Ještě několik posledních povídek II.

Současné vzdělávání je ubohé, protože děti nebývají připravovány pro skutečný život a vzhledem k inkluzi, která má za snahu vytvořit systém vzdělávání, jenž umožňuje všem dětem bez rozdílu plnit školní povinnosti docházky a podporuje rovné šance dětí na vzdělávní je už i dokonce v troskách. Spisovatel Irvine Welsh si myslel o vzdělání své: „...Kurevská matematická rovnice, která mi pomohla ušetřit spoustu problémů a času a zní – žádný prachy rovná se žádná kunda.“

Již v minulosti spisovatel Bukowský vystihl jednu skutečnost: „Mnoho z těch, kteří tvrdí, že si za sex nikdy nezaplatili jsou lháři nebo idioti. Stačí, když se občas někteří z nich podívají na svoje současné manželky, milenky nebo expřítelkyně a zjistí, že za sex kurevsky zaplatili. Ty hromady hader, auta, domy, šperky... Ano, tak jedině takovým způsobem člověk přijde k pořádný kundě.“

Kolik tedy sex stojí? Cena sexu se řídí podle toho, kolik úsilí musí jedna strana investovat do toho, aby nalákala opačnou stranu. Může to být vstupenka do kina, cena drinků nebo romantická večeře. Podle toho, jak je sex se ženou cenný pro muže kvantifikujeme cenu sexu. Podle jedné nejmenované teorie se cena jednoho nezávazného sexuálního večera (bez prostituce, exekucí nebo hypoték) pohybuje kolem 40 dolarů, což je asi zhruba necelých 1000 korun.

Ekonomie sexu

Z přednášky Dr. Radima Uzla: Každá sranda a potěšení něco stojí. Vždycky za to něčím platíme: obezitou, kriminálem, ostudou. A také za sex se platí, proto naše sexuální potěšení podléhá ekonomickým zákonům. Sex je tedy zboží, které se kupuje a za které se platí. Žena je zpravidla prodávající a muž kupující. Cena se vždycky odvíjí od nabídky a poptávky.

U prostituce se sice platí penězi, ale za to ve vztahu se takto děje v naturálním plnění sexu (dary, šperky, toalety, nájemné, stravování, drahé dovolené, mimořádné odměny). U muže se potom ještě hodnotí zdraví a přístup ke zdrojům. V dávnověku se jednalo o sousto z mamuta a v současné době je to samozřejmě bankovní konto.

Pokud jedna z věcí muži chybí, tak ženy obvykle volí smíšenou reprodukční strategii, že si vezmou starého a bohatého, ale otěhotní se zahradníkem. A manželství se tak stává trvalým nájmem toho poskytnutého plnění (zpravidla naturální plnění), což je manželská smlouva o kterou žena obvykle usiluje, protože usiluje o trvalé plnění.

Podle nedávné americké studie v oblasti ekonomie sexu kvalita ženského orgasmu a sexuálního prožitku je přímo úměrná výši čistého měsíčního příjmu partnera. Z toho vyplývá, že i 8 centimetrů v podobě kreditní karty dokáže uspokojit ženu. Jaká tedy bude cena sexu? Bude se odvíjet od nabídky a poptávky.

A kvůli čemu ženy dosahují vysoké ceny? Sexuálním zdráháním. Ženy občas dělají drahoty, protože čeho je málo, tak to je drahé. Například v zemích se srovnatelnými příležitostmi mužů a žen je cena sexu nízká (např. Švédsko, Dánsko, Norsko), naopak v zemích s nízkou rovnoprávností je cena sexu vysoká. Společnost rovných příležitostí tedy zlevňuje sex.

Ekonomie sexu je rovněž spojována i se vzhledem, který znamená prémii u muže asi 10 procent a u ženy jen 4 procenta. Obézní nebo jinak somaticky hendikepované ochotněji souhlasí s rizikovými sexuálními praktikami (soulož bez kondomu). S každým nárůstem o 1 kilogram klesá šance na vážný vztah o 4 procenta.

Přednáška Radima Uzla zahrnovala rovněž lyrickou tvorbu pana Kovandy, který na každou sexuální úchylku složil báseň:

Pederastie – homosexuální pedofílie

Co to šustí, co to chrastí?

Z houští lezou pederasti.

Znásilnili za lesem,

tajemníka SSM.

Pedofílie

Ostuda by děti byla,

neznat vůbec pedofila,

toho byste měli znát,

on má totiž děti rád.

Statuofil

Statuofil časně z rána,

zlíbá sochu partyzána.

Nejvíc ovšem ocení,

Pokorného Sbratření.

Zoofilie

Zoofil ten kozu má,

ta koza mu vždycky dá,

Když má koza menstruaci,

má zoofil po legraci.

Leze potom na telata,

úchyl jeden nestydatá.

Přednáška Dr. Radima uzla zahrnovala poznatky z justiční akademie. Neodiskutovatelným tématem se stala trestná činnost v souvislosti s menstruačním cyklem: „Ženy páchají nejvíce trestných činů těsně před menstruací. Páchají vraždy, sebevraždy, děti přivádějí k doktorovi, píšou žádosti o rozvod nebo dokonce páchají nejvíce dopravních přestupků těsně před menzes. To je statisticky zjištěno.“¹⁾

Proč muži milují kurvy?

