Jde to Dobré Wow!

Blíženci

Literatura > Poezie

Zády opřela se mi o hrudník,

místností prolétávaly paprsky světýlek

z puštěné televize, byl slyšet i zeslabený zvuk,

políbil jsem ji na tvář a cosi zašeptal,

zaculila se,

má ruka zamířila na to správné místečko,

prsty daly se do tance,

jen maličko

prohnula se v zádech,

když mé rty vzduchem poslaly

něžné pozdravení v podobě jemného fouknutí,

vánek konejšil a kouzlo okamžiku dodalo

šibalský lesk mým očím,

neviděla mi do tváře, ale snad odtušila upřímnost

a pocit štěstí, který mnou prostupoval,

možná nebylo to fér,

tam, kdesi v dálavách umíralo spousta lidí

a ještě více z nich svíjelo se v bolestech,

hlad, utrpení, ponížení, bezmocnost,

Svět ale bohužel nelze spasit,

na parapet začal bušit déšť, zahřmělo,

i první blesk hanebně načapal nás při činu,

zachvěla se, částečně leknutím,

vzrušení však dominovalo a úlek hravě přemohlo,

načež skrz záblesk absolutní rozkoše

stenem zmámeným hlasem

zašeptala mé jméno,

pevně jsem ji objal.

Pro přidání komentáře se přihlašte.
Mr.Gabber
kvalita komentáře: 0 Mr.Gabber 04. listopadu 2020, 16:57
2 -
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 04. listopadu 2020, 16:14
2 -
Ant
kvalita komentáře: 0 Ant 03. listopadu 2020, 21:12
2 romantica :)
Emi
kvalita komentáře: 0 Emi 03. listopadu 2020, 20:45
3 Ohhh. Ok.:D
  • AkasAkim Autor
    AkasAkim
  • 9 bodů
  • 2 komentářů
  • 4 hodnocení
  • 03. listopadu 2020, 11:55
  • 111 zobrazení
  • 0 oblíbené
new © 2006 - 2020 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz & ryz.cz