iluze
Literatura > Poezie
Iluze
.....je bohyně bezobratlých
Bohyně
milovníků krás Prahy
tu tam akreditovaných
na ruské ambassádě
Čekáme
na sníh
klíčky od aut
pronajaté byty
pirožky
Čekáme na raut
a
kontrakty s pod...
Světím Tě má Rusi.
Ahoj velké Z !
oči
uši
a
rozum
jsme
asi odložil do putny se smolincem
Nazdar !
P.S.
ještě jsme chtěli říct
že
my kteří nevěříme
že slova jsou konejšení vlastní karmy
a poezie lidskou kreatvitou
jsme si vzpomněli
na Paula Eluarda
Paříž byla na kolenou
višisté žili z říšských marek
jako někteří z nás
z kremelských rublů
Eluard napsal něco
na cár papíru
bylo to o svobodě
lidé kteří ho znali
věděli s kým zvedá hlaveń
opsali to na tisíce listů
rozdali letcům
a ti to rozházeli
po Evropě
Kuráž
Paul Éluard
Paříž, 1944
Paříž se chvěje Paříž má hlad
Paříž už nepeče v ulicích kaštany
Paříž oblékla staré hadry
Paříž spí ve stoje v zatuchlém metru
Má přikázánou bídu
Dobré mravy
Rozvážnost a šílenství
Změna klimatu !
Je válka !
Hle půvab vyzáblých pracujících
Nekřič, Paříži
Žiješ bezpříkladným životem
Zsinalá bledá
S veškerou humanitou na očích
Paříži má krásko
Hubená jehlo
Troufalý meči
Podivná jsi !
Nesneseš bezpráví
Jsi bezpráví samo
Ty se Paříži osvobodíš
Paříži
Třesoucí se hvězdo
Přežívající naděje
Osvobodíš se od únavy a bahna
Bratři kuráž
My co nenosíme pyšně přilby
Holínky ani rukavice
Zažeháme světlo v žilách
To se vrací
Ti nejlepší jsou mrtví
Pro nás
Jejich krev plní naše cévy
A to je nové jitro
Jitro Paříže
Pointa
Osvobození
Probuzené jaro
Síla idiotů má Achillovu patu
Ti ubožáci
Nepřátelé
Pokud dobře pochopili
a
Jsou-li s to chápat
Se zvednou !!
Courage
Paris a froid Paris a faim
Paris ne mange plus de marrons dans la rue
Paris a mis de vieux vêtements de vieille
Paris dort tout debout sans air dans le métro
Plus de malheur encore est imposé aux pauvres
Et la sagesse et la folie
De Paris malheureux
C’est l’air pur c’est le feu
C’est la beauté c’est la bonté
De ses travailleurs affamés
Ne crie pas au secours Paris
Tu es vivant d’une vie sans égale
Et derrière la nudité
De ta pâleur de ta maigreur
Tout ce qui est humain se révèle en tes yeux
Paris ma belle ville
Fine comme une aiguille forte comme une épée
Ingénue et savante
Tu ne supportes pas l’injustice
Pour toi c’est le seul désordre
Tu vas te libérer Paris
Paris tremblant comme une étoile
Notre espoir survivant
Tu vas te libérer de la fatigue et de la boue
Frères ayons du courage
Nous qui ne sommes pas casqués
Ni bottés ni gantés ni bien élevés
Un rayon s’allume en nos veines
Notre lumière nous revient
Les meilleurs d’entre nous sont morts pour nous
Et voici que leur sang retrouve notre coeur
Et c’est de nouveau le matin un matin de Paris
La pointe de la délivrance
L’espace du printemps naissant
La force idiote a le dessous
Ces esclaves nos ennemis
S’ils ont compris
S’ils sont capables de comprendre
Vont se lever.
