Jde to Dobré Wow!

bulvár

Literatura > Poezie

dívám se z okna

než přesunete tělo

 

jste tu taky

 - jste chtěla říct

 

 

nejsem gigolo

ale zřízenec

 

 

co je vám

po mých flecích

po mém jídle

po mých přátelích

 

převlékám se tu

a mé jídlo

 - nestojí co vaše

 

 

lidé na vozíku

žijí v lesích

na hlaváku

 

vy se stydíte vzít plenu

 

nemají

rodiče

příbuzné

postel

 

žádná sociálka !

 

 

život nejde zařídit vydíráním

 

 

 

 

sedí ve výkalech týdny

přijdou

že se jim polámalo kolo

 

po celé praze

neseženete vozík

 

přijede záchranka

k deliriu

epilepsii

dere se houštím

mezi staré panely

 

infuse

lehátko

pouta

 

hodiny

volá po městě

 

stojí

bliká

stojí

 

nevemou bezd´áka

 

špinavého

pochcaného

řve

 

 

 

 

 

 

architekt

magistr

doktor

bankovní poradce

to vemou

 

 

ale

jedno bych mohl

 

 

ano ?

 

kjoupit vám lístek

na plachetnici

 

třeba bude foukat

 

 

 

 

 

 

 

.................................................................................

..........................................................

 

eurorubl
kurz a měna
reprodukce
porodnictví
satelit a boty

daně z příjmu
účetnictví
dé pé há

daně z
nadhodnoty

granty dotace

kurzy
nástavby
a funkce

plány supervize
akreditace

tituly a kariéry
saka nohavice
pozice

poradenství
výzkum

na rozvrhu
práce s klienty
a marketing

průzkum trhu
schůze
chůze
školení

modelling


karty slevy
hypotéky
krach :



Homér

chybí ve školách

 

 

 

CENGIZ  BEKTAS


nar. 1934, architekt, studoval svůj obor v Mnichově.

Přednášel na Universitě v Ankaře techniku a architekturu.

Zemřel 20. května 2020.

Základní hodnoty člověka jsou nějak ohroženy.

Asi se mu to zdá, viďte !

 



Start Out with Your Name

Cengiz Bektaz

Ask
Bare-footed young poet
Where were we
In Troy
What part of Troy
Were we in

Ask
Moon-lighter young poet
Were we inside or
Were we the invaders
In the wine-dark sea

We were the wall-builders perhaps
Who built the walls and left
Carved stones at the theatre
Pitched the tents
Sailed the boats in, sailed them away
Who stood
With faces turned to daybreak
To mothers fathers
Olive trees
The earth

We were perhaps a gate slighty open
waiting
All too familiar
Our alienness

Ask
You ask
Masterworker young poet
What part of Troy
Are we in

Was that bhorse we believed in
our horse
Was it us
who descended upon the night
In a way it was Odysseus
In a way Byzantium already
Exiled from temple to temple
The house fronts all empty
The striker or
the one struck in the heel
Whose gods are they now

Embrace the earth
as if you want to impregnate it
Embrace it and then tell us
Start out with your name
youthful poet
With your name first
Let your voice resound
from every corner of Troy
From within
from without
So that the whole world knows
What part of Troy we are in

translated to english by Suat Karantay
„Adinla Basla,“ Onu Birden (1990).

Istanbul: Cem Yayinevi, pp. 304-305

 



Začni svým jménem

ptej se
mladíku ve strofách
básníku bosý
v které  části
Tróje
jsme byli

ptej se
mladíku
svící cos´ zažehnul měsíc
básníku, byli jsme uvnitř
anebo vně
hradeb Tróje ?

snad těmi jsme byli
kdo vztyčili hradby
a pár rytých kamenů
zanechali na scéně
amfiteátru

vztyčili stany
vztyčili plachty
a nechali je
plout

těmi jsme byli
kdo tváří k východu

tváří
otci matce
v tvář

jsme stáli
čelem k olivám
a břehům

trošku jsme čekali
dveře pootevřené

trošku jsme čekali
naivně vstřícní

tak se ptej
mistře básníku
kde jsme to byli
a
ptej se

ten kůň
ve kterého jsme uvěřili

ten kůň
- byl náš ?

 svým způsobem to byl Odysseus
svým způsobem to byla Byzanc
kdo bloudil od chrámu ke chrámu


obejmi břehy
a zem tak moc
ji obejmi
a povídej

začni svým jménem
hlas nech ozvěnou znít
všemi zdmi Tróje
tak
aby celý svět věděl

v které že části
Tróje
jsme dnes !!!

