Ještě několik posledních povídek V.

Literatura > Erotické / Povídka / Pohádka

Začíná volat neznámé číslo: „Haló paní, co potřebujete?“ Marketerka přes akcie tedy spustila: „Nabízíme Vám výhodnou investici do akcií. Můžete z toho mít ročně až 5 procent.“ Nezbývá tedy jinak, než k této investiční nabídce suše odpovědět: „Prosím vás, tak vy tu mluvíte pouze o 5 procentech. To pro mě není vůbec zajímavá nabídka. Když vezmu tento měsíc 100 táců, tak je otočím přes nákup materiálu a dostanu třeba i přes 20 procent.“

A potom v hovoru pokračuju: „Já to řeknu asi takhle. Já mám možnost investovat s nákupem materiálu a během měsíce z toho otočit minimálně 10 procent, kdežto u vás budu čekat na 5 procent celej rok a k tomu inflace za letošní rok byla 2,6 procent.“ Posléze hovor začínám ukončovat vtipnou poznámkou: „Já momentálně investuju do dětí, víte. Mám jich celkově 7 a každé mám s jinou ženskou. Nashledanou.“

Na stavbě rodinného domku mi začíná vyzvánět telefon: „Haló pane, co potřebujete?“ Mužský hlas spustil do telefonu: „Nabízíme Vám vynikající úvěrovou nabídku.“ Na to jednoduše odpovídám: „Víte jaký mám názor na úvěry? No asi takový, že bych se raději zastřelil než si od vás vzal nějaký nevýhodný úvěr.“ A začínám hledat další vtipnou výmluvu: „Navíc moje muslimská víra mi zakazuje si od vás brát půjčky s nějakými úroky. Salam alejkum“

A doma mi nakonec zavolá nějakej chytrák, že mi nabízí energie. Tak mu říkám: „Víte, co pane. Já to nemám zapotřebí. Já si prostě doma topím dřevem a sprchuju se ve studené vodě.“ Dealer mi následně začíná podsouvat svoji další nabídku: „Ale přece používáte elektrickou energii?“ Tak mu na to odpovídám: „Prosím vás, já to mám těžce v prdeli, protože používám solární panely.“ Dealer zklamaně odpovídá: „Tak to vám již nemám co nabídnout.“ Nashledanou.

Velmi křehké vztahy

Soužití s ženami v některých případech (i muži) není zrovna ideální. Delší dobu sleduju opožděné reagování ze strany přítelkyně na moje SMSkové zprávy. Začíná mi taková ignorace z její strany být výrazně podezřelá a proto se rozhodnu, že si tedy pohlídám její podezřele časté noční směny. Při jedné z takových kontrol jsem narazil na budovu, kde často u vstupních dveří postávali muži, kteří se u nich scházeli jako šváby na pivo. Když se podívám na internetový vyhledávač, tak zjišťuju, že tato budova slouží jako privát pro masáže a různé sexuální služby.

Požádám kamaráda, aby zavolal na telefonní číslo nějaké Leňulky Bambulky, která nabízí vše od masáží až po klasický sex v různých polohách a výrazně se podobala mojí přítelkyni. Po domluveném telefonátu vstupuju dovnitř a dveře mi otevírá moje přítelkyně. Při otevření dveří si všimnu vypleštěného výrazu mojí zkurvené přítelkyně, která se mi před nosem pokusí zavřít dveře. Naštěstí je stihnu zadržet svojí nohou a jediné, na co se v tu chvíli zmůžu je, že chytím svoji už bývalou přítelkyni za vlasy, hodím s ní silou o postel a odcházím.

