kdysi.
od domu k domu,
od schránky ke schránce,
jsem se toulala
a vyhlížela známé tváře.
tvářit tvářili vždy se vážně.
tvořila jsem síť
z nylonových nití
totiž tehdy,
když ses v 11 ráno ještě ani nedokázal posadit
jsem se rozhodla,
nastražit pasti.
nastražit pasti
a jednou jedním tahem
zbavit tebe i sebe
vší potencionální bolesti.
protože až slovo přes větu přeleze,
nabyde významu teze míň je víc,
svlékneme se
a dokončíme všechny rešerše.
pak zatáhnu.