Jde to Dobré Wow!

E L E G Á N - 4.kapitola

Literatura > Vícedílné

 

 

E L E G Á N

  4.kapitola

 
 
"Franci, prosím tě, dvakrát pudráka."
"Hned to bude, milostivé dámy", odpověděl
číšník, "a nepřejí si dámy hned dvojité?",
vykouzlil na tváři ledabylou grimasu."
"Času dost... ále jo, dones dvakrát dvojku,
a mázni si na nás, co chceš."
"Dámy měly příjemnou noc?"
"Naser si."
"Tak jo - dvakrát dvě",  a i s kamennou tváří 
zmizel za vrátky zahradní části kavárny.
Téměř pod jejich nohama proběhl jakýsi
mrňavý pes.
"Fuj, hovado!", vykřikla Helča. A obě se
současně otřásly, jako ten přátelský ratlík.
Skleničky o sebe přátelsky ťukly a polovina
z každé třetinky zmizela.
Postavily zbytky na stůl a začaly ve zbytku
jejich obsahu šudlit konečky prstů.
Pak obě, jako vlastní jednobuněčná dvojčátka,
pozvedly namočené ukazováky k počínajícím
vráskám vedle očních koutků. Třely si a třely
kůži o sto šest, až jim oběma začaly spravedlivě
slzet oči.
"Tak co - jaká byla noční?", poznamenala po chvíli 
kamarádka.
Helena si opatrně otřela horní část tváře kapesníčkem:  
"Ani nemluv! Ještě dvakrát něco podobnýho a skončím
v pakárně", křečovitě se pokusila o pokřivený úsměv.
"Co to je - pakárna, Helín?!"
Podívala se na ni a usrkla nahnědlé tekutiny.
"Ty nevíš, co je pakárna?"
"No, tam se dělají rohlíky?"
"Krávo - to je pekárna."
"Aha - tak co je ta posraná pakárna?"
"Pakárna - vole s vemenem! Pakárna, ty vole 
s vemenem, to je blázinec."
"Aha. A to se říká kde?"
"Zajímá tě taky, proč sem skoro celou noc
nespala?", nedala se odvézt od děsné myšlenky
Helena.
"Já sem spala, jako dřevo", pochválila se dívka.
"Já ne. Najednou sem měla takovou příšernou
vidinu - představ si, jakejsi chlap plaval v moři.
A najednou ho jakýsi podvodní figurky chytily
za nohy - takový mrňavý ty debílci byly, a vypadaly 
jako prťatý budulínci a tahaly, a tahaly - až ho 
dovlekly do jakési jeskyně na dně."
"Kde to bylo, Helín?"
"Co já vím!?. Někde v moři -", zapátrala pohledem
v oblacích. "No a pak mu vysávali z hlavy mozek."
"Cože to dělaly?", málem si polkla jazyk.
"Vysávaly mu z hlavy jakousi injekční stříkačkou -
co já vím, co vlastně dělaly - možná mu tam taky
mohly pumpovat -", otřásla se představou Helena.
"Jéžiši! A dál - ?", začala si kamarádka okusovat
červené nehty.
"Dál?...Pak tu našedlou směsku daly do jakýsi
bedny a z ní vypadly jakýsi mlhovitý kapičky."
"A jaks to všechno viděla v té hluboké vodě?"
"Co já vím - prostě sem to viděla."
"Třeba to byly nějací žraloci z Marsu - "
"Ty seš ale vopravdu kráva!  No a ty kapičky pak
mraky roznesly nad jakousi atomovou elektrárnu... 
a tam se ten déšť po dopadu změnil na mikroskopický 
trdlíky, takový miniaturní pavoučky, a ti se houfně 
proplížily až do centrály elektrárenskýho počítače - 
takový neviditelní, roztomilý broučci to byly na první
pohled -"
"A?"
"Ty žlůvo! A pak ten superpočítač - samým zmatkem 
z těch novejch atomovejch pokynů vybouchl - bác!", 
otřásla se Helín. Jakoby si s ní právě pohrál ráz 
podvědomé tlakové vlny.
 
"A to se ti všechno vopravdu zdálo?", přestala 
vyvalovat svoje smaragdové oči parťačka.
Helena se zarazila a strnule hleděla ke vchodu
na zahrádku: "Hele, kdo to přichází...?!", ťukla 
pěstičkou do stolku.
 