Po několika letech potkám na diskotéce dva bývalé přítele do Leňule Bambule, kteří si společně vyměňovali informace o tom, že Bambulka šlapala na privátu. Matěj utrousil: „Kolik jsi Romane do té svojí Bambule vrazil peněz?“ Roman na to jen suše odpověděl: „Asi kolem 20tisíc.“ Matěj mu řekne: „Tak to máš dobrý, protože já do ní vrazil zhruba nejméně desetkrát tolik.“ Aby toho nebylo v osudech lidí málo, tak narazím na Lubomíra a spustím: „Jak sis užil svatbu s Bambulkou?“ Lubomír na to: „Nebudeš mi to asi věřit, ale ona mě přímo na naší společně svatbě podvedla.“

Kvůli takto špatné zkušenosti s mladou holkou jsem si nabrnknul docela starší kost se dvěma dětmi, které již vyrůstaly z dětství. Problém nastává zrovna u dětí v pubertě, kdy začínají být vzpurné a do výchovy cizích dětí se matce z pozice nevlastního chlapa těžce mluví. Po několika měsících bydlení jsem musel ženskou i s děckama vypakovat z bytu, protože byl barák plnej drog a uvnitř to najednou začalo smrdět jako v lékárně, protože si jedno z parchantů začalo něco podezřelého vařit.

Dva gayové a čerstvý donut

Karel narazil na Martina a spustil: „Podívej, Martine, co vedu! Nemáš náhodou chuť na tohle mladý zvědavý maso, co tady na brigádě pracuje už několik týdnů?“ Karel vyštěknul a ramenem vrazil do Martina: „Nebudeme váhat ani vteřinu. To víš, že já jsem pořád při chuti a to obzvlášť, když se jedná o čerstvé donuty!“ Karel proto neváhal a v práci si sehnal telefonní kontakt na brigádníka Lukáše a domluvil si sexuální schůzku ve třech u něj v bytě.

Když Lukáš vešel dovnitř, tak kolem něj chodil Karel s Martinem dokola a každej z nich si sáhnul a plácnul kam ho napadlo. Potom Lukáše chytili za ruce a dotáhli na lavici uprostřed pokoje. Strhali z něj šaty a s roztaženýma nohama i rukama ho nahatýho přivázali břichem k lavici pevně, aby se nemohl hýbat. Po pečlivě vyvedeném klistýru mu začali natírat řitní věnec lékařským krémem Just Glide Anal.

Karel se už chystal zasunout svoje nářadí do čerstvě neposkvrněného donutu Lukášovi, když v tom ho Martin odstrčil a řekl: „Já chci začít s penetrováním čerstvého donutu první.“ Karel odstrčil Martina a ten mu to ihned vrátil pěstí do obličeje. Karel proto chytil Martina do kravaty a chystal se ho vyvádět z bytu se slovy: „Tak, jestli se mnou nebudeš spolupracovat, tak tě vyvedu po schodech až dolů.“

Martin Lukáše chytil za uši a nemilosrdně mu začal strkat čuráka do pusy až po koule. V tom se začal kuckat až mu lezly oči z důlku. Když mu vytáhl čuráka z huby, tak mu prstem nahrnoval semeno zpátky do pusinky. Martin a Karel na sebe začali mrkat a zvrátili mladému brigádníkovi nohy dozadu. Když byl Lukášův zadek připraven, tak oba starší kluci mu začali najednou pronikat do jeho mladé zadnice. Vše probíhalo podle rčení: „Tři ocasy a tři zadky nedrží se nikdy zpátky.“

Rumunské zlato

V České republice na zastávce Nouzka u mě zastavilo auto značky Mercedes černé barvy s volantem na pravé straně. Jednalo se o muže, který nemluvil česky, ale pouze jen anglicky a dal mi do ruky vizitku. Ukazoval mi, že nemá benzín a že potřebuje české peníze, aby si měl, jak natankovat a za peníze mi nabízel zlaté prsteny.

Na první pohled vypadaly opravdu pravé, protože byly dokonale vyleštěné asi v dobrém poměru mědi a mosazi. Prsteny měli dokonce i punc 585 jako má normální zlato, ale po zkušenosti, které jsem dostal od mého dědy, který se takto nechal napálit v Rumunsku jsem rozhodně nenaletěl. Ten chlap z auta nejdřív chtěl kolem 1500 korun za 2 prsteny.

