Několik poznatků z psychologie i psychiatrie

Anorgastické ženy

Podle profesora Erika Eriksona z Harvardské univerzity, který se zabýval psychosociálním vývojem jsou adolescenti při hledání vlastní identity dezorientováni a ztotožňují se s tzv. negativní identitou, která popírá hodnoty jejich rodičů a celé společnosti (příslušenství ke společensky negativním a agresivně zaměřeným skupinám vrstevníků).

Příslušnost k těmto skupinám bývá někdy spojována s rizikovým sexuáním chováním – pseudopromiskuitou, navazováním sexuálních styků se všemi členy skupiny bez citového vztahu a potřeby vede zvláště u dívek k narušení orgastické schopnosti i v dospělosti.

Poznámka: Každou hypotézu je nutné potvrdit nebo vyvrátit, zejména když se jedná pouze o psychologii.

*****

Poruchy sexuální preference

Motto: „Souložte si s kým chcete, ale netahejte do toho zvířátka, děti a politiku.“

Homosexualita není duševní porucha. Jedná se o odlišnou preferenci, kterou ovlivňuje tvar mozku. Lesbičky totiž mají podobnou strukturu šedé kůry mozkové jakou mají heterosexuální muži, zatímco gayové mají mozek svojí strukturou podobný tomu, který se vlastní heterosexuální ženy. Homosexualitu by bylo možné řešit jedině chirurgickým zákrokem nebo genetickou léčbou. Psychoterapie nebo léky proti této sexuuální preferenci jsou v tomto případě zbytečnou ztrátou času.

Transexualita může být na jedné straně problémem duševní poruchy, např. schizofrenie, ale na druhé straně je ovlivněna fyzickým stavem, tj. intersexuální, genetickou a chromosomální abnormalitou. Jedná se tedy o člověka, jehož vnitřní nebo vnější pohlavní orgány jsou odlišné od typicky mužských či ženských. Takoví jedinec může mít navenek pohlavní orgány jednoho pohlaví, ale jeho vnitřní orgány mohou být pohlaví opačného.

Podle časopisu Psychologie dnes je amygdala je zásadní pro sexuální chování: levá hemisféra vyvolává sexuální apetit, kdežto pravá jej naopak tlumí. U sexuálních násilníků bývá amygdala celkově zmenšená, což zřejmě odráží deficit emocí. Existují i pacienti, kteří pedofilní orientaci získali následkem neurodegenerativního onemocnění, úrazu nebo operace. Příkladem budiž úspěšný podnikatel sedmdesátých let, kde pitva odhalila rozsáhlé poškození levé poloviny mozku s centrem v thalamu a hypothalamu.

Poznámka: Vědecky podloženo. Psychiatrický problém, který zvyšuje sexuální násilí ve společnosti.

*****

Deprese a kriminalita

Impulsivní násilí lidé provádějí bez hmotného zisku a bez plánování a obvykle u nich nacházíme snížení serotoninergní transmise (např. snížení 5-HIAA – metabolitu serotoninu v mozkomíšním moku). Je popsán snížený objem frontálních laloků a snížení glukózového metabolismu frontálně u impulsivně jednajících osob. Impulsivní násilí obvykle provádí někteří lidé pod vlivem alkoholu, drogově závislí nebo nepříčetní (někteří špatně léčení pacienti se s určitým typem schizofrenie).

Promyšlené násilné chování, kde se předpokládá vědomé plánování, může být predátorské, provedené za účelem vlastního prospěchu, nebo patologické (např. způsobené lidmi jednajícími pod vlivem halucinací a bludů). Promyšlené násilné chování, které je prováděno bez emočního soucitu a lítosti je typické pro psychopaty (snížená aktivita amygdaly a snížená schopnost averzivního podmiňování – zhoršuje možnost emočního vývoje).

Poznámka: Veděcky podloženo. Psychiatrický problém, který zvyšuje kriminalitu ve společnosti.

****

Kriminalita a geny

Environmentální i genetické faktory spolu vzájemně reagují, jak názorně ukazuje např. výzkum monoaminooxidázy (MAO). Enzym monoaminooxidáza odbourává katecholaminy (adrenalin, dopamin, noradrenalin) a serotonin. Na jeho roli při impulsivní agresivitě poukázala studie holandské rodiny. Muži byli opakovaně stíháni pro žhářství, ublížení na zdraví a znásilnění a toto impulsivní násilí se dědilo z otců na syny. 

Je možné, že klíčovou roli hraje doba, kdy dojde k inhibici MAO. Tento mechanismus by se mohl uplatňovat u gravidních žen, které kouří. Je známo, že kouření cigaret a expozice nikotinu se podílejí na na inhibici MAO a kouření matek v graviditě zvyšuje riziko násilného chování u jejich synů. Nejsilnějším predikátorem násilného chování je zneužívání v dětství. 

*****

Metabolizace léků

Podle neurobiologa Zdeňka Fišara ze zkoumaných 30 druhů léčiv, zejména antidepresiv vyplynulo, že někteří jedinci vzhledem ke své genové výbavě nejsou schopni matabolizovat různé léky dostatečně. Ty se potom mohou kumulovat v těle a působit vážné vedlejší potíže. Jiní lidé naopak metabolizují léky příliš rychle, ještě předtím, než mohou projevit svůj účinek.