Muž, kterého před několika týdny nazývala
Davidem, právě vcházel do návštěvníky zaplněné
terasy kavárny. 
Muž se rozhlížel.
Helena mu zamávala a pohladila si nervózně tvář.
 
"Promiňte. Málem sem tě přehlédl", obrátil se
na Helču a usmál se. Odsunul opěradlo židle 
a posadil se.
"Ale jistě, Davide, držela sem ti ho", odpověděla 
mu a mrkla na kamarádku. Začaly se jí poměrně 
viditelně třást ruce. Nadechla se a nechala svoji 
skleničku pro jistotu stát na stole.
"To je dneska krásný ráno!", opět se mile usmál.
"Tak jo, Davide - sem ráda, žes mně konečně 
zavolal", pokusila se také o úsměv. 
Za jejich zády zkušeně zakašlal číšník.
"Dnes to bude, jako obvykle?"
"Franci, dones mně klíče od vozu - a až se vrátíme,
objednám si něco jako grenadínu", usmál se.
Dneska měl holt usměvavý dopoledne, zdálo se.
 
"My někam pojedeme - a všichni?"
"Ne. Jen my dva. Musím ti něco zajímavýho ukázat, 
Heleno. A kámoška na nás tady jistě chvilku počká, 
že!?", řekl a zvedl se od stolku.
Řekl mně, Heleno!? Málem se posadila. A to přímo
na vydlážděnou terasu.
Celkem toporně se postavila, a právě, když 
zasouvala židličku, všimla si, že přibíhající číšník 
právě vytahoval z kapsy v igelitovém pytlíku cosi 
zamotaného.
"Tady nesu klíče", řekl zadýchaně.
"Díky - hned budeme zpátky", rozloučil se muž,
kterého Helena nazývala Davidem.
 
Pomohl Helence zasunout židli zpátky ke stolku.
Prošli brankou a počkali, až se proud automobilů
zastaví na křižovatce na červenou. Přeběhli
silnici a zastavili se u elegantního kabrioletu.
Nasedli a muž, kterého Helča nazývala Davidem,
na ni pohlédl. Nastartoval a vytočil motor do
pořádných obrátek.
Auto se smykem otočilo do ne právě správného 
směru a nabíralo prudce rychlost. 
Řítilo se v protisměru s kopečku přes křižovatku, 
kde naskočila na semaforu zelená.
Dívka se křečovitě chytila palubní desky.
"To nic, neboj se", vytasil na ni nádherně probělený
chrup."
Vozidlo prolétlo zbývajících sto metrů a místo 
toho, aby řidič přibrzdil a zařadil se nalevo nebo 
napravo, střihl to rovně přes chodník mezi několika 
uskakujícími chodci.
Přerazil strom těsně pod silnicí, pak i druhý, jehož
koruna se mírně skláněla nad řekou - a nakonec
i bytelné zábradlí, které mělo chránit cyklisty či 
chodce před pádem z cyklostezky do hlubokého 
říčního koryta.
Sporťák se několikrát ve vzduchu obrátil a s poměrně
hlasitým žuchnutím se váhavě ponořil pod hladinu, 
než by kdokoliv napočítal do deseti.
 
Ve večerních televizních i rozhlasových zprávách 
se téměř na celém světě objevila naléhavá informace: 
"Dnešního dne došlo k havárii atomových reaktorů
v jedné z elektráren. 
Dosud jsou hlášeny blíže neurčené počty obětí, celková 
čísla okamžitě zasažených požárem se však mohou – 
vzhledem k pokračujícím výbuchům – ještě zvyšovat.
Zamořená mračna se vzhledem ke značným výkyvům 
nárazové změny dále nekontrolovaně rozptylují.
Celková situace je pod kontrolou.
Přesto se aktuálně doporučuje občanům, aby neopouštěli
až do odvolání ochranné kryty budov, stanic podzemní
dráhy a podobné stavby - a i nadále - se připravili pro 
následná trvalejší, zdraví a životy ochraňující opatření.
 
 
 
 
 
 
 
 

 

Pro přidání komentáře se přihlaste.
Kai
kvalita komentáře: 1 Kai 06. května 2019, 08:42
Mesje:
Mesje,
... a opět děkuji za Tvoje vyjádření.
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 03. května 2019, 14:26
3 -
  • Kai Autor
    Kai
  • 3 bodů
  • 1 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 03. května 2019, 08:58
  • 1684 zobrazení
  • 0 oblíbené