Jde to Dobré Wow!

JAK PROSTÉ

Literatura > Vícedílné
 
 
 
JAK PROSTÉ
 
 
 
 
 
Zcela očekávaně nastal ten čas,
kdy se jedna vrána opět přiklonila 
ke své kolegyni. 
Že by to měly pravidelně v plánu?
Několik lístečků na větvi za nimi
se v záchvatu prudšího ranního 
vánku - zachvěly.
"Co na to zase říkáš?"
Patrně nic - pro povědomí lidstva
zásadního - obě, na tento šelest,
otočily leskle černými hlavami.
Ohlédly se do zdánlivého prázdna
nad bytím zalesněných strání.
 
 
"Přestaň čumět na tu utrápenou bednu!
A hraj!", zadužil hráčského nepřítele
netrpělivě excelent.
"Blbe, křížový flash je víc, než
tvoje posmrkaný papíráky!", propleskl 
a otočil list ve své ruce.
"No a co!?"
"No a co? Dostanu dvacet živých, 
maškube!"
"Hovno, bráško!", Blbovi nezbylo 
nic lepšího, než vystřelit. 
A to kvůli tak směšné částce?
Možná to nebylo jen tím...
 
 
Žena tohoto dominanta, ve svých 
oblíbených kastanětových džínách, 
mezitím vykrmovala, jako obvykle - 
i jako jakási podařeně skrytá mluvčí 
všech krmitelů snad v celé galaksii, 
na domácím, nádherném, automobilovými
troskami vyzdobenén parku, vzrůstající
plameňáčky..
Rozhazovala semena kukuřice, čerstvé
hlíny a rýže, zbytky od včerejší večeře, 
slupky brambor z minulé sklizně i ze 
včerejší přípravy domácí hostiny.
Ale také, po dvou hodinách této
vyčerpávající dřiny, i rázné povely 
dvaceti podřízeným, nakonec i svého Blba,
který na ni odevzdaně zíral z mobilního ¨
monitoru od svého stolce v kanceláři.
 
Kanceláři? 
Byla to velbloudí srstí zkušebně vykládaná
místnost objektu na výzkum - nedivme se, 
kryptomystroidních kumul.
A zase se nemusíme vůbec podivovat - 
tento název byl jen jako takový, pro 
ostatní obyčejný, nevšedně se tvářící
název čehosi, co těm oddaným jistě 
zjednodušilo další odčerpávání jejich 
poctivých vznešeností.
 
 
Prostě - život šel.
A - co by mohly dokázat nakonec 
i tajemné kryptomystroidní kumuly!? 
 
 
Hra je ovšem hra!
A to se týká i sázky na výhru. 
A to i v suterénní herně - bunkříku
neobyčejné, předměstské hospůdky.
Jistě, i v těchto zaběhnutých podmínkách,
je ztráta nicotného výdělku - který může být
také například jen jakýmsi úvazkem k něčemu
daleko většímu - nebyla jen tím, co mohlo 
podepřít hnětající vztek.
 
A tak už vyčkávavě Blb nějakou dobu 
křečovitě dlachnil pod stolem svůj archivní 
ocelový Mauser, s jehož pomocí se odhodlal 
ukončit nevěrné odklony své neposedné ženy.
Ano?! Neposedné!
Vždyť, jak je to věčné, co se mu neposadila
na klín, co si k němu nepřisedla na lůžko,
co se neposadila ke starteru jejich automobilu,
když chřadl v ústavu se záhadně záludnými 
boláky na celém těle.
A tento výčet nebyl zdaleka celý!
Čas pomsty ovšem nesmlouvavě dozrával.
Cítil, jak mu cosi začíná rosit přes spodní
okraje očí.
 
 
Vůně střelného prachu postupně mizela 
v průvanu.
Stále plakal, slzy mu odkapávaly, zuby
o sebe houževnatě třely, jako snad jakási
lodice o záludné mrazivé kry.
"Nech to být!", vyštěkl Komár, "eště sme 
tady dva -", a mohutně si odplivl. 
Blb si toporně utřel papírovým kapesníčkem 
zamokvané tváře.
"Dva?", zdvihl zakalený zrak na muže
v čele stolu.
Opět třeskla komorou rána, která se ještě 
chvíli skaběji a slaběji, odrážela od stěn 
smradlavého koutku, skrytého za
obrovským mrazícím boxem.
"Ano, brácho. Dva."
Spoluhráč Masoň mezitím mžikal kamsi
do zaplísněného stropu.
Ale byla to patrně jen posmrtná křeč.
 
Komár a Blb si pohlédli do očí.
"Máš pravdu - eště by žvanil -", vykoktal
uplakanec, stále v duševní poloprázdnotě. 
Jeho pohled olizoval karty ve své chvějící 
se ruce.
Narovnal se a z třesoucích rukou mu
vypadlo několik novotou se lesknoucích
listů.
Vlastně jen dvě karty, které chtěl před 
minutou doplnit.
Pokud by šťastně dokoupil, mohl mít
nakonec v ruce snad i srdcový poker.
 
Blboun si odkousl zbytek nehtu na palci 
nohy. 
Čtyřikrát si, na svém zlatem vykládaném,
veteránském křesílku, poposedl, až tóny 
podmanivě vzdálené, pulsující hudby, jež 
se svůdně proplétala bunkrem, se šumivě
odklonila - snad až do vrcholného stupně
naprosto tiché tajuplnosti.
Jeho tvář si od napětí oddechla syčivým
nádechem.
Vyplivl rozžvýkané slupky ječmene
a s rozmachem odhodil Mausera
za svá záda.
 
 
(pokračování)
 
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Kai
kvalita komentáře: 0 Kai 17. června 2022, 10:42
Emi,
děkuji...
Emi
kvalita komentáře: 0 Emi 04. června 2022, 12:38
3 .
.
.
.
.
.
  • Kai Autor
    Kai
  • 3 bodů
  • 2 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 01. června 2022, 17:26
  • 139 zobrazení
  • 0 oblíbené