Přelud
Literatura > Biografie / Báseň v próze / Jiné
Vítr mi vhání slzy do vlasů
Když kafka k proudu řeky kolmo klesá
(dosedne na ostrůvek z kamene, pak odletí)
Něco z ostravských vzpomínek napadá mě
teleport z minulosti
na střechách modro-bílé
(projekce chvil mého života)
je zde transcendentální věc
neuchopitelná
nedotknutelná
kterou ač pěsti zatínám nemohu ovlivnit
kterou ač pevně držela bych v dlaních
v jedné by mi umřela a vdruhé...
V náručí mého města pohlcena
v bezpečí ulic
(lomím se v zátylku)
Můj pohled v rovnoběžce s děním okolo
když třeba kolem mne projíždíš
Stojím v povzdálí, stojím ti nablízku, koukám na tebe
(usmívám se)
Čas je jako medůza?
Bojíš se ho ty i já dotýkat?
přesto se jemu vstříc usmívám
(stojím v pozadí a čekám)
Chmýří topolů vznáší se prostorem
Oplývá lehkostí
Oplývá ladností a křehkostí
(dopadá na hladinu, která se zajiskří, pak se potopí)
Alegorie života a zániku
Sněží z jara
Sněží a ty cítíš odpor, odcizení
Jak se měníme v něco jiného než jsme byly
Metafory, připodobnění
Vidíš, je třeba někdy číst mezi řádky
Čti mezi řádky
Jen pak víš, že chápeš vše a všemi způsoby
Tak zbytečně smutná se probouzím
V tomto deštivém měsíci
V tomto zbytečně divném období
Probouzím se každé ráno s myšlenkami na tebe
První má myšlenka je na Tebe, má lásko
Která volně ze sna kde tě hledám, kde tě čekám
kde za tebou jedu
pokračuje otevřením mých očí až do chvíle střetu
s krutou realitou šedivého nebe i svítícího slunce
Otevírám oči
A jsem tak moc plna žalu, tesknící
že jsem tě ztratila
Ještě jednou zahrála jsem si klavír
Ještě jednou spatřím tvé oči a přelud ohňostroje
Večerní hladina za tím vším se semkne
a já si mohu říct...
(byla jsem ještě jednou šťastná)
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
Camay- 7.5 bodů
- 1 komentářů
- 3 hodnocení
- 30. května 2019, 10:44
- 652 zobrazení
- 0 oblíbené
-
