Jak nemám stát se paranoidním
na Světě nehostinně absurdním?
Touze a chtíči blahořečím co Satanáš,
když vidím, jak potutelně se usmíváš,
v očích tisíce jisker hvězdy by ti našly,
ani o silvestrovské noci ti nepohasly,
spršky polibků tvých z nebes se snášejí,
noční mlhovinou v paprscích prosvítají
a hebce hřejí, bože jak teplounce hřejí,
mám chuť smát se a dojetím plakat v jeden čas,
štěstím plachtím na vlnách divých amygdal zas,
nyní smím tě políbit a za ruku vzít,
ačkoliv to musí tak obyčejně znít,
já vzrušením širým vesmírem se toulám,
s tebou, ruku v ruce z letargie procitám.
Autor
cz
en
sk
de