Jde to Dobré Wow!

M I L O D A R

Literatura > Sci-fi
 
 
 
 
 
M I L O D A R
 
(kapitola první)
 
 
 
 
Byl to den, jako téměř kterýkoliv jiný.
V měsíci, v několika měsících - a nakonec
i v roce, či v historickém sloužení.
Bohudík však právě dnes zase pražilo 
slunce, půda v okolí poctivě dále vysychala, 
akáciím se nesmlouvavě klátily větvičky blíž
a víc k zemi - prostě, přírodě se patrně 
zachtělo, vptipně rozšiřovat pouštní doménu 
na severu dosavadního saharského 
království ještě víc za novým poznáním.
Kampak?! 
 
 
Protlačovaně dusivá,  na kterou si 
už za ty dlouhé měsíce, a snad i roky,
všemu radostnému přístupní občané -
v poklidné osadě - s vlastním potěšením
museli s typicky osobním elánem šikovně 
přivyknout - přivolávala z hůry změnu. 
Jako většinou.
A zase nic.
 
Obloha se tradičně dobírala kosmickou 
modří.
Nikde prošedivělý mráček, nikde čiperně
hýřivý ptáček! 
Tak už to prostě v tomto kraji chodilo 
a stále dál chodí.
  
 
 
Dívka se přetočila na pravou stranu.
Zatřepala hlavou - kdo to, sakra, zase
nemůže spát!?
Na čele ji zlehka kropenatěla další nadílka
zasolených krůpějí.
Protřela si nejprve levé oko. Vzdychla.
A i to pravé.
Bušení se ozvalo znovu.
Odhrnula lehkou letní deku na svém
těle. Vstala, nasadila si brýle a zamířila
ke vchodu.
"Tak už konečně votevři, brouku!",
zašuměl za dveřmi naléhavě známý hlas.
 
"To je dost -", kýchla a utřela si nos, 
hned, jak pootevřela vrátka.  
"Neseš už konečně taky něco k snídani?",
unaveně se vkládala do zvuku, který se 
začal pomaloučku loudit do jejího vědomí. 
Hodiny ovládly okolí. Bylo právě osm.
 
Pohlédla na přinesený pytlík, který už
netrpělivě očichával i Šomta. 
Vyplázl růžový jazýček. A ihned po něm
dostal výchovnou ránu, až to kychyňkou
mlasklo.
Pouliční rotvailer se nenechal zmást.
Ucouvl, srst se mu za ušima zavlnila. 
Radostně zaštěkal, zamlaskal a poskočil 
na svých krátkých nožkách.
Vyskočil téměř za hranu stolu.
Asi ho to pramálo fyzicky potrápilo, 
protože mohutná, kolíbající se slina, 
která se mu právě odchlípla z tlamy, 
téměř ztuhla momentálním přetlakem. 
Způsobně, hlavně asi tradičně, si však
po chvíli ustlal na svém oblíbeném
místě. Přímo pod pohovkou vedle 
starodávných kamen. A slastně čekal,
co navyhnutelně přijde. 
 
 
Asi před hodinou, právě když se kdekomu 
noční představy loudily k otevřeně laskavému
pokračování, muž vyrazil v zamlženém 
polotmí - s kovbojíčkem - psím křížencem 
Šomtou - jako obvykle, na povinně odlehčující 
ranní, kakadózní výšlap. 
 
 
Po svém návratu se na okamžik soustředil 
na výšlap k umyvadlu.
Oplachoval si tvář - a po chvíli i obě ruce,
Otočil se na přítelkyni.
"To psisko mě za chvíli utahá k smrti -" 
"Vykašli se na Šomtu!", pohlédla na zvíře,
které právě odtrhávalo maso od části 
polámané žeberní kosti.
Starosta hlásil, že se ztratili Klížkovi!"  
"Slyšeli sme to. Šomta, jako obvykle,
zrovna trousil přímo pod tím zasraným
ampliónem. 
A jančil, jenom když uslyšel, že v rozhlasu
prsklo. 
"No, vidíš!"
"Snad si nemyslíš, že je teď pudeme,
všichni zase hledat?!", vztekle odpověděl.  
"No, na úřadu prej o tom  věděli několk 
dnů - píchla do mně ráno súseda -", 
doplnila povzbudivou ranní náladu žena.
 
Avšak spořádaná rodina Klížkova 
se rozplynula.
Po několika dnech se počet dalších
hledaných v okolí začal blížit do desítek, 
ba stovek.
Inu, v tomto hektickém období, se děj
převaloval sem a zase tam.
Lidé si polehoučku prostě zvykali.  
Nad dušemi se ovšem stále víc a víc 
rozvlňovalo to rozrůstající se - v nárazech - 
až osvobozující vytí.
 
Prudké údery temně šedivozeleněhnědých  
mraků, které se v okamžicích nahromadily,
a stejně prudce se začaly jakoby rozplývat
v přípravách na příští příval, přivolávaly opět 
ten blaze osvěžující děs.
Co tajemnějšího těm lidičkám v nadějích 
zbývalo?
 
 
 
(pokračování)
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Kai
kvalita komentáře: 0 Kai 08. srpna 2022, 11:23
Emi: Emi, děkuji.
Emi
kvalita komentáře: 0 Emi 07. srpna 2022, 09:02
3 .
(pokračování)
.
.
.
HumanART
Body od neregistrovaných
  • Kai Autor
    Kai
  • 3.4 bodů
  • 2 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 1 hodnocení neregistrovanými
  • 06. srpna 2022, 09:47
  • 79 zobrazení
  • 0 oblíbené