Na velkorysou nabídku mu odpovídám: „Kdybyste mi těch prstenů daroval víc, tak si z nich můžu vyrobit topenářské tvarovky nebo fitinky, páč je tam zlata, jak v prdeli medu.“ Digitální váha by mohla ledacos prozradit: hustota 14karátového zlata je zhruba 13,5 g/cm3, 18karátového zlata kolem 15,5 g/cm3 a ryzího zlata cca 19,30 g/cm3, kdežto hustota mědi je kolem 8,9 g/cm3 a podobně je to i s váhou mosazí cca 8,7 g/cm3.

Vykradenej mlékomat

Kamarád mě odvezl do našeho rodného maloměsta, abychom se oba společně mohli po delší době konečně vidět s vlastními rodinami. Zrovna nás zastavil nějakej ten místní pobuda, že potřebuje k něčemu zapůjčit krumpáč. Když jsme mu ho z vozíku auta půjčili, tak začal páčit víko od kanálu a vylovil si z něj injekční stříkačku. Znechuceně jsme si ten krumpáč od něj vzali zpátky a pokračovali v cestě mimo centrum.

Rodina mne tedy posílá na náměstí pro mléko a všimnu si, že tam žádnej lahvomat již nestojí. Od lidí se dozvídám, že čtyři mladíci vykradli mlékomat, stihli se u něj dokonce i poprat a aby toho nebylo málo, tak jeden z nich zavolal policii, kterou už stejně zavolal nějaký svědek. Místní obyvatele překvapilo, že mladíci se nesnažili krást mince, ale samotné mléko, tedy spíš kovovou schránku na jeho přechovávání, čímž způsobili škodu za 80 tisíc korun.

Co tedy ještě může být ve skutečnosti trapnější situací, než je samotné vykradení lahvomatu? Asi zřejmě už jenom vykradení lesní školky. No a právě, aby toho v našem maloměstě nebylo málo, tak o několik měsíců později neznámý pachatel rozbil v základní umělecké škole tucet skleněných výplní oken zahradního domku, kde rozházel věci, poškodil vnitřní vybavení a odcizil plastové dětské hračky.

Sbírání důkazů je důležité

Odvezl jsem kamaráda již podruhé na psychiatrické oddělení, ze kterého se již nikdy živý nevrátil, protože uvnitř areálu spáchal sebevraždu. Důvodem jeho zhoršeného psychického stavu byl vztah s jeho ženou. Když byla jeho žena na mateřské, tak se sčuchnula s podivnými individualitami a začala užívat pervitin. Situace se u ní tehdy vyhrotila natolik, že začala společnému manželství sekat dluhy. Kamarád nejdříve přišel kvůli dluhům o byt i ženu a skončil na ubytovně.

Při čekání na jeho příjem do detenční léčby jsem zahlédl, jak uvnitř brečely dvě dívky a jedna měla dokonce na krku stopy po škrcení. Když u obou dívek proběhly administrativní záznamy včetně pohovoru s psychiatrem, tak se odebraly ven a začaly si se smíchem navzájem dělat selfie fotky u cedule psychiatrie. A v tomto právě spočívá princip sbírání důkazů u žen proti svým mužům. Začíná to záznamy z přestupků u městské policie a končí to záznamy ohledně násilí u psychiatra.

Ignorace bezpečnosti práce

Při práci pokrývače jsme shazovali plechy přímo ze střechy domu na zahradu. Kolem prošel neznámý chlap a řekl: „Porušujete pravidla bezpečnosti.“ Tak mu odpovídáme: „A jaký je rozdíl v tom, jestli to shodíme nebo to odfoukne vítr. Asi tak přesně jako ve filmu s Čerty nejsou žerty odkud pochází hláška – Asi vítr Máchale!“ Takových porušování pravidel existuje na českých stavbách mnohem více.

