Adresát: Bůh

Vřelé objetí

v tanec múz se promění,

žhavé vzplanutí,

polibků rej a doteků šálení,

Bože, netrestej více nevinné,

že hříchům sláva volají,

z touhy oblázky poskládané,

s vášní na rtech usínají,

jeden k druhému se tisknou,

snad levotu v tom nehledáš,

když dva k sobě vášní tíhnou,

čertovinu v tom nenalézáš,

však ty víš mistře všehomíru,

že protivit se ti ani trochu nechtějí,

leč s tebou souznět ve smíru

touží ti dva, co se k sobě tak tulejí.