Nabídka vzniká v důsledku poptávky. Sexuální služby prostě existovaly a existují a budou existovat. A nemá cenu si namlouvat, že je lze represemi odstranit. Nedokázal to žádný politický režim na světě. Napadlo Vás někdy, proč „počestné a mravné“ ženy tak nenávidí prostitutky?

Protože jim kazí ceny. Za to, za co vdaná žena požaduje doživotní věrnost, doživotní zaopatření a v případě rozvodu minimálně polovinu mužova majetku, nabízí prostitutka za smluvní cenu... Pokud bude tato služba části mužů vyhovovat, budou ji zkrátka vyhledávat.

Pokud to budeme posuzovat z čistě pragmatického hlediska, pak to má své opodstatnění. Což asi ví každý, kdo několik hodin lámal srdce nějaké slečny v baru, v restauraci nebo na diskotéce, hostil ji (a nejlépe i dvě – tři její přitroublé kamarádky) celý večer za své, ona se tvářila nadrženě a mnohoslibně, aby nakonec, s drahou večeří v žaludku a půllitrem vína pod kůží řekla „čau debile“ a mávala si na taxík.

Jak se dezinformuje na školách

Na školách je mládež dezinformována, že ve středověku lidé pracovali od rána do večera. Jenže podle Dekretu Břetislava z roku 1039 byl zaveden 6ti denní pracovní týden s nedělí jako dnem pro odpočinek. Pracovat a provozovat trhy tak bylo v neděli zakazováno pod pokutou.2⁾

Ve své podstatě se vzhledem k celkovému množství 44 církevních svátků jednalo o 5ti denní pracovní týden. O nedělích a ve svátky bylo zkrátka zakázáno pracovat. Ve městech na toto dodržování dohlížely cechy, které by takové jednání považovaly za nekalou konkurenci a na vesnici pro změnu církev.3⁾

Středověký rolník ve skutečnosti pracoval okolo 8mi hodin denně, kde samozřejmě nechyběly dlouhé přestávky na jídlo a odpočinek. Středověký rolník rovněž nestrádal, protože Britští historici dokonce vypočítali, že v pozdním středověku si průměrný Angličan vydělal v přepočtu na dnešní měnu hruba 1 000 liber ročně, což je vyšší příjem než v zemích dnešního třetího světa.4⁾

Na školách se rovněž dezinformuje, že délka života byla ve středověku maximálně 35 let. Ve skutečnosti byl krátký pouze průměrný život. Tuto skutečnost pouze zkresluje vysoká kojenecká úmrtnost, která v byla českých zemích ještě v letech 1810 až 1814 kolem 28 procent.5⁾

Jak naštvat psychology

Ze školních let můžu zavzpomínat na vyšetření psychologa kvůli individuálního studijního plánu. Vyšetření zahrnovalo vedle zkoumání osobnosti ještě navíc inteligenční test. Na dotaz: „Trpíte perverzními představami?“ odpovídám: „Ne, já si je vychutnávám.“

Ze školních let můžu zavzpomínat na vyšetření psychologa kvůli individuálního studijního plánu. Vyšetření zahrnovalo vedle zkoumání osobnosti ještě navíc inteligenční test. Na dotaz: „Trpíte perverzními představami?“ odpovídám: „Ne, já si je vychutnávám.“Z vyjádření psychologa nakonec vyplynulo: „intelekt až nadprůměrný, osobnost s rysy nezralosti až narcistickou strukturou“

*****

Vojenské psychotesty zahrnují psychologické otázky, otestování rychlosti reakce a základní inteligenční test obrazové představivosti. Po absolvování psychostestů je na řadě návštěva psychiatra, který se vyptával na různé otázky jako například „Nebojíte se, že zemřete na misi.“

Moje odpověď zněla: „Nebojím, protože do Afghánistánu jste vyslali zhruba 9000 vojáků a do té doby jich zemřelo pouze 10. Znamená to tedy, že je v mém případě mnohem větší pravděpodobnost, že bych zemřel při autohavárii.

Vojenský psychiatr se začal vztekat: „Takové puntičkáření jako se jedná ve vašem případě tady nemusíme. Tady jste u armády a vaším úkolem je pouze poslouchat rozkazy.“ Kvůli zdravotnímu stavu, tj. ostrosti zraku jsem obdržel razítko „nevyhovující“ a dd té doby se v práci řídím heslem: „Hlavně nemyslet!“

*****

Kapitolou sama o sobě jsou psycholožky na pracovních úřadech. Když jsem byl psycholožkou dotazován z jakého důvodu jsem několik měsíců nezaměstnaný, tak moje odpověď zněla: „Důvodem mojí nezaměstnanosti je stres v bývalém zaměstnání a šikana rodiny ze strany úřadů.“ Psycholožka vykouzlila otázku: „A nezpůsobujete si tu šikanu sami?“ Nezbývalo mi než pohotově odpovědět: „No, vzhledem k tomu, že moje rodina byla kvůli šikaně ze strany úřadů i v televizi, tak si tohle nemyslím.“