Pro přidání komentáře se přihlaste.
Ttragelaf
kvalita komentáře: 0 Ttragelaf 19. června 2022, 11:56
Ant:
Děkuji.

Jednou jsem v Istanbulu hledal operu.
Chtěl jsem si poslechnout turecké aranžmá a interpretaci.
Lístky prodávaly se v největším knihkupectví na náměstí Taksim.

"Ano, lístky prodáváme. Ale v současné době se nic nehraje.
Máme nedostatek hlasů, na pokrytí celého díla potřebujeme
soprány ze zahraničí. Momentálně žádný nemá čas.... "
Ant
kvalita komentáře: 0 Ant 19. června 2022, 07:51
2 -
Ttragelaf
kvalita komentáře: 0 Ttragelaf 18. června 2022, 10:31
HOMÉR

Čuřile, Vám prý nejdou plusquamperfekta !
A s tím chcete jít do praktického života ?

Citát pochází ze starého filmu pro pamětníky.
Z dob, kdy nikdo ještě nedokázal docenit sílu
a pravdu starých textů, které se celý půlrok
na klasických středních školách četly.

Rozebírala se gramatika a obsah úryvků.
K čemu ?

Musel nastat genocida, druhá světová válka,
Karibská krize a krize současná, aby někomu
došlo, k čemu jsou plusquamperfekta a že je
nelze z pohodlnosti nahrazovat perfektem,
stejně jako nelze z pohodlnosti rušit kroužek
nad u, protože to někdo nechápe a zdržuje ho to.

Texty Homéra jsou komplexní povahou jisté pravdy.
Kdo jimi prošel v určitém věku, i když nechápal přesně proč,
je měl v podvědomí.

Ilias a Odyssea popisují spory aristokratických
řeckých rodů.
Způsob, jakým mezi sebou soutěžily.
K jakým tradicím a hodnotám se přikláněly.

Odysseus mohl plout po válce rovnou do Ithaky.
Čekala ho milovaná žena královský trůn.
Ukažte mi politika, který by nejbližším letadlem
nezamířil domů po těžké válce.

Odysseus ale dvacet let bloudil.
Flákal se ! Proboha - je bez citu ?

Není.

Stejně jako život není jednosměrná dálnice
vedoucí do obřadní síně.
Život není kariéra, jak nám slibují plakáty podél
ocelových eskalátorů v metru.

Odysseus byl spravedlivý a ty věci kolem
při své plavbě nemohl nechat jen tak být.

Odtud pramení pravda plusquamperfekta.
Ttragelaf
kvalita komentáře: 0 Ttragelaf 18. června 2022, 08:37
SVOBODA A SPRAVEDLNOST

Lukáš žije na předměstí. Je mu 40 let. Otec ho bil, utekl z domova.
Strední odborné učiliště nedokončil, měl tolik absencí, že to nikdo
nikdy neviděl.

Dokáže po tmě zapojit rozbitý agregát, odjede nabouraným
autem, z čehokoli kdekoli postaví přítřešek.
Mnohokrát ho přepadla mafie se z braní, ze všeho se dostal.


Znám ho léta. Na ulici jsme prožili nejeden mrazivý týden.

Občas přespí u nějaké slečny či paní, dkud to jde.

Jednou mi vyprávěl příběh:

Měl jsem holku, byla bezvadná. na břiše hrozivou jizvu.
Nedalo mi to a zeptal jsem se jí.
Bylo to tak.

