Prachobyčejné lidství
Literatura > Poezie
Z podkůže si vytahuju žíly
snad už jich nebude potřeba
včera, myslím, ještě žily
dnes jsou jen
podivné provazce plné prachu
ale prach moc dobře neteče
člověče
NADECHNI SE ZNOVA!
dnes jsou jen
podivné provazce plné strachu
v uších šumí
v duši šumí
a mě je to šumafuk
zítra je
snad
taky den