Pokud se podíváme na pravidla bezpečnosti práce, tak například průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně mužem je 10.000 kilogramů (při občasném zvedání a přenášení je to 50 kilogramů, při častém zvedání a přenášení 30 kilogramů a v sedě 5 kilogramů). A zejména po žebříku mohou být opakovaně přenášena (snášena) jen břemena o hmotnosti 15 kilogramů.

Musel jsem se pokusit dostat 5 metrovou rýnu do baráku o výšce 10 metrů. Vylezl jsem tedy na terasu domku, která měřila 3 metry (a já zhruba 2 metry s nataženýma rukama). Vedoucí na mě začal řvát: „Vezmi to pořádně a neotáčej to. Vrať to kurva na zem nebo to ještě zlomíš, ty hovado! Ty máš ty pracky úplně na hovno, jak Tyranosaurus Rex. Takže pěkně si to opři znova o tu terasu a začni to z tama ručkovat směrem nahoru.“

Právě ta přidržovaná rýna se prostě vlnila jako kdyby byla živá, protože se tahala směrem nahoru a navíc celý den docela zafukoval výrazný vítr. O právě následkem toho větru mi o něco později kolem hlavy prolétla dřevěná OSB deska, která spadla nezajištěná z vrátku na vození materiálu. K večeru bylo zapotřebí nanosit po schodech na lešení několik balíků se střešníma krytinama, které vážily 25 až 30 kilogramů.

Může hořící sojka...

Při podobných otázkách, jestli bylo dříve vejce nebo slepice odpovím jednoznačně, že vejce. Protože už před slepicemi se na naší planetě pohybovali dinosauři a navíc ptáci se podle novějších přírodopisných knih a nalezených fosílií vyvinuli z dinosarů. A aby toho nebylo málo, tak nedávno jsem zaslechl jednu zajímavou otázku: „Může hořící sojka zapálit les?“ Tato otázka ve mě vyvolala nespočetné filozofické úvahy.

Odpověď na tuto otázku jsem našel až v bulvárních tiskovinách jako jsou například Aha a Blesk. Na jednom z jejich titulků se uvádělo: „Neuvěřitelné! Holub začal hořet a zapálil celé pole.“ Právě na Opavsku způsobil takový požár pták, který se rozhodl usadit na sloupu vysokého napětí na okraji pole. Na ten dosedl tak nešikovným způsobem, že svým tělem vyzkratoval elektrické dráty a jeho hořící tělo, když dopadlo dolů na pole, tak zapálilo obilí.

Budeš můj donátor

Donátor pochází z latinského slova darovat. Slovo donátor se v současnosti užívá pro zřizovatele (donátory) nadací a jiných výdělečných organizací. Rozdíl mezi donátorem a sponzorem je v rozdílném přístupu v dosažení návratnosti daru. Sponzor se totiž podílí na úhradě části nákladů. Donátor je spíš osobou, která vlastním nákladem vytvořila hodnotu a tuto hodnotu odkázala dedikácí nejčastěji veřejné společnosti.

Karolína naléhala na bývalého kolegu z práce Michala: „Ahoj, Michale mohl by jsi mi půjčit na 20.000 korun na čistokrevnýho pejska?“ Michal začal oponovat: „A proč si teda nekoupíš obyčejného psa?“ A Karolína začala s přesvědčováním: „To víš no, známá mi doporučila, že pouze tento čistokrevný pejsek je dobrej pro děti.“ Michal odbyl Karolínu slovy: „Já ti to řeknu asi takhle. My se tady vidíme dvakrát za rok a najednou jsem tvůj nejlepší kamarád a chceš si půjčit 20.000 korun? A navíc tě doma čeká tvůj přítel.“

S Michalem se začala výrazně vybavovat kolegyně Vlaďka z jeho práce a dokonce už společně začali posedávat o přestávkách. To prvotní oťukávání už vypadalo na to, že se bude dokonce vyvíjet do vážného vztahu. Vlaďce se vše dařilo hrát asi zhruba 14 dnů. Za Michalem se posléze o jedné z přestávek zastavila a vylezlo z ní, že potřebuje 30.000 kč. Potom Michal ale zjistil, že Vlaďka je zadaná a jenom potřebuje pro svoji drahou polovičku vypůjčit peníze.

