A snad i radostně
"Kdo mě oteplí?
Kdo mé tílko spraví?!"
Že tak by se ji mysl
vkrádala?!
Metelice sílila
A vločky sněhu
mládily na střechy domů
do komínů
do zahrad i chodníků
Ty balvany se prostopášně
chvástaly
jako padouši milí
když dál přikrmují
svoje síly
V nouzí chumlající
se chýši -
za ledovatou cestičkou
od běloskvoucí nádrže -
přec ta vznešná
od edému zakletá
dívka žila:
I pojednou -
( "Ťuky, ťuk!")
se výstřely
kostřištěm jejím
v omamně
hladivé páře
sklonily
v duhovlité spršky
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
Kai- 3 bodů
- 1 komentářů
- 1 hodnocení
- 07. října 2022, 10:03
- 220 zobrazení
- 0 oblíbené
-
