Jde to Dobré Wow!

Introspekce

Literatura > Biografie / Úvaha

 Znáte to... chcete začít psát o tom, co jste si vysnili jako malí a nevíte jak začít aby to neznělo jako fráze...

Každopádně mé představy o velké nadpozemské lásce se v nízkém, předpubertálním a pubertálním věku, pohybovaly mezi docela reálnými a konkrétními představami. Žádný vjem nebo pocity... Prostě jen holá představa o tom, jak má takové pouto k někomu vypadat a hlavně jak má přibližně ten člověk vypadat a hlavně jak se chovat. Mé dětství a pubertu jsem z půlky prosnila. Nechávala jsem se jako malá/mladá unášet hudbou a představami, nejlépe a nejčastěji po škole, kdy nikdo nebyl krom mě doma a já si tak mohla tento svůj kousek času ukrást pro sebe a pohroužit se do hluboké duševní intimity. Jako mladší jsem si vypůjčovala tváře mužů a žen z filmů, jako starší pak první platonické lásky z mého okolí anebo stále ještě z prostředí filmu. Ale stále jsem nevěděla co to je, ta láska. Proč kvůli ní jsou lidé schopni nemorálních činů, ba dokonce zločinů. Kladla jsem si otázky, proč kvůli někomu člověk šílí, proč ztrácí hlavu a chová se jako idiot. Anebo přinejmenším se chová podezřele euforicky a ztřeštěně. Tohle mi věřte nebo ne vydrželo opravdu dlouho. Tento stav hibernetické spirituální existence. 

Nyní, když je mi 30 let to myslím dokážu už posoudit. Nikdy jsem nebyla extra třída ve vyjadřovacích schopnostech. Mé psaní a vysvětlování bývá často složité a nestručné. Každopádně i tak... pokusím se teď zbytečně nerozepsat a vystihnout to, co tento života budící fenomén znamená pro mne. 

Nyní vím, co se tím vším myslí.. Co se všemožní tvůrci snažili vyjádřit svým uměním, jaké emoce a pocity. 

Ještě teď mívám někdy dny, kdy jsem jimi přímo naplněna. Mám pocit jako bych si šlehla extázi. Jen tak z ničeho nic, mě přepadne velmi šťastný a osvobozující pocit. Cítím se uvědomělá, cítím se znalá, znalá něčeho tajemného. Cítím se být těžce nad věcí. Vím totiž a pamatuji si, že jsem prožívala radost i zášť. Že jsem šílela ze záchvatu euforie už jen když jsem se šla projít - vnímala jsem krásu snad ve všem co mne potkalo. Přišlo mi vše smysluplné, navazující, v souvislosti, provázané a přišlo mi přítomné snad i samotné jsoucno ve vesmíru. Pamatuji si i na ty druhé vášnivé projevy. Pamatuji si silný vztek. Vybavuji si zuřivý chtíč a drásavou touhu. Chtíč, který modelovala silná vášeň. A touhu mít moc věci zvrátit, ovlivnit, touhu věci ovlivnit. Touhu mít schopnost vše změnit, podle utkvělé představy o tom, jak to má být, jak to dle mě má být dobře. 

Vím, že jsem hluboce milovala. Chápu lidi, kteří se dostanou do situace, kdy stojí před otázkou: ''Buď a nebo..''. Chápu lidi, kteří se rozhodnou milovat zločince, chápu lidi, kteří z lásky nesou spoluvinu. Uvědomuji si jejich těžké rozhodnutí, zda-li být ohleduplní k světu, anebo sami k sobě. Chápu sobeckou stránku lásky, že se v určitém okamžiku lidé zachovají v krizových situacích nemorálně, neeticky a v otázce spravedlnosti pro všechny prostě špatně. Chápu, když si je vášeň a sobeckost podmaní a tahle milující se dvojice zkrátka uteče. Uteče přede všemi někam pryč, někam daleko, kde se mají pro sebe, kde jsou sami a mohou prožívat svobodně svou lásku.

(Kéž by šlo i s tebou utéci. Být samy. Někam se schovat bez ostatních lidí, bez starostí, bez obtěžkané minulosti smutnými zážitky. Zbavené předsudků, zbavené křivdy. Kde by nebyla ani jedna překážka, co nás rozděluje. Kéž by šel vrátit čas, lásko. Kéž bych ti mohla beze strachu říct, co mám na srdci. Kéž by vše špatné šlo zahodit za naši paměť, aby sis na to už nikdy nevzpomněla.)    

Chápu i, že se taková krychle musí brzo rozpadnout a že návrat do reality je zkouškou jejich lásky. 

Musím v tomto textu poděkovat všem mým láskám. Opravdu jsem zcela vážně a bezostyšně milovala všechny mé lásky. Odvážně prohlašuji, že jsem je všechny upřímně měla ráda a záleželo mi na nich. Je to poděkování lidem, kteří ve mně probudili všechny, teď už známé, pocity, projevy a jevy, které lásku provází. Díky nim jsem se cítila naplněná, šťastná a živá. I když tyhle pocity byly často prchavé a krátkodobé. Pomáhali mi. Uvědomění, že miluji, mi pomáhalo vyrovnávat se s opuštěnou realitou. Nyní mi zbylo mnoho krásných vzpomínek na čistou lásku. 

Už snad jen zbývá se omluvit všem těm, kteří díky mně prožívali nějakou tíseň anebo nepříjemnost. Byla jsem opojená čistou, někdy prudkou, láskou, čistým pocitem, beze lsti, beze hry. 

 

 

 

Pro přidání komentáře se přihlaste.
Emi
kvalita komentáře: 0 Emi 23. ledna 2021, 11:02
Camay: "všude sníh, všecko led na tři zámky zamyká."
Těšíme se.:)

Camay
kvalita komentáře: 1 Camay 23. ledna 2021, 09:03
Emi: Bude ještě třetí část ;)
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 22. ledna 2021, 18:28
3 -
Emi
kvalita komentáře: 0 Emi 21. ledna 2021, 19:02
3 Introspekce
Až se slunce a nebo mrak, začnou chodit omlouvat.. ..pak se také přidám:). Vše je vždy, (na svém místě).
  • Camay Autor
    Camay
  • 6 bodů
  • 3 komentářů
  • 2 hodnocení
  • 21. ledna 2021, 11:38
  • 403 zobrazení
  • 0 oblíbené