HRA
Literatura > Úvaha / Teorie / Drama
vidím jak den po vteřině uteče
jak se zkroutí do noci tak rychle
zatímco žijeme život
který mezi prsty proteče
vidím zrcadlo v němž se stmívá
scénu, kdy prasknu bokem hlavy do okna tramvaje
když v poklidu život plyne
a moje duše ve špatných skutcích splývá
je tohle konec veršů...
následují holověty..
sleduji to
tekoucí krev mi nevadí
slzy bolely více
ty jako kyselina pršely z nebe
pročpěly mi nosem
poznamenaly ho
možná píšu scénář připravující konec
možná nyní píši scény,
co se stanou
a další scéna mění starou...
dechem dělím ručníky od sebe
když se snažím ve vodě kolmým startem
vypustit ze srdce dva démony
když se snažím omývat omyl
zbytečné úskalí
zbytečný omyl
Vydechuji Tebe, prvního
seš mi podoben
ale přec bojoval si jen za sebe
i když jsi věděl, že jsme příbuzný
zbaběle si utek
Vydechuji tebe, druhého
seš má přímá krev
a přec škodíš mi jako ten první
ty se mě však nepouštíš
vracíš se střídmo tam i zpět čas od času
jste mou součástí oba
a přece se mnou hrajete hru dál
Dobře...
pravím tedy:
Je to hra"
Je to
hra
Mysli si,
Ty, jo právě Ty!
že jde pouze o to,
předčít život
jde jen o to
Tebe přelstít
Vás oba
Já se pohybuji zpomaleně v rychlosti chaosu
a v rychlosti vaší zmatenosti
Já se pohybuji zrychleně v lenosti vaší sobecké nevšímavosti
v lenosti vašich povrchních citů
který jako se rychle zrodily stejně rychle chcípají
Jste oba tak citově plýtcí
avšak pravdou je, že se vás dá zneužít
Víte, že jste zneužívaní?
Dost bylo parazitování v mém těle a mysli
že je tríznění vzrušující
že je to pocit, který mně i Tobě dával přítomné bytí
a vědomí, že žijeme
že cítíme, že jsme schopni tohle zažít
realita je jen jedna
ale iluzí mnoho
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
Camay- 5 bodů
- 1 komentářů
- 2 hodnocení
- 27. ledna 2019, 21:38
- 1319 zobrazení
- 0 oblíbené
-