Pokud jde o ženy, tak si dovolím použít jeden zajímavý poznatek, který mi vyprávěl můj známý: „Je vyzkoušeno, že nejlepší metoda balení žen, je absolutní nezájem. Na druhém místě výpis z bankovního účtu, na třetím velký penis. Na čtvrtém místě funkce, na pátém vlastnictví jiné ženy, na šestém nějaké postižení a na sedmém svobodný muž.“

Banalita zla v lidech

V hodinách politické psychologie mne zaujala politická filozofka a publicistka židovského původu Hannah Arendtová, která se zabývala „politickou teorií.“ Je totiž autorkou s názvem „Eichmannn v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla.“ Eichman byl nacistou a hlavním organizátorem Hitlerova „konečného řešení židovské otázky.“ Po válce byl postaven před soud za válečné zločiny včetně zločinů proti lidskosti a za své zločiny byl odsouzen ke smrti oběšením.

Ačkoliv byl Eichmann obecně považován za sadistického psychopata s nenávistí k Židům, tak Arendtová jej na základě svého studia a pozorování u soudu vyhodnotila jako obyčejného člověka, spořádaného otce rodiny a výkonného úředníka. A zároveň i jako úředníka, který se zřekl svého svědomí, jenž o svých činech nepřemýšlel ani nepochyboval a prostě jenom poslouchal rozkazy. Z toho by jednoduše vyplývá, že pokud by dostal za úkol Židy zachránit, tak by to také udělal.

Experimentální banality zla

Milgramův experiment je název pro experiment amerického sociálního psychologa Stanleyho Milgrama, který se pokusil přispět k vysvětlení psychologických příčin holokaustu a provedl řadu pokusů, které v očích mnoha lidí potvrzovaly jednu z nejhorších obav mezi fašismem a moderní demokracíí. Pokusil se samozřejmě ověřit, jak daleko jsou lidé schopni zajít ve své poslušnosti k autoritě a svůj experiment provedl přímo na půdě Yaleovy univerzity.

Cílem jeho experimentu bylo určit, jak poddajný může být obyčejný člověk vůči mocenskému a autoritářskému režimu. Provedl tedy velice jednoduchý experiment: do laboratoře odváděl dvojice v podobě roli „učitele a žáka.“ „Žák“ byl přivázán ke křeslu a na zápěstích měl připevněny elektrody, zato „učitel“ v roli respondenta usazen k přístroji „Generátor elektrických šoků,“ který ale nebyl skutečný, ačkoliv pro „učitele“ měl právě působit věrohodně, aby o jeho fungování neměl žádné pochybnosti.

„Žák“ měl odpovídat doplněním vhodného slova do páru za pomocí zmáčknutí jednoho ze čtyřech tlačítek. „Učitel“ měl k dispozici mikrofon a kladl „žákovi“ otázky. „Učiteli“ bylo řečeno, že při experimentu má za úkol zkoumat vliv trestu na učení. „Žák“ si musel zapamatovat dvojici slov a při každé chybě obdržel krátký šok rostoucí intenzity. Výsledky byly pozoruhodné, protože procento lidí, kteří byli ochotni experiment dokončit a usmažit svého spoluobčana elektrickými šoky se pohyboval v rozmezí 61 až 66 procent.

Hlídání Májek (bude možná doplněno)

Májka je v podstatě označení pro ozdobený kmen stromu, který se využívá pro jarní slavnosti ve většině zemích Evropy. Podle britského antropologa Jamese Frazera je účelem stavěním máje přenesení lesního ducha do vesnice a zajištění jeho požehnání. V České republice má formu celého stromu, který je zbaven větví a kůry s výjimkou horní části. Z hlediska tradice bývá májka stavěna v období 30. dubna nebo 1. května.

KONEC KONEC KONEC