jaroslav seifert

Literatura > Poezie

vidíte

staví se nová města

šanghaj  welwyn

baku

reprezentativní  budovy

sklo hliník ocel

 pnoucí zeleň na střechách

uvnitř  visuté zahrady

interaktivní členité plochy

a hřiště

 

karlín pankrác

prosklené stěny

urbanisté nechtějí plytká předměstí

město má lidi spojovat

povznášet

ne rozdělovat seiferte !

 

k tabuli !

 

 dnes  je to poker

 jednou vyhraj

s kamennou tváří ti klepnou zezadu na rameno:

pán dohrál a odchází

 

poodhrnou závěs

za ním dvě gorily s  obličeji plnými jizev

 

tak jdeš

na  ulici

co spojuje lidi

do přístavu

opřeš se o zábradlí

 usneš

 

přijde čas

budeš se bát jít  pro důchod

jen si  představ

 koukají

jak jdeš žebrat

 

tak to vysvětli

řekni že tahat krytinu a pojivo

po střechách je něco jiného

než jít s chřipkou do kaneláře

 

řekni

zkus to

 

 

já nemám exekuce

 ani klíče v ruce

od bastily

 v přístavu jdou vlny

modře zbarvené

tak se opřem o zábradlí siferte

opřeme se

usnem

 

né, že ne

ani vodní víly nám neřeknou co bude dál