SPÁD

Vysavači sloganů, co se nezastavují ani před sebevětší komercionalistickou bouří kapitalismu!
Vysavači termitů z ošoupaný skříně po dědovi, která netěsní a skrývá chuchvalce molích vajec!
Vysavači jižních pobřeží, na kterých se tak krásně rozjímá o krásně strávené dovolené ve výřivce s výhledem na moře!
Vysavači levného kokainu z trhů ve Wu-chanu!
Vysavači hvězd při příliš jasné noci!
Vysavači! Vy!
Už nejde říct ano umolousanému hašišákovi na obrubníku u benzínky, pro kterého je momentální domov jen vojenský batoh plný vratných lahví, poezie starých beatníků a tři gramy trávy,
ano člověku, který se rozhodl žít, žít bez hranic sloganů a hotelových mýdélek a kšiltovek s nápisem PUNK.
Kolikrát se dvanáct měsíčků bude muset ještě sejít, než jahody přestanou růst v zimě?
Kolikrát než umělci vymřou a zároveň se přemnoží?
Kolikrát než láska bude zboží?
Kolikrát? Kolikrát? KOLIKRÁT?!