šabat

Ant:

ANO

DÍK

JE MI LÍTO

Líto, je mi líto
vidět svět jenom z povzdálí.
Líto, je mi líto
nebýt bleskem, který zapálí.
To je, co mě trápí.

Líto, je mi líto,
zní to jak píseň znavená.
Líto, je mi líto
nebýt loukou, co se zelená.


..... všechny lyrické texty Hany Zagorové,
které napsala, byly její performativní promluvou

... PERMORMATIVNÍ JE TEXT A HUDBA
JIŘÍHO BŘEZÍKA, KTERÝ VZALA ZA SVÉ,
PROTOŽE SAMA BYLA TAKOVÉ SLUNCE

Je naprosto nezbytné,
aby nebe bylo blankytné,
hvězda, aby plála,
člověk vyšel z mála,
hlas zněl jako hlas má.

Je naprosto žádoucí,
láska aby hřála za nocí.
To je naprosto důležité,
abych byla šťastná.

PERFORMATIV A KONSTATIV

Konstativ je konstatování autora,
jehož sám bezprostředně není účasten.
Můžeme se přít o jeho pravdivost.

Performativ koná to, o čem mluví.

VÍTĚZSLAV NEZVAL - ZPĚV MÍRU
konstativ
Aby tvé dítě nebledlo
při pohledu na velké ptáky
a netřáslo se před vojáky,
kdykoliv něco provedlo,
zpívám zpěv míru.

Aby se blankyt oblohy
neměnil v padák zákeřníka,
oblohy, blankytné jak štika
a strašlivé jak beznohý,
zpívám zpěv míru.

Aby se Paříž, Praha,Řím
vichrem, jenž od Bikini věje,
neproměnily na Pompeje
a New York nevzlít k pohořím,
zpívám zpěv míru.

Aby se obraz na stěně,
na kterou jej sám Rembrandt
přibil, neutrhl a nezalíbil
peklu jak vražda na ženě,
zpívám zpěv míru.

Aby se žlutá housátka
vybatolila na nádvoří,
kde děti, stařenky a choří
se sluní jako lehátka
,zpívám zpěv míru.

Aby se český zahradník,
jenž sází stromky na Polabí,
rozhlédl k zvonicím a aby
poslouchal, šťasten, ptačí křik,
zpívám zpěv míru.

Vítězslav Nezval napsal konstativ,
za sebe hluboce nepravivý.
Snad promine.



NAZIM HIKMED - DOPIS ŽENĚ
performativ

Bursa – věznice – 1933

má jediná
píšeš jak Ti buší srdce
spánky svírá pěst
dál to nedáš
až mě pověsí

napíšu odpovím
že
Ty budeš žít

zahoří vzpomínka
její dým se ponese
jak obláčky co chytil vítr

rudovlásko budeš žít !
v našem věku se zármutek
nosí maximálně rok


obrazu smrti na provaze
jak se kýve sem tam
mé oči nerozumí
no a co

až prašivý pes
černý pavouk
chlupatou rukou
otočí provaz kolem Nazimova krku

buď jistá

uvidí všechno v letmém střetu pohledů
- strach ne !

v pošmourném jitru rána
pozdravím přátele
Tebe pozdravím

s díky za váš hořký song

má ženo !
božsky srdečná má zlatá líce
oči přesladké, má lásko

proč jsem Ti jen psal o té oprátce !

ještě sotva začal proces !
ještě neodsekli květ tuřínu


zapomeň na to
a
nemysli

pokud vyjdeš s penězi
kup mi flanelové prádlo
- jeden pár

a jistě víš
jako žena vězně

že vše má svou světlou stránku

translated from turkish by Jean Carpenter Efe
„Karima Mektup“, Nazim Hikmet Siirleri III (1987).
Ankara: Bilgi Yayinevi, pp 67-68.
tranlated from english by ttragelaf

KRYSU ZA UCHO

Prosím tě mlč. Udělej ze sebe blbce.
Říkej si: Potřebuju uhle práci.
Hrozně potřebuju tuhle práci.
To mi říkávala Jessica.
Jessica měla dvě děti a muže ve výkonu trestu.
Nemohu napsat její jméno.
Naučila se vše vyřešit nějakou pomlkou.
Nechala to vyšumět, všechno příkoří,
zlodějinu, kramaření, lotroviny nadřízených
i kolegů.
Chápal jsem to a Jessicu do ničeho netahal.
Nebyla to, konec konců, ona, kdo kazil svět svým
egem. Byla skromná, milí a skutečně potřebovala
tuhle práci.

Kdo z nás skutečně nepotřebuje práci ?
Ukažte mi ho !

Ale kdo má riskovat postavení i slušný život.
Co je to slušný život ?

Vždycky jsem šel do toho a vždycky se našel jeden
nebo dva ze dvou set, co šli se mnou.
To už stojí za to.

Proto nemůže autor poezie psát stejně
jako píší redakční týmy a novináři.
Noviny se musí prodávat.
To je logické.

Musí se okořenit psychologem, neurovědou,
lékařem, psychiatrem... něco, s čím si lze hrát a co se
tváří jako nosné.

Za první republiky byl populární prášek z mumie.
Dneska je populární Blesk a Radkin Honzák.
Všichni žijeme v blázinci, utečte před psychopaty,
jak přežít hospitalizaci..... nevím, možná je to nosné
Nikomu to neberu.

Je to opravdu NOSNÉ ?

Není.

Autor poezie nebude psát hezké texty.
Protože nikdo jiný takové nenapíše.

A už vůbec nemůže žít tak hezký život, aby psal pravdu.
Atˇ děláte co děláte, nejde to.
Je to až fascinující !

Nic za to nebude.
Jen bída, zavřené dveře, závist, nenávist, zabedněnost, blbost,
nadutost...... které vás bytostně nesnesou.

To si třeba pověste krysu za ucho - budou vám ji závidět.
Ne krysu !
Drzost.

……..a pošetilost mocných neznala mezí:

ABYSTE TO MOHLA PÁČIT

jmenuji se Jaroslava
nová supervizorka
hraji na flétnu
s dcerami chodím na plesy
mám psychologii
dělám koučing
a spoustu aktivit

tak
budu vám říkat jménem a Vy
protože oslovování příjmením
je neosobní
a nedělá dobrou atmosféru

chci vědět od každého
popořadě
jméno
s kým žijete
zájmy


jestli jste nebyli zvyklí
na aktivní supervize
tak teď to bude jinak

tak
třeba Zdeňku Vy
jak dlouho pracujete
co sem přinášíte
no ano !
vy
kdo jiný
a neříkejte mi
že na méééééééé
su per vizi
spíte !

co mi to dáváte ?

KLEŠTĚ