Jednou v kempu u Berounky ji včer přepadli dva skíni.
Zavlekli do stanu a začali znásilňovat. Druhý jí nožem rozpáral břicho.
Když slézal, vzňalo se to v ní.
S křikem se postavila, vytlačila ho ze stanu a dál tlačila směrem k řece.
Tam ho povalila a utopila pod vodou.

První utekl.

Rána na břiše byla pod kůží.
Nzasáhla střeva. nebyla nikde na ošetření.

Nebyl ničí zájem něco hlásit.
Nebyl žalobce ani soudce.


Vnitřní svoboda pramení ze pravedlnosti a spravedlnost je vysoká hodnota.
Pokud ji zradíte, není cesty zpět.
Jako Faust. Jako Čurda.
Podáte prst ďáblu a myslíte si, že se to nějak vytříbí.

Nevytříbí.
Vezme si vás.

Do smrti budete otročit svému zaměstnavateli, do smrti budete koupení
a bude to na vás znát.
Nezbyde vám, než abyste kohokoli spravedlivého vedle sebe strhli na svůj post,
zrazovai od jeho cesty, vydírali a zkoušeli kde co.

Jste -li spravedliví, berte spravedlnost do svých rukou.
Musí to být spravedlnost.
Nikoli paskvil.



Ttragelaf
kvalita komentáře: 0 Ttragelaf 17. června 2022, 15:05
PSÍCI, EXOTICKÉ KOČKY A SYNDROM VZHOŘENÍ

"...to jsou ti, kterým se staví pomníky za živa"
Jiří Kolář

Marie Žilkovská přišla odkusi z Brna. Je hluboce věřící,
její bratr dělá kdesi na Moravě kněze. Navíc je lesba,
což by mi nevadilo, jsem taky buzerant.
Co mi vadí je, že se s tím všude chlubí a lže jako když tiskne.

Deset let dělala servírku, ale přišel covid, a tak nastal nejvyšší
čas zavřít restauraci a vrhnout se do kariéry v sociálních službách.

Nejlépe v Praze, kde ji nikdo nezná.

Jen co se objevila na pracovišti, padly si do oka s Ober zdravotní sestrou.
Okamžitě se stala její pobočnicí a obě začaly razit tzv. pozitivní teror.
Každé kritické myšlení bylo předem prohlášeno za negativní, škodlivé
a mařící práci i koletiv.

Ačkoli klienti číst neumí, anobo čtou jen stěží, byly všechny skříně a lednice
polepeny letáky a návody jak pozitivně myslet a jak se zbavit každého, kdo
myslí jinak.

Všechny odborné zápisy o stavu klientů dostala Marie Žilkovská pod dozor.
Sama, ač byla na pracovišti sotva rok, konstruovala klíčovým pracovníkům texty,
které byli nuceni kopírovat do programu.

Texty byly nanejvýš infantiní a postrádaly jediného profesního aspektu.
Psalo se v nich napříkad, že klientka Janička se celý listopad a prosinec těší
na Vánoce a o Vánocích se již ráda se všemi baví a těší se jak bude jíst bramborový
salát a jak si usmaží kapra.. a to se stále opakovalo.

Jediné zmínky o skutečném psychosmatickém a splečenském stavu klientky tam nebylo.

Dovolil jsem si tot prohlsit za podvod.

Během vlastní covidové karantény, tdy o mé nepřítomnosti, jsem byl okamitě zbaven role
klíčového pracovníka pod záminkou, že klintka si potřebuje kupovat podprsenky,
a k tomu je kličový pracovník muž nevhodný.

Dále se Ober zdravotní sestra spojila s paní vedoucí Lacháčkovou a nastoupila akce
SYNDROM VYHOŘENÍ.

Byl jsem pozván na osobní sezení s paní Lacháčkovou a Ober zdravoní sestrou.

"Zdeňku, jsi vyhořelý. Já a tady Ober zdravotní sestra to poznáme. Měl by jsi odsud odejít. My totiž tady ručíme hlavně za klienty. Ručíme za to, že o naše klienty, které nám jejich rodiče a opatrovatelé svěřili, budou pečovat lidé svěží a zdatní. Uvažuj o tom. .... a neapomeń, že jsi má srdeční záležitost, ale kdykoli bud chtit, tak tě prostě vyhodím ".

