E L E G Á N - 3.kapitola

Literatura > Vícedílné

 

 

 

E L E G Á N

   3.kapitola

 

 

 

 

Policisté na břehu a tři záchranné čluny na moři

pečlivě prohledávali okolí.

 

Hloučky nervózních a všemožně zaujatých - v tuto

chvíli sjednoceně vystrašených turistů - živě drásalo

na této soukromé pláži neobvyklou situaci.

"Už ho hledají třetí hodinu... to nemohl přežít", tato

fráze zaznívala v angličtině nejčastěji.

"Proč ti poloviční plavci plavou, kam jim jejich suché

síly vůbec nedovolují!", bylo slyšet v partičce, která

štěbetala španělsky.

 

"Hele, támhle! Něco vylovili!", vykřikla brunetka

a vymrštila prst směrem k jednomu z člunů.

V okamžiku se k němu přiblížilo i druhé plavidlo.

Záchranáři začali vytahovat z vody podlouhlý balík.

Dlouhé bidlo nevydrželo tlak, ohnulo se a přitom

roztrhlo látku, kterou byl nechutný obsah omotán.

Na okamžik vykoukla jakási polohlava - na půl

takřka bělostná kost, na půl zažloutlé zbytky kůže.

Z české výpravy rázem opadlo napětí - to není on.

 

Ne - nemohl to být!

Právě totiž přeskakoval písečnou dunu a zmateně

zíral na dlouhatánskou pláž před sebou, kde se vršily

desítky plážistů a kolem nich blýskaly majáčky

policejních aut. Zaslechl sirénu. Pohlédl tím směrem.

Ke břehu právě dorazily i čluny pobřežní stráže.

Zrychlil chůzi. Čím byl blíž, tím jasněji poznával i Niky,

kterou právě zvedali kamarádi z promočeného písku.

"To není on", slyšel stále dokola tu kouzelnou větu.

Rozběhl se.

A čím byl blíž, tím víc si uvědomoval, že přece žije.

Že všichni ti lidé kolem žijí.

 

Na parkoviště u pláže se začaly sjíždět auta televizních

společností. Chvíli nato i minibus jakési rozhlasové

stanice.

 

Muž, kterého dívka v jedné domácí kavárně nazvala

Davidem - a který se tak vůbec nejmenoval - se zastavil,

aby nabral dech do plic .

"Hele, tam je!", vykřikl kdosi a dav se začal zmateně

otáčet směrem, kam mířil jeho prst.

A pak se už k postavě rozběhl téměř celý dav.

 

Když navečer v plážovém baru rozebírali celou trapnou,

ale i - nakonec - veselou příhodu, hlavní slovo měly

především kubánský rum, irská whisky, podlouhlé

doutníčky a ruský kaviár. Jo - a také litry sladkokyselého

piva.

"Už sme tě vlastně pohřbili", poplácával hocha po

zádech jeden přes druhého.

"Jo, tak dlouho pod vodou. A tys byl neviditelný -

a hlavně někde jinde", pohladila ho po promočených

vlasech Niky. V tom se její ruka vymrštila:

"Co to je?!"

"Co, co je?", pohlédl na ni.

"Co to tady máš?", a začala mu nadzvedávat chomáč

vlasů nad temenem.

Pohladil si kůži a zakroutil hlavou: " - asi sem, jak mě

proud vláčel po kamenitým dnu, trošku narazil do -

krátce se zamyslel - do..."

"Ostrýho balvanu -" , skočil mu do úvahy parťák.

"Kravina! Válela se tam Krakenova jehlička", vyprskl

kdosi.

 

Když se po čtvrté ráno partička povalovala na pláži,

poslouchala šumění vln, pokřiky racků a zmoženě

vyhlížela povstání rudého slunce nad horizontem,

Niky si užívala pomíjivého pohybu, který ji rázovitě

procházel celým tělem.

 

 

(pokračování)