1.
Obrazy, její věrní přátele
jídlo, její krásná Manon
půvabně nožku přes nožku hozenou
pije zásadně z poháru pro cizince.
2.
A trubkama rozhlasu
rozléhá se zpráva
že v kraji pokoje
ona tajemná dáma
podřimuje s kdejakou chátrou
která nabídne modrou barvu z lastur.
ref.
A kde je tedy vznešenost
o níž vyprávějí všechny služky?
Pokud je jen bohémská děvka
k čemu všechny ty drahé tužky?
na obočí, na sto očí
možná pařížanka, jak se sluší, patří
3.
Hlas hlasatele opět protká město.
Ne, je to cizokrajná můra,
co nalepí se na světlo
a do tmy se ji nezbavíš,
a ráno ještě musíš odklízet její mrtvé tělo
rozsšlápnuté na koberci
když ptá se tě, už Filípku spíš?
Nespím.
ref.
a kde je tedy vznešenost
o níž vyprávějí všechny služky?
Pokud je jen bohémská děvka
k čemu všechny ty různé stužky?
na obřady, na ouřady
do města i na zábavy...
kde je zakopaný pes
Filípku pověz.