A jelikož se mezitím Marie Žilkovská stala hned dvojí superkoordinátorkou, svěřil jsem se jí a paí supervizorce Jarmoslavě, co s tím ?

Paní supervizorka Jarmoslava to zcela přeslechla. Přeslechli to vlastně všichni.
byla to totiž jediná negativní věta, která na celé pozitivní supervizi zazněla.

Až mi to bylo trapné.

Řešilo se totiž, jak je t všechno fajn. Nová koordinátorka Dmořáková si pochvalovala svoji novou funkci, jak nás má všechny ráda a že doma má právě další exoktickou kočku, takže už má vlsně tři exotické kočky.

Ta jedna, představte si to, vyleze vždycky na skříň a bojí se skočit dolů.

Taky se hodně mluvilo o jiných psících, které kolegyně chovají.

Bylo to fajn.
Ttragelaf
kvalita komentáře: 0 Ttragelaf 16. června 2022, 13:24
NOVÝ EPOCHÁLNÍ VÝLET PANÍ ŘEDITELKY - TENTOKRÁTE NA JEDNOTKU INTENZIVNÍ PÉČE

Julča sedávala občas s Honzou pod okny naší sociální instituce.
Byla chudá, neměla nic než krabicové víno a Honzu. Dítě jim vzali.
Postupně se odrovnávala - její rodina namyšlená městská rádoby smetánka.

Klienti z dobře situovaných měšťanských rodin se jí smáli.
Zrovna tak většina tzv. pracovníků v sociální péči.

Honza měl Julču opravu rád. Ale prý si léčí nějakou karmu,
sdělila mi zasloužilá sociální pečovatelka.

Ne, říkám jí, on ji má opravdu rád. To už nikdo
z vás neví, co to je mít rád ?

Honzova babička byla baletka v Národním divadle.
Vychovala další dvě generace tanečnic.
Ve 40 letech odešla do invalidního důchodu.
Klouby.
Něco z té babičky má Julča v sobě.


Jednou ráno se mezi panely ve staré vodárně
Julča probudila křikem. Zornice roztažené,
pokleslý levý koutek úst a obrnu levého ramene.

Záchranka přijela do 20 minut.

ALE JEŠTĚ HODINU A DVACET MINUT
STÁLA NA MÍSTĚ, NIKDO NECHTĚL PACIENTKU
PACIENTKU PŘEVZÍT

Vzal jsem paní ředitelku velkého sociálního
zařízení za útlou bílou ručku.
Pár záprstních kůstek prasklo - chtěla se vymknout.

"Paní ředitelko, pojďte se podívat na lidi, které vyháníte
povýšeně na ulici.
Pojďte se podívat na lidi, na jejichž úkor si rozdělujete
nehorázné a nemorální odměny a příplatky.
Na lidi, kterými pohrdáte.
Na lidi, na které se jezdíte povýšeně dívat
se ZÁJEZDOVOU AGENTUROU PRAGULÍK.

Na lidi, na kterých parazitujete, Vy i celý Váš
manažerský pokrytecký soubor...."

Julča do tří týdnů zemřela.

Bylo to asi dobře.
Prožila opravdový život.

Vracet se po mozkové mrtvici, zachráněna
našimi statečnými lékaři, někam do podobné
sociální instituce, jakou spravuje paní ředitelka... ?
Emi
kvalita komentáře: 0 Emi 15. června 2022, 19:54
3 .
.
.
.
„V rodině jsme měli zrádce,
byla to má tchýně,
teď už hnije na zahrádce,
rostou na ní dýně.“
.
.
.
.
  • Ttragelaf Autor
    Ttragelaf
  • 5 bodů
  • 6 komentářů
  • 2 hodnocení
  • 15. června 2022, 13:47
  • 459 zobrazení
  • 0 oblíbené