Výlet do neznámých astrálních končin

Rozhodl jsem se opět k výletu do neznámých astrálních zemí. Pro cestování jsem si zvolil prostředku lysohlávek, které jsem si sám nasbíral v Brně v Bystrci. Musím upozornit, že téměř většina mých zkušenosti z psychedeliky skončila spíš hůře než lépe – má psychika je snad tolik narušená, že nedokáže v nich najít jakousi symbiózu a dostat se někam dál, k pochopení snad Vesmírné energie. Nejsem prostě psychonaut, tak i tento zážitek není nějaký přesahující, ale přesto ve mně zanechal stopy a naštěstí pozitivní (och jaká vyjímka). Byl už pozdní podzim, v noci kosa, ale přesto jsem se rozhodl ji strávit venku ovlivněn Psylocibe Arcana.

Netuším, kolik jsem jich snědl, dejme tomu 50. Procházel jsem se vinohrady, jež je Bzenec obklopen (z jedné strany). Byla tma, a zima, a na uších jsem měl sluchátka a pouštěl si muziku, kterou jsem měl na houbičkách rád. Nicméně jsem se potácel spíše v depresivním negativním stádiu. Což se rapidně zhoršilo, když do vinohradu, či na pole, kde jsem v tu chvíli (pociťující první nával pozměněného stavu) ležel, vjelo jasně zářící auto a šacovalo okolí. Vinohrady jsem si vybral, protože jsem chtěl mít klid od okolního světa a tudíž tahle nečekaná návštěva mě dost zaskočila a posunula rozjíždějící stav do nižších hlubin, pociťoval jsem stav bezmoci a pronásledování, takže jsem se přinutil zvednout a rychle před světly a auta a lidí v něm utéct se schovat. Potácel jsem se přes vinice, které byly porůznu oplocené nebo zarostlé pichlavými keři.

Převládal stav blízký psychóze, prostě nižší bardo, ze kterého jsem se nemohl dostat. Až jsem došel na nějaké místečko, hned u boudy hned u vinohradu. Rozhodl se přehodit muziku a to na první desku prodigy, předtím jsem si ještě rozhodl dát práska z ganji. To vedlo k hlubokému ponoření do halucinogenní fáze a po puštění té muziky naprostý obrat ve vnímání – negace odezněly a já si začal užívat „party“, jak jsem psal už, nedošlo k nějakému vyššímu přesahujícímu propojení, ale užíval jsem si naplno daný okamžik. To, že jsem v nějakém osamoceném místě v přírodě, hraje je mi – v tu chvíli naprosto úžasná muzika. To je vlastně důvod, proč toto píšu, protože hudbu jsem vnímal minimálně na 300%. Dokonale mě roztančila, což je v mém případě rovno zázraku. A tak jsem si v noci, ve vinohradu udělal vlastní „tekno party“ a jančil, jak malý. To není ale celé, v jeden moment, ta hudba ke mně začla nějak promlouvat – mluvil ke mě nějaký Pan Basa a dokonale mě uzemňoval.

Užil jsem si smyslové slasti a pak různě se motal kolem vinohradů, ráno jsem vyšel z nich ven do městečka, odvážil jsem se toho až docela pozdě, až už jsem se cítil takřka normální, došel dom a taká komická tečka na konec, že mě po této akci začal růst zub modrousti :)