Potom jsem začal na psycholožku tvrdě útočit: „A navíc kdybych to měl s něčím srovnat, tak vy máte náhodou pocit, že ti šikanovaní tlouštíci a šprti na základních školách si za to mohou taky sami?“ A při mluvení jsem si zrovna prohlížel ruce psycholožky a spustil: „A právě, když se dívám na vaše ruce, tak vidím, že máte nehty na prstech okousané až do masa, což tedy jednoznačně znamená, že máte problémy sama se sebou.“ V tom se psycholožka zvedla a odešla. Při odchodu jsem si na chodbě všiml, že mám rozkopaný deštník..

Poznámka: Nebývá to sice pravidlem, ale muži většinou studují psychologii, protože mají potřebu někoho ovládat, kdežto ženy většinou studují psychologii, protože mají problém sami se sebou.

Sexismus není psychická porucha

Feminismus proniká do škol a jedná se v podstatě o termín, který vyjadřuje přesvědčení, že jedno z pohlaví je nižší, méně důležité nebo schopné. Tato praštěná ideologie se může vztahovat na nenávist k celému pohlaví: misandrie (nenávist k mužům) a misogynie (nenávist k ženám), nebo na uplatňování genderových stereotýpů o maskulinitě a feminitě (mužský/ženský šovinismus).

Jenže nedávno vědci z Izraele zjistili, že sexismus jako psychická porucha vlastně neexistuje. Výzkum potvrdil, že nadměrný zájem o ženy, jaký vykazují někteří muži, má genetické předpoklady. Ten gen označili D4. Ale vystvětlit zvýšený zájem o ženy frigidným lidem je mnohem složitější...

Podoba práce na finančním úřadě

Takhle s kulovnicí chodil na finanční oddělení i jeden z dlužníků. Kulovnici donesl do kanceláře, položil na stůl a řekl: „A teď si promluvíme.“ Byl to bývalý myslivec. Úřednice se ho bála, tak ho dostal na starost kolega, který ho uměl zpracovat, takže s ním vyběhl.

Na finančním dlužila peníze Romská spoluobčanka. Kolega ji proto zavolal kvůli dluhu, že musí zaplatit. Romka se jej zeptala: „A co když nezaplatím?“ Úředník odpověděl: „Samozřejmě, že zaplatit nemusíte, pokud mátě zákonný důvod.“ Romka se proto začala vymlouvat: „Ale sousedka říkala, že nemusím.“ Úředník zareagoval: „To ale není zákonný důvod.“

Romka se zarazila: „Aha, tak my přijedeme celá rodina v Mercedesu.“ V kanceláři se začala rodina hádat. Manžel řekl manželce: „mindžo / kundo.“ a manželka odpověděla: „So vakeres? / co hovoříš?“ Probíhala domluva s výměnou nadávek a poté se manželka zeptala manžela: „Hin tut love? / Máš peníze?“ Manžel odpověděl, že ano a rozhodl se s omluvou úředníkovi zaplatit.

Škoda platit státu

Za klasický příklad je možné považovat archeologické vykopávky. V tomto případě investor továrny zakoupí pozemek a zaplatí daně, k tomu ještě navíc musí splňovat určitá pravidla kvůli případným dotacím; zejména splácet zdaněný úvěr od banky, ačkoliv ještě ani nepostavil základy a vypočítané investice se nevracejí v plné výši dle původních předpokladů. Za těchto předpokladů se potom ani nedivím, že někteří lidé nemají zájem odvádět státu nalezené předměty.

Investor proto tedy čeká na ukončení práce přítomých archeologů a jeho zájmem je, aby se práce těchto archeologických prácovníku urychlily. Vyjímku netvoří ani snahy o uplácení těchto archeologických pracovníků. Největší kritiku si zde zaslouší samotný stát, protože zatímco náklady za případné uniklé investice a práci archeologů platí majitel pozemku, tak veškeré nalezené věci a celková hodnota z archeologických vykopávek patří státu.

Jako další příklad mohou posloužit daně. Když si koupím pozemek, tak musím zaplatit daň z nabytí nemovitosti (tj. pozemku). Když chci postavit dům, tak musím platit daň z přidané hodnoty za zakoupený materiál. Pokud si zajístím pro stavbu domu řemeslníky, tak odvedu daň z příjmu kvůli práci řemeslníků. A aby to státu nebylo málo, tak potom každý rok do konce života musím plati za to, že něco vlastním (tj. nemovitost) feudální daň v podobě daně z nemovitosti.

Zdroje:

1) Ekonomie sexu – 6. března 2019

2) R. Antonín, České země za posledních Přemyslovců, str. 149

3) J. Čechura, Počet pracovních dnů v Čechách v pozdním středověku, ČNM, 158/1991, č. 3-4, str. 157 – 170

4) EpochaPlus: Mýty o středověku, kterým každý věří

5) Tamtéž