EVOLUCE

EVOLUCE

21. století

Lidi jako zpráskaní psi

stojí na začátku piedestalu

a nesou chyby předchozích generací

v nánosu tuku

usazeného hluboko pod kůží. 

Vzpomínky, jež se pomalu vytrácí,

zanechávají stopy alibismu.

Masy bílých prdelí s nadějnými vyhlídkami,

valících se do spár konzumu.

Ďolíky tuku balancují 

s falešnými jistotami 

a přinášejí roztřesené stupnice

bohatství, úspěchu a slávy. 

Osobní dramata žhaví ŽIVOTY

opilých zbídačených psů, 

kteří každé pondělí s nechutí vstávají

a každý pátek s prázdnými pohledy

nalitými alkoholem jedou tramvají. 

Prázdné fráze falešného zájmu,

rozpustilé dialogy o plánech na víkend:

Hele, tebe to nezajímá? 

Vzrušující konverzace o dramatech ostatních:

Vidělas, co postuje na IG? 

Ztracené monology marnosti: 

Proč už zase prší?

A sakra proč je takový vedro?