píšu
do sešitů
na desky stolu
kůru borovic
na písek i sníh
tvá písmena
píšu
do stran listů
prázdných
popsaných
v kámen papír
popel krev
tvá písmena
píšu
na pozlacený rám
paže vojáků
a žezlo královo
tvá písmena
píšu
do pralesa na pouště
do ptačích hnízd a
lidských domovů
jak dítě tvoje
písmena
píšu
do noci a temnoty
dnům pak do chlebů
a ročních dob
tvá písmena
píšu
v cáry nebe
do plesnivých kaluží
i měsíčního jezera
tvá písmena
píšu
v brázdy do polí
po křídlech racků
na vzdálené obzory
i mlýny v temnotách
tvá písmena
píšu
v každý závan svítání
na vlny po moři i bárky
hory zmatené
tvá písmena
píšu
na oblaka do mraků
upocený déšť
a šed´
tvá písmena
píšu
na zvuky i
záblesky a spektra čar
na fyzikální zákony
tvá písmena
píšu
na probuzené stezky
cesty rozvité a silnice
do míst a do krajin
tvá písmena
píšu
na lampu jež zažehá
lampu pohaslou
na bloky domů
tvá písmena
píšu
v rozkrojené jablko
zrcadlo v mém pokoji
a lůžko prázdnou lasturu
tvá písmena
píšu
na mlsného psíka
ušiska
na tlapky zmáčené
tvá písmena
píšu
na práh dveří
místa důvěrná
na požehnané
vlny přílivu
tvá písmena
píšu
na těla
v souznění
na čela přátel
ruky podání
tvá písmena
píšu
v tváře údivu
a do vitrín
knih závažných
nad všechna mlčení
tvá písmena
píšu
do své chýše
zbořené
do nezdařených vět
a do zdí únavy
tvá písmena
píšu
na úrok a daň
ze života ze zdraví
a v naději bez paměti
tvá písmena
píšu
ve tvou ztracenost
nechtěnou a nahou
samotu
pod nohy maršparády
hřbitovů
tvá písmena
A silou samou z písmen
slovo povstane
a
život zrodí
jehož smyslem
není nic než tebe
jmenovat
Svoboda
Liberté
Paul Eluard
Paříž,1944
Sur mes cahiers d’écolier
Sur mon pupitre et les arbres
Sur le sable sur la neige
J’écris ton nom
Sur toutes les pages lues
Sur toutes les pages blanches
Pierre sang papier ou cendre
J’écris ton nom
Sur les images dorées
Sur les armes des guerriers
Sur la couronne des rois
J’écris ton nom
Sur la jungle et le désert
Sur les nids sur les genêts
Sur l’écho de mon enfance
J’écris ton nom
Sur les merveilles des nuits
Sur le pain blanc des journées
Sur les saisons fiancées
J’écris ton nom
Sur tous mes chiffons d’azur
Sur l’étang soleil moisi
Sur le lac lune vivante
J’écris ton nom
Sur les champs sur l’horizon
Sur les ailes des oiseaux
Et sur le moulin des ombres
J’écris ton nom
Sur chaque bouffée d’aurore
Sur la mer sur les bateaux
Sur la montagne démente
J’écris ton nom
Sur la mousse des nuages
Sur les sueurs de l’orage
Sur la pluie épaisse et fade
J’écris ton nom
Sur les formes scintillantes
Sur les cloches des couleurs
Sur la vérité physique
J’écris ton nom
Sur les sentiers éveillés
Sur les routes déployées
Sur les places qui débordent
J’écris ton nom
Sur la lampe qui s’allume
Sur la lampe qui s’éteint
Sur mes maisons réunies
J’écris ton nom
Sur le fruit coupé en deux
Du miroir et de ma chambre
Sur mon lit coquille vide
J’écris ton nom
Sur mon chien gourmand et tendre
Sur ses oreilles dressées
Sur sa patte maladroite
J’écris ton nom
Sur le tremplin de ma porte
Sur les objets familiers
Sur le flot du feu béni
J’écris ton nom
Sur toute chair accordée
Sur le front de mes amis
Sur chaque main qui se tend
J’écris ton nom
Sur la vitre des surprises
Sur les lèvres attentives
Bien au-dessus du silence
J’écris ton nom
Sur mes refuges détruits
Sur mes phares écroulés
Sur les murs de mon ennui
J’écris ton nom
Sur l’absence sans désir
Sur la solitude nue
Sur les marches de la mort
J’écris ton nom
Sur la santé revenue
Sur le risque disparu
Sur l’espoir sans souvenir
J’écris ton nom
Et par le pouvoir d’un mot
Je recommence ma vie
Je suis né pour te connaître
Pour te nommer
Liberté.
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
Ttragelaf- 0 bodů
- 0 komentářů
- 0 hodnocení
- 28. března 2022, 01:46
- 204 zobrazení
- 0 oblíbené
-