Mozek je extrémně citlivý na oxidační poškození. Na neuroplasticitu a s ní související zmeny funkcí mozkových struktur má významný vliv chronický stres. Mírný stres po krátkou dobu zvyšuje poznávací schopnosti synaptické plasticity v hipokampu. Oproti tomu při těžkém a dlouhotrvajícícm stresu jsou spuštěny procesy pro neuron škodlivé buď přímo, nebo přes zvýšenou neurotoxicitu jiných podnětů a poškození.

Poznámka: Nejen špatná metabolizace, ale nevhodná kombinace nebo špatná volba léků hraje taky svoji roli.

*****

Poruchy nálad

Ačkoliv mnoho dnešních církví se staví záporně porti genetickému inženýrství z důvodu jeho možného zneužití, tak právě ono léčení v případě genového inženýrství přináší možnosti pomoci tam, kde jiné způsoby selhávají. Mohlo by tak docházet k vyřazování některých genů z organismu, kterému se říká genový knockout, na základě kterého by se vymýtilo mnoho společenských neduhů.

Podle Petra Zvolského zabývajícího se rozvojem genetiky v psychiatrii byl u poruch nálady potvrzen vysoký familiární výskyt v novějších evropských i amerických studiích i podle modernizovaných zásad metodologie výzkumu, což není překvapující, protože velké poruchy nálady, bipolární a velká deprese, jsou odvozeny od konceptu bipolární poruchy.

Afektivní poruchy mají ve své patogenezi významnou genetickou složku, zvláště bipolární onemocnění, i když odpovídající geny nebyly dosud nalezeny. Byla potvrzena vrozená náchylnost pro vznik afektivních poruch. Odhad rizika je 20 procent pro příbuzné prvního stupně bipolárních pacientů a 7 procent příbuzné prvního stupně unipolárních pacientů. Geneticky podmíněnou zvýšenou náchylnost ke vzniku afektivních poruch potvrzují také adopční studie.

*****

Teorie závislosti

V publikaci Psychiatrie z Univerzity Karlovy (2020) bylo uvedeno, že v mnoha zemích jak riziko pro členy rodin, tak riziko pro celou populaci pro poruchy nálady, zejména deprese, se zvýšilo pro ročníky narozené v pozdějších dekádách 20. století ve srovnání s dříve narozenými, což zůstává nevysvětleno.

U mužů bývá obvyklé, že jsou orientováni na objekty (koníčky, řemesla a jiné aktivity), kdežto ženy naopak spíše na subjekty (děti nebo zvířata). Ve společnosti se nabízí řada lidí, kteří by mohli posloužit jako respondenti. Například spolupracovník s cukrovkou se mi přiznal, že pije alkohol, protože doma kvůli exekucím nemá televizi a právě flaška alkoholu mu nahrazuje společnost.

To vše zřejmě vysvětluje, proč se ve společnosti vysktuje čím dál více depresí. Znal jsem člověka, který si po práci denně dával dvě piva na nádražní hospodě a doma si přelazoval drobné rádio, kterým si zcela určitě nahrazoval společnost. Rodinu měl samozřejmě úplnou a dům ve svém vlastnictví. V práci jsem poznal člověka, který spolehlivě usíná u zvuku dopravy v maloměstě – dalo by se hovořit o závislosti na bílém šumu a samozřejmě ani komunikativnost a družnost s lidmi mu nechybí.

Poznámka: Všichni jsme závislými, když nejsou naplněny naše cíle a potřeby, tak ve společnosti dochází k depresím.

Závěrem

Je zapotřebí si uvědomit, že neléčené deprese (nadměrné pití alkoholu u některých jedinců) nebo nevyléčená nepříčetnost (některé typy schizofrenie) mohou vzhledem ke snížení metabolitu serotoninu v mozkomíšním moku způsobovat nejen kriminalitu, ale zároveň i nesmyslné domácí násilí, jehož absence by mohla do budoucna zabránit ve špatné výchově dalších generací. K dalšímu problému mohou patřit genetické neduhy získané neúměrnou stresovou zátěží, které se mohou dědit na další generace.

Pokud se jedná například o chromosom 22, tak na něm je umístěn gen související s patogenezí schizofrenie a jinými psychotickými poruchami nebo také například vrozenými vadami srdce. Kompletní zmapování lidského genomu 22 bylo prakticky dokončeno v roce 2001. Gen s poruchou nálady (deprese a bipolární porucha) je ovšem mnohem obtížnější v lidském těle vyhledávat. Zřejmě tedy poruchy nálady souvisí nejen s se samotnými geny, ale i s vlivem okolního prostředí (potřeby, cíle i závislosti). A pokud jde snadněji vyléčit tělo včetně možek,  tak možná mnohem hůře se léčí duše člověka.

PS: Pokud se jedná o ráj na zemi, tak ten tady bez genové úpravy nebo možnosti měnit lidem jednoduchým způsobem návyky dlouho nebude. Lidé jsou svými pudy hnáni touhou po majetku, společenském uplatnění a většina jen prostou touhou po společnosti (někteří chtějí jen prostou lásku a porozumění či sex nebo jiné ovládat a manipulovat), mnozí z nich udělají pro svoje uspokojení všechno. V horším případě pro sebe lidé propadají alkoholismu a navýkovým látkám nebo touhou pro zisk devastují životní prostředí.