Bojíme se cizích citů a pocitů,
protože se nevyznáme v těch vlastních,
krajina našeho poznání je jeden velký a hluboký močál,
propadáme se do bahnitých propastí vykořeněnosti,
ztratili jsme primární kontakt s přírodou,
lidská vědomí vedou lité boje s podvědomím,
strach poutá nás a svírá ve smrtelné náruči
spletených provazů a pohyblivých lián nelidskosti,
minulost, přítomnost i spásná budoucnost
protéká nám skrz bolestí zmrzačené prsty,
zoufalstvím zatnuté dlaně máme bezmocně děravé,
plnohodnotné žití pozřelo bohopusté přežívání,
mamon dnešků přežvykuje utopičnost zítřků,
sny a vyhlídky pohltila nepropustná mlhovina zatracení,
naděje molochem posvěcené humanity vězí na přístrojích.
Autor
cz